Poznejte světové plameňáky
Plameňáci jsou skupina šesti ptáků, kteří patří do čeledi plameňákovitých (Phoenicopteridae). Jedná se o jedinou čeleď z řádu plameňáků (Phoenicopteriformes)
Jsou si podobní tím, že mají dlouhé nohy zakončené pavučinovými chodidly, která jim umožňují snadné brodění vodou.
Jejich peří je zbarveno do růžova, ale když se vylíhnou, je šedé, a pokud o nějaké peří přijdou, rychle ztratí svou barvu. Je to proto, že jejich barva pochází z jejich potravy. Aby si toto zbarvení v zoologických zahradách udrželi, mohou dostávat potravinářské barvivo jako doplněk stravy.
Po narození bude vylíhlé mládě šedé nebo bílé, což trvá jeden až dva roky, než se vyvine zbarvení dospělce.
Skupina plameňáků se nazývá hejno nebo plameňák. Každé hejno plameňáků může zahrnovat až desítky tisíc ptáků. Někdy mohou být hejna smíšená mezi dvěma druhy.
V Africe tvoří plameňáci menší největší dnes známé hejno ze všech ptáků, v němž se shromažďuje až milion ptáků.
Předpokládá se, že nejrozšířenějším druhem plameňáka je plameňák malý, kterého je až 2,5 milionu, a nejméně rozšířeným je plameňák andský, kterého zbývá asi 33 000 ptáků.
Pětapadesát až třicet procent dne stráví plameňáci preingem. Pomocí zobáku rozdělují olej, který vylučují ze žlázy na bázi ocasu.
Ve starém Římě byl plameňákův jazyk považován za pochoutku.
Plameňáci jsou známí svým zvykem stát na jedné noze s druhou přitisknutou k tělu.
Kloub uprostřed nohy, který je často považován za „koleno“, je ve skutečnosti kloub hlezenní. Jejich skutečné koleno je umístěno výše na těle a je ukryto pod peřím.
Jejich hnízdo je z bláta a má tvar kužele. Jednou za rok do tohoto hnízda snesou jedno vejce. Mláďata při vylíhnutí postrádají zakřivení zobáku. To se vyvine během několika prvních měsíců života.