Zpráva, že padesát let stará DNA přinesla zlom v případu bostonského škrtiče, vás možná přiměje k otázce: Jak dlouho vlastně DNA vydrží?
Vyšetřovatelé bostonských vražd škrtiče, k nimž došlo v 60. letech minulého století, včera uvedli, že DNA odebraná z přikrývky na jednom z míst činu se velmi přesně shoduje s DNA rodinného příslušníka Alberta DeSalva, podezřelého z vraždy.
Zjištění tak spojují DeSalva s místem činu. Podle deníku New York Times mají nyní úřady povolení exhumovat ostatky DeSalva, který zemřel v roce 1973, aby mohly provést testy DNA z jeho těla a potvrdit shodu.
DNA časem degraduje a to, jak dlouho vydrží, závisí na tom, jak dobře je uchována. Faktory, jako je vystavení teplu, vodě a slunečnímu záření, mohou podle serveru Slate způsobit rychlejší degradaci molekuly. Nejlepším způsobem uchování DNA je její zmrazení a uzavření do vakuově baleného obalu, uvádí Slate.
Loni vědci odhadli, že poločas rozpadu DNA – tedy okamžik, kdy se přeruší polovina vazeb v páteři molekuly DNA – je 521 let. To znamená, že za ideálních podmínek by DNA vydržela asi 6,8 milionu let, poté by se všechny vazby rozpadly. Podle vědců by však DNA nebyla čitelná přibližně po 1,5 milionu let.
Nejstarší zaznamenaná DNA byla nalezena v grónském ledu a její stáří se odhaduje na 450 000 až 800 000 let.
Sledujte Rachael Rettner @RachaelRettner. SledujteLiveScience @livescience, Facebook & Google+. Původní článek na LiveScience.com.