V průběhu staletí se v Efesu vystřídala řecká, perská, římská, byzantská a nakonec osmanská říše. Přesto bez ohledu na to, kolikrát změnilo majitele, zůstalo město jednou z nejživějších metropolí starověkého světa. Na západním pobřeží Turecka žilo v době jeho největšího rozkvětu, ve 2. století n. l., téměř 300 000 lidí.
Efez se nejvíce proslavil chrámem bohyně Artemidy. Byl jedním ze „sedmi divů“ starověkého světa a byl téměř čtyřikrát větší než Parthenon v Athénách. Podle Nového zákona kázal v Efezu apoštol Pavel, což vyvolalo vzpouru vedenou stříbrníky, kteří vyráběli bohyni svatyně a báli se o své živobytí i o budoucnost chrámu.
Dnes z chrámu zbylo jen několik sloupů. Stále je však k vidění mnoho památek, které připomínají někdejší nádheru města. Třístupňové divadlo postavené do svahu kopce kdysi pojmulo 25 000 diváků. Kousek za městem stojí kostel svatého Jana, který byl postaven ve 4. století nad předpokládaným hrobem evangelisty a o 200 let později rozšířen na baziliku.
Jodi Magnessová, archeoložka z University of North Carolina v Chapel Hill, která navštívila Efez více než desetkrát, říká, že město „je téměř jako snímek v čase. Máte pocit, jak vypadala procházka po ulici římského města, aniž byste museli použít vlastní představivost.“
Poznámka redakce, 7. května 2010: V dřívější verzi tohoto článku byla uvedena nesprávná fotografie Efesu. Stránka byla aktualizována