Panic! at the Disco

Vznik a první album (2004-2007)Edit

Panic! at the Disco vznikli v roce 2004 v Summerlinu na předměstí Las Vegas. Tvořili ji Ryan Ross, který zpíval a hrál na kytaru, a Spencer Smith, který působil jako bubeník. Oba navštěvovali Bishop Gorman High School a začali spolu hrát v deváté třídě. Později přizvali svého kamaráda Brenta Wilsona, který navštěvoval střední školu Palo Verde, aby hrál na basu. Wilson zase povzbudil Brendona Urieho, aby hrál na kytaru. Kvarteto začalo zkoušet v obývacím pokoji Smithovy babičky. Původně byl zpěvákem Ross, ale poté, co na skupinu zapůsobily jeho hlasové schopnosti, ho nahradil Urie. Zpočátku se skupina věnovala pouze Blink-182.

Basista Fall Out Boy Pete Wentz je jednoho dne objevil prostřednictvím Livejournalu, když se mu čtveřice rozhodla zanechat vzkaz, aby je pomohl propagovat na svém labelu. Wentze zaujal jejich hudební styl a odcestoval do Las Vegas, aby se s nimi osobně setkal. Díky Wentzovi podepsala kapela smlouvu s Fueled by Ramen, což jí umožnilo natočit v roce 2005 první album A Fever You Can’t Sweat Out. Singl „I Write Sins Not Tragedies“ se stal hitem a získal několik ocenění, včetně ceny Video roku na MTV Video Music Awards 2006. V témže roce byl Wilson propuštěn a nahrazen Jonem Walkerem. Skupina rozdělila svou tvorbu na dvě části, z nichž jedné dominují futuristické beaty a syntezátory a druhé akustické fragmenty, klavír a akordeon.

Panic! at the Disco v roce 2006

S písněmi jako „I Write Sins Not Tragedies“, „But It’s Better If You Do“, „Build God, Then We’ll Talk“, „Camisado“, „London Beckoned Song About Money Written By Machines“ nebo „Time To Dance“ si kapela získala značnou publicitu, zejména poté, co ji časopis Spin I Spin počátkem října 2005 označil za „kapelu současnosti“. Panic! at the Disco zvýšili svou popularitu díky své přítomnosti na internetu: udrželi se v Top 10 PureVolume a dostali se na první místo v MySpace Chart. Album A Fever You Can’t Sweat Out debutovalo na 112. místě žebříčku Billboard 200 a během prvního týdne se ho prodalo téměř deset tisíc kopií. Své první turné po USA zahájila kapela v září 2005 jako předskokan skupin Acceptance, Hellogoodbye a The Academy Is a v lednu 2006 předskakovala posledně jmenované skupině ve Velké Británii. 17. ledna téhož roku skupina vystoupila živě v pořadu TRL na MTV, kde představila videoklip k písni „I Write Sins Not Tragedies“. Videoklip se umístil na předních příčkách hitparád v několika zemích a stal se také jedním z nejsledovanějších videoklipů na YouTube s více než pěti miliony zhlédnutí.

17. května 2006 skupina na svých webových stránkách oznámila, že Wilson již nebude členem skupiny. Wilson zahájil válku proti svým spoluhráčům a tvrdil, že byl vyhozen po telefonu bez jakéhokoli varování nebo důvodu. Ross uvedl, že rozchod byl „rozhodnutím, které vzešlo z kapely“, zatímco Smith řekl: „Rozhodli jsme se na základě Brentova nedostatku zodpovědnosti a skutečnosti, že se s kapelou hudebně nevyvíjel.“ Smith v reakci na Wilsonova prohlášení také prohlásil, že Wilson „během nahrávání nenapsal žádné basové noty (…) Naše album by znělo úplně stejně, i kdyby v kapele během nahrávání nebyl“. Wilson tvrdil, že v této záležitosti hrály roli peníze, protože kapela v tomto roce absolvovala turné, na kterém vydělala asi 300 000 dolarů, a každý z nich obdržel nejméně 50 000 dolarů.

31. srpna 2006 získala kapela cenu MTV Video Music Awards za videoklip roku za píseň „I Write Sins Not Tragedies“ a byla nominována v dalších čtyřech kategoriích, přičemž odehrála i živé vystoupení. Walker byl při přebírání ceny přítomen s kapelou, přestože se na písni nepodílel. Později pro speciální vydání, na kterém se podíleli také umělci jako Fall Out Boy, Fiona Apple a She Wants Revenge, předvedli coververzi písně This is Halloween z filmu The Nightmare Before Christmas. Během propagačního turné k prvnímu albu se skupina proslavila cirkusovou tematikou svých vystoupení, na nichž ji doprovázeli různí tanečníci a žongléři, a efektní bicí soupravou se světly, kterou používal Smith.

Pěkná. Odd. a …Live at Chicago (2007-2009)Edit

Ross a Urie v Houstonu v roce 2008

Na začátku roku 2007 se Panic! at the Disco rozhodli připravit své druhé studiové album, ale v červenci se ho rozhodli kompletně přepsat. Když se Ross v rozhovoru pro MTV zeptal, proč se vzdali všech svých písní a rozhodli se je přepsat, vysvětlil: „Prostě jsme dali písně dohromady v nahrávací kabině. Rádi bychom se věnovali textům a zatím jsme nebyli schopni být… zavedenou kapelou. Psali jsme jen na klavír a kytary zvlášť, prostě jsme něco hodili dohromady a neznělo to jako kapela, ale jako soundtrack k filmu.“ Dodal: „Psali jsme, co se stalo, protože jsme byli tak dlouho na turné a měli jsme těch starých písní plné zuby, že jsme se rozhodli napsat písně, které pro nás byly opravdu složité a náročné. Pak jsme se rozhodli, že hrát ty nové písničky na koncertech nebude žádná legrace, a tak jsme se dohodli, že založíme dobrý projekt. Celým CD se táhl příběh, takový krátký příběh, a my jsme se rozhodli dát ho do kódů a hrát jako kapela, takže to bylo mnohem lepší.“ Později dodal: „Vymysleli jsme asi šest nebo sedm písní, které jsou velmi plné… a velmi optimistické. Ty přinesly kapele pozitivnější profil. Je trochu složité napsat spoustu špatných písní, pokud už nejste unavení. Novou píseň chceme mít venku do konce roku, pravděpodobně kolem Vánoc, a v únoru pak vydat album.“

Rob Mathes, producent alba, ho popsal jako „nejvýznamnější hudební projekt, který jsem za dlouhou dobu udělal, je mladý a intenzivní, dobrodružný a nekonečně kreativní. Práce s těmito mladými lidmi mě přiměla dívat se na hudbu stejným způsobem, jako když jsem v šestnácti letech objevil rané hity The Who a Davida Bowieho. Za tento projekt jsem také plný vděčnosti. V únoru 2008 bylo oznámeno vydání LP Smashing Pumpkins Tribute, které sestavily společnosti MySpace a Spin. Panic! at the Disco začali hrát tři nové písně na různých festivalech ještě před jejich nahráním: „True Love“, „When The Day Met The Night“ a „Nine in the Afternoon“, jak Ross uvedl v rozhovoru pro MTV. 23. února se kapela zúčastnila soukromého setkání se členy fanklubu v The Fillmore at Irving Plaza v New Yorku. Uspořádali soukromé sezení s fanoušky a ti mohli poprvé slyšet tři nové písně. Seznam skladeb zahrnoval „We’re So Starving“, „Nine in the Afternoon“, „She’s a Handsome Woman“, „That Green Gentleman (Things Have changed)“ a „Mad as Rabbits“.

Vydáno 25. března 2008, Pretty. Odd. se v prvním týdnu ve Spojených státech prodalo 139 000 kopií a první singl „Nine in the Afternoon“ byl veřejností dobře přijat. Videoklip režíroval Shane Drake, stejný režisér jako u písní „I Write Sins Not Tragedies“ a „But It’s Better If You Do“. Alan Ferguson režíroval videoklip k písni „That Green Gentleman“ a na klipu k písni „Northern Downpour“ kapela spolupracovala s režisérem Behnem Fanninem.

Od 7. do 12. dubna 2008 byla skupina Panic! at the Disco umělcem týdne na MTV ve Spojených státech. Turné Honda Civic Tour zahájili 10. dubna ve Warfieldu v San Franciscu. V srpnu zahájili světové turné s koncerty v Asii, Austrálii a na Novém Zélandu, které byly největšími koncerty v jejich historii. Ve stejném měsíci byly vyhlášeny nominace na MTV Europe Music Awards 2008, které se konaly 6. listopadu 2008 v Liverpoolu. Panic! at the Disco získali nominace na nejlepšího rockového interpreta, nejlepšího interpreta roku a album roku. V říjnu až listopadu téhož roku se spolu s kapelami Plain White T’s a Dashboard Confessional zúčastnili turné Rock Band, v rámci kterého projeli Spojené státy.

Ross and Walker’s Exit and Vices & Virtues (2009-2012)Edit

Panic! at the Disco v roce 2011, nyní pouze se dvěma členy, Uriem a Smithem

Začátkem roku 2009 skupina oznámila, že je v rané fázi psaní a nahrávání třetího studiového alba s předběžným datem vydání v září. Baskytarista Blink-182 Mark Hoppus spolupracoval alespoň na jedné nové písni. 6. července kapela prostřednictvím svých webových stránek oznámila odchod Rosse a Walkera kvůli uměleckým neshodám. Kapela vystoupila po boku Fall Out Boy a Chestera Frenche v první polovině letního turné Blink-182.

26. června bylo oznámeno, že skupina 17. srpna vyšle do Rock Radia svůj nový singl „New Perspective“ a že skladba bude součástí soundtracku k filmu Jennifer’s Body. 10. července zveřejnil Smith na webových stránkách kapely třicetisekundovou ukázku nové písně „Oh Glory“ spolu s krátkou zprávou, že kapela usilovně pracuje ve studiu na svém třetím albu. Album vyšlo koncem září 2009.

13. července 2009 Ross promluvil pro MTV o rozchodu. Uvedl, že toto téma „se už nějakou dobu řeší. Jen nám všem nějakou dobu trvalo, než jsme si to uvědomili“ a že s ostatními členy skončili v dobrém a zůstali dobrými přáteli. Hovořil také o svém projektu s Walkerem a uvedl, že „píší písně s Robem Mathesem v míru, který nás rychle posouvá kupředu, a velmi brzy odhalíme plody naší práce“. 21. června byl na oficiálních stránkách kapely zveřejněn celý text písně „New Perspective“ a bylo oznámeno, že skladba vyjde 28. července 2009. Dne 22. července skupina vyhlásila konkurz na účast ve videoklipu k písni, který byl natočen 25. července 2009.

Dne 5. prosince 2010 Panic! At The Disco vystoupili v Berlíně a Urie v rozhovoru prozradil název třetího alba: Vices & Virtues. 18. ledna 2011 oznámil na Twitteru, že 29. března vyjde album Vices & Virtues. 21. ledna byla představena plná verze prvního singlu z nového alba „The Ballad of Mona Lisa“ a 8. února MTV odvysílala videoklip k této písni.

Too Weird to Live, Too Rare to Die! (2012-2014)Edit

Urie a Weekes na vystoupení Panic! at the Disco v roce 2013

Od posledního turné byli Urie, Smith a Weekes, který se ke kapele připojil v roce 2010, ve studiu a připravovali další album. Skupina spolupracovala s producentem Butchem Walkerem, který produkoval Vices & Virtues. V rozhovoru pro MTV Urie řekl, že se „chtěl oprostit od mnoha věcí, které dělal na albu Vices & Virtues“. 15. července 2013 bylo oznámeno vydání čtvrtého alba Too Weird to Live, Too Rare to Die! a datum vydání 8. října 2013. Téhož dne byl vydán první singl „Miss Jackson“ a videoklip k němu.

V polovině amerického turné zveřejnil Smith na webových stránkách kapely dopis, v němž se rozepsal o svých problémech se závislostí na alkoholu a prášcích. O dva dny později Urie oznámil, že Smith bude mít pauzu na dobu neurčitou, a upřesnil: „Je těžké myslet na to, že můj přítel jeden den bojuje se svým problémem se závislostí a druhý den jede na národní turné, takže Spencer zůstane mimo kapelu s veškerou pomocí, kterou potřebuje, aby se dostal ze svého problému, vrátí se.“ Album debutovalo na druhém místě v žebříčku Billboard 200, když se ho v prvním týdnu prodalo osmdesát pět tisíc kopií. Ve Velké Británii a Kanadě se umístil na desátém, respektive osmém místě.

Smithův odchod a Death of A Bachelor (2015-2017)Edit

Po téměř roce a půl odchodu ze skupiny dal Smith 2. dubna 2015 najevo svůj definitivní odchod prostřednictvím dopisu umístěného na webové stránky Panic! at the Disco. Weekes se následně stal pouze koncertním členem a Urie zůstal jediným členem. 15. ledna 2016 vydali Panic! at the Disco své páté studiové album Death of a Bachelor, na kterém Urie hrál všechny nástroje, kromě několika spoluprací.

20. dubna 2015 vydal Urie skladbu „Hallelujah“ jako singl bez předchozího oficiálního oznámení. V žebříčku Billboard Hot 100 debutovala na 40. místě, což je po písni „I Write Sins Not Tragedies“ druhé nejvyšší umístění kapely. Skupina vystoupila na KROQ Weenie Roast 16. května 2015.

Pray for the Wicked (2017-současnost)Edit

V prosinci 2017 Weekes skupinu opustil. Jeho místo zaujala Nicole Row, která byla představena během koncertu v Grog Shopu v Clevelandu v březnu 2018.

V březnu 2018 oznámili, že vydají šesté album Pray for the Wicked, které se skládá z jedenácti písní a produkoval ho Jake Sinclair.

V říjnu 2018 byl kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování propuštěn doprovodný kytarista Kenneth Harris a nahradil ho Mike Naran.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.