CO VÍME O KORONAVIRU?
Co je koronavirus?
Koronavirus je typ viru, který může způsobit onemocnění u zvířat a lidí. Viry pronikají do buněk uvnitř svého hostitele a využívají je ke svému množení a narušují normální funkce organismu. Koronaviry jsou pojmenovány podle latinského slova „corona“, což znamená koruna, protože jsou obaleny špičatým krunýřem, který připomíná královskou korunu.
Koronavirus z Wuhanu patří k virům, které se před touto epidemií nikdy nevyskytly. Mezinárodní výbor pro taxonomii virů jej pojmenoval SARS-CoV-2. Název znamená Severe Acute Respiratory Syndrome coronavirus 2.
Experti tvrdí, že tento bacil, který od začátku epidemie v prosinci zabil přibližně jednoho z 50 pacientů, je „sestrou“ nemoci SARS, která zasáhla Čínu v roce 2002, a proto byl pojmenován podle ní.
Onemocnění, které virus způsobuje, bylo pojmenováno COVID-19, což je zkratka pro koronavirové onemocnění 2019.
Doktorka Helena Maierová z Pirbright Institute uvedla: „Koronaviry jsou rodinou virů, které infikují širokou škálu různých druhů včetně lidí, skotu, prasat, kuřat, psů, koček a divokých zvířat.
„Až do identifikace tohoto nového koronaviru bylo známo pouze šest různých koronavirů, které infikují člověka. Čtyři z nich způsobují mírné onemocnění typu běžného nachlazení, ale od roku 2002 se objevily dva nové koronaviry, které mohou infikovat člověka a způsobit závažnější onemocnění (koronaviry SARS (Severe acute respiratory syndrome) a MERS (Middle East respiratory syndrome)).
„Je známo, že koronaviry jsou schopny příležitostně přeskakovat z jednoho druhu na druhý, což se stalo v případě SARS, MERS a nového koronaviru. Zvířecí původ nového koronaviru zatím není znám.
První případy u lidí byly veřejně hlášeny z čínského města Wuhan, kde žije přibližně 11 milionů lidí, poté, co zdravotníci začali poprvé veřejně hlásit nákazu 31. prosince.
Do 8. ledna bylo nahlášeno 59 podezřelých případů a sedm lidí bylo v kritickém stavu. Byly vyvinuty testy na nový virus a zaznamenaných případů začalo přibývat.
Tento týden zemřel první člověk a do 16. ledna byli dva mrtví a 41 případů bylo potvrzeno. Následující den vědci předpověděli, že se nakazilo 1 700 lidí, možná až 7 000.
Kde se virus vzal?
Podle vědců virus téměř jistě pochází od netopýrů. Koronaviry obecně mají tendenci pocházet ze zvířat – předpokládá se, že podobné viry SARS a MERS pocházejí z civetů, respektive velbloudů.
První případy COVID-19 pocházely od lidí, kteří navštívili nebo pracovali na trhu s živými zvířaty ve Wuhanu, který byl od té doby kvůli vyšetřování uzavřen.
Ačkoli je trh oficiálně trhem s mořskými plody, prodávala se zde i další mrtvá a živá zvířata, včetně vlčích mláďat, salamandrů, hadů, pávů, dikobrazů a velbloudího masa.
Studie Wuhanského virologického institutu, publikovaná v únoru 2020 ve vědeckém časopise Nature, zjistila, že genetické složení vzorků viru nalezených u pacientů v Číně je z 96 % shodné s koronavirem, který našli u netopýrů.
Na trhu však nebylo mnoho netopýrů, takže podle vědců je pravděpodobné, že tam bylo zvíře, které fungovalo jako prostředník a nakazilo se od netopýra, než ho pak přeneslo na člověka. Zatím nebylo potvrzeno, o jaký druh zvířete se jednalo.
Dr. Michael Skinner, virolog z Imperial College London, se na výzkumu nepodílel, ale uvedl: „Tento objev jednoznačně umisťuje původ nCoV mezi netopýry v Číně.
„Stále nevíme, zda jako mezihostitel sloužil jiný druh, který virus rozmnožil a případně i přinesl na trh, ani jaký druh tímto hostitelem mohl být.
Dosud je počet úmrtí poměrně nízký. Proč se toho zdravotníci tolik obávají?
Experti tvrdí, že mezinárodní společenství je tímto virem znepokojeno, protože se o něm ví tak málo a zdá se, že se rychle šíří.
Je podobný viru SARS, kterým se v roce 2003 v Asii nakazilo 8 000 lidí a téměř 800 jich zemřelo, protože se jedná o typ koronaviru, který napadá lidské plíce. Je však méně smrtelný než SARS, na který zemřel přibližně každý desátý člověk, zatímco na COVID-19 přibližně každý padesátý.
Dalším důvodem k obavám je, že nikdo nemá vůči viru imunitu, protože se s ním nikdy předtím nesetkal. To znamená, že může být schopen způsobit větší škody než viry, se kterými se setkáváme často, jako je chřipka nebo běžné nachlazení.
Profesor Oxfordské univerzity Dr. Peter Horby na lednovém brífinku uvedl: „Nové viry se mohou v populaci šířit mnohem rychleji než viry, které kolují neustále, protože proti nim nemáme žádnou imunitu.
„Většina sezónních chřipkových virů má úmrtnost menší než jeden případ z 1000 lidí. Tady mluvíme o viru, u kterého plně nerozumíme spektru závažnosti, ale je možné, že úmrtnost může být až dvouprocentní.“
Pokud je úmrtnost skutečně dvouprocentní, znamená to, že dva ze sta pacientů, kteří se nakazí, zemřou.
„Mám pocit, že je nižší,“ dodal doktor Horby. ‚Pravděpodobně nám uniká tento ledovec lehčích případů. Ale to je současná situace, ve které se nacházíme.“
„Dvouprocentní úmrtnost na případy je srovnatelná s pandemií španělské chřipky v roce 1918, takže se jedná o významný problém v celosvětovém měřítku.“
Jak se virus šíří?
Nemoc se může mezi lidmi šířit pouhým kašláním a kýcháním, což z ní činí extrémně nakažlivou infekci. A může se šířit i dříve, než se u někoho projeví příznaky.
Předpokládá se, že se šíří slinami a dokonce i vodou v očích, proto je rizikový blízký kontakt, líbání a sdílení příborů nebo nádobí. Může také žít na površích, jako je plast a ocel, až 72 hodin, což znamená, že se lidé mohou nakazit dotykem kontaminovaných povrchů.
Původně se předpokládalo, že se lidé nakazí z trhu s živými zvířaty ve městě Wuhan. Brzy se však začaly objevovat případy u lidí, kteří tam nikdy nebyli, což donutilo zdravotníky uvědomit si, že se šíří z člověka na člověka.
Co s vámi virus dělá? Jaké jsou příznaky?
Jakmile se někdo nakazí virem COVID-19, může trvat dva až 14 dní nebo i déle, než se u něj projeví nějaké příznaky – během této doby však může být stále nakažlivý.
Pokud onemocní, typickými příznaky jsou rýma, kašel, bolesti v krku a horečka (vysoká teplota). Naprostá většina pacientů se z nich bez problémů zotaví a mnozí nebudou potřebovat žádnou lékařskou pomoc.
U malé skupiny pacientů, což jsou zřejmě hlavně starší lidé nebo dlouhodobě nemocní, může dojít k zápalu plic. Zápal plic je infekce, při které se vnitřek plic zvětší a naplní tekutinou. Stále obtížněji se pak dýchá, a pokud se neléčí, může být smrtelná a vést k udušení člověka.
Podle údajů se zdá, že malé děti nejsou virem nijak zvlášť postiženy, což je prý vzhledem k jejich náchylnosti k chřipce zvláštní, ale není jasné proč.
Co o viru odhalily genetické testy?
Vědci v Číně zaznamenali genetické sekvence přibližně 19 kmenů viru a poskytli je odborníkům pracujícím po celém světě.
To umožňuje ostatním je studovat, vyvíjet testy a případně se zabývat léčbou onemocnění, které způsobují.
Zkoumání ukázalo, že koronavirus se v počátečních fázích svého šíření příliš neměnil – změnám se říká mutace.
Generální ředitel čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Gao Fu však uvedl, že virus mutuje a přizpůsobuje se, jak se šíří mezi lidmi.
To znamená, že úsilí o studium viru a jeho případnou kontrolu může být mimořádně obtížné, protože virus může při každé analýze vědců vypadat jinak.
Další studium může odhalit, zda virus nejprve nakazil malý počet lidí, pak se změnil a šířil se od nich, nebo zda existovaly různé verze viru pocházející od zvířat, které se vyvíjely odděleně.
Jak je virus nebezpečný?
Úmrtnost na virus se pohybuje kolem dvou procent. To je podobná úmrtnost jako v případě epidemie španělské chřipky, která si v roce 1918 vyžádala asi 50 milionů mrtvých.
Od začátku epidemie se odborníci rozcházejí v názoru, zda skutečný počet nakažených lidí není výrazně vyšší než oficiální počty zaznamenaných případů. Předpokládá se, že někteří lidé budou mít tak mírné příznaky, že si ani neuvědomí, že jsou nemocní, dokud nebudou testováni, takže se odhalí pouze závažnější případy, takže počet mrtvých se zdá vyšší, než ve skutečnosti je.
Vyšetřování vládního dozoru v Číně však uvedlo, že nenašlo žádný důvod domnívat se, že je to pravda.
Doktor Bruce Aylward, úředník Světové zdravotnické organizace, který se vydal na misi do Číny, uvedl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by údaje ukazovaly pouze špičku ledovce, a řekl, že záznamy se zdají být přesné, uvedl Stat News.
Dá se virus vyléčit?
Virus COVID-19 nelze vyléčit a ukazuje se, že je obtížné jej potlačit.
Antibiotika na viry neúčinkují, takže nepřipadají v úvahu. Antivirové léky mohou fungovat, ale proces poznání viru a následného vývoje a výroby léků na jeho léčbu by trval roky a stál by obrovské množství peněz.
Pro koronavirus zatím neexistuje žádná vakcína a není pravděpodobné, že bude vyvinuta včas, aby byla použitelná v této epidemii, a to z podobných důvodů jako výše uvedené.
Národní ústavy zdraví v USA a Baylorova univerzita ve Waco v Texasu tvrdí, že na základě poznatků o koronavirech obecně a s využitím informací z epidemie SARS pracují na vakcíně. Podle časopisu Pharmaceutical Technology však její vývoj může trvat rok i déle.
V současné době vlády a zdravotnické úřady pracují na omezení šíření viru a na péči o nemocné a zabránění tomu, aby nakazili další lidi.
Lidé, kteří se nakazili, jsou drženi v karanténě v nemocnicích, kde se mohou léčit jejich příznaky a budou mimo dosah nenakažené veřejnosti.
A na letištích po celém světě se zavádějí screeningová opatření, jako je přítomnost lékařů na místě, měření teploty, aby se zkontrolovala horečka, a používání tepelného screeningu k odhalení osob, které by mohly být nemocné (infekce způsobuje zvýšenou teplotu).
Může však trvat týdny, než se objeví příznaky, takže je jen malá pravděpodobnost, že pacienti budou spatřeni až na letišti.
Je tato epidemie epidemií nebo pandemií?
Epidemie byla 11. března vyhlášena jako pandemie. Světová zdravotnická organizace definuje pandemii jako „celosvětové rozšíření nové nemoci“.
Předtím agentura OSN uvedla, že většina případů mimo oblast Hubei byla „přeléváním“ z epicentra, takže nemoc se ve skutečnosti aktivně nešíří po celém světě.