Pavoučí opice poukazují na nové poznatky o dominanci ruky

Pavoučí opice nejsou primáti s hákem, jak se vědci vždy domnívali.

Psycholožka Eliza L. Nelsonová zFIU pozorovala několik těchto opic s dlouhýma rukama, které používají jednotlivé prsty k uchopení potravy.

Předchozí práce naznačovaly, že ruka pavoučí opice funguje jako hák. Ve studii Nelsonové však pavoučí opice dokázaly také zasunout jeden nebo dva prsty do trubice, aby uchopily porci arašídového másla. Je to poprvé, co byl u tohoto druhu zaznamenán tento typ nezávislého ovládání prstů.

K neočekávanému pozorování došlo během Nelsonovy výzkumné studie hodnotící míry handedness – tendence používat jednu ruku přirozeněji než druhou – u nehumánních primátů. Ruce pavoučích opic nejsou jako u většiny ostatních primátů – mají čtyři prsty a žádný palec – což z nich činí zajímavý model pro studium úchopových a motorických funkcí.

„V této studii jsme použili dvě populární opatření, která nebyla u tohoto druhu pavoučích opic nikdy předtím použita,“ řekl Nelson. „U každého měření jsme shromáždili velký počet datových bodů, abychom mohli provést analýzy.“

Nelsonův tým analyzoval dosah a koordinaci – obojí je pro pavoučí opice vzhledem k jejich jedinečné stavbě ruky obzvláště obtížné. Porovnání výsledků obou úkolů je rozhodující pro pochopení evoluce preferencí používání rukou u primátů.

V rozporu s předpověďmi a předchozími zjištěními Nelsonův výzkum ukazuje, že k úplné charakteristice konceptu handedness – tendence používat jednu ruku přirozeněji než druhou – je zapotřebí více měření. Nelson zjistil, že jediný test handedness nemůže účinně předpovědět preferenci rukou u primátů, kteří nejsou lidmi. Výsledky byly nedávno publikovány v časopise Animal Cognition.

„Když uvažujeme o měření handicapu u jakéhokoli druhu, včetně člověka, měla by opatření hodnotit více složek funkce ruky,“ řekl Nelson. „Rukověť není u lidí jedinečná a tento druh práce v oblasti poznávání nám pomáhá pochopit, jak funguje mozek primátů a jak se v průběhu času změnil.“

Rukověť je jedním z příkladů hemisférické specializace – kdy je určitá funkce lokalizována na jednu stranu nebo hemisféru mozku. V motorickém systému každá hemisféra z velké části ovládá opačnou stranu těla. Je důležité pochopit vzorce toho, jak nebo proč je jedna hemisféra dominantní (lateralizace), protože řada lidských poruch, včetně autismu, schizofrenie a vývojové koordinační poruchy, je spojena s atypickou lateralizací.

„Tím, že studujeme, jak jsou ruce používány pomocí snadno měřitelného chování, se můžeme dozvědět, jak je mozek organizován a také jak se měnil v průběhu evoluce,“ řekl Nelson. „Doufám, že se mi podaří předložit důležité argumenty pro standardizaci měření v této oblasti a také zaplnit mezeru v našich znalostech o rukopisu u primátů.“

Nelson je ředitelem laboratoře HANDS na FIU, která se zaměřuje na výzkum motorických dovedností u dětí a nehumánních primátů, konkrétně na způsob ovládání rukou. Ve své práci zkoumá souvislosti mezi motorickými schopnostmi a poznáváním včetně uvažování, komunikace a jazyka.

.