Bývalá hvězda seriálu Přátelé Lisa Kudrow hrála postavu Phoebe Buffay v seriálu 10 sezón od roku 1994 do roku 2004. Zde je to, co řekla o svém postupu při vytváření této postavy.
Lisa Kudrow si nemyslela, že dostane roli Phoebe Buffayové
Kudrow řekla nadaci Television Academy Foundation, že si nemyslela, že ji vezmou, protože na jednom z konkurzů byla před režisérem Jamesem Burrowsem. Herečka si myslela, že roli nedostane, protože byla vyhozena ze seriálu Fraser a Burrows byl ten, kdo rozhodl, že se do tohoto seriálu nehodí. Kudrowová říká, že si myslela, že ji Burrows „nenávidí“.
Naštěstí se mýlila. Byla zavolána zpět na další konkurz a nakonec roli získala. Říká, že se soustředila jen na hraní a nedělala si starosti s ostatními lidmi, kteří se o roli ucházeli.
Phoebe se jí zpočátku zdála nepatřičná
Na otázku, zda si myslí, že Phoebe je rovnocenná ostatnímpostavám, Kudrow odpovídá: „Ano i ne“. Herečka říká, že zpočátku bylo náročné ujistit se, že její postava je vnímána jako rovnocenná ostatním členům skupiny, což byl částečně důvod, proč se podle Kudrowové bála, že ji vyhodí hned první týden natáčení. Zde je to, co řekla nadaci Television Academy Foundation:
Slyšela jsem, že součástí diskuse bylo: ‚Jak přesvědčíme diváky, že do této skupiny patří? To je problém. Proč se tito lidé, se kterými se ztotožňujeme, přátelí s touto osobou?“.
A já jsem pořád říkal: ‚No, protože to říkají. Když ji má ráda Monika, budeme ji mít rádi i my. Když to říkají oni, tak to bude proč. Musel jsem prostě věřit, že to patří. Ona patří, protože patří. Protože jsou s Monikou odjakživa spolubydlící. A Monika je ten typ člověka, který s někým vydrží. Myslím, že se scénáristé také snažili utužit se skupinou.
Jak Lisa Kudrow vytvořila Phoebe
Phoebe Buffay má velmi tragický životní příběh. Kudrowová se však rozhodla zaměřit na tragédii, kterou Phoebe prožila. Místo toho kolem jejího příběhu vytvořila postavu, která se ke všem traumatům, jimiž si prošla, staví s nadhledem. Kudrowová říká, že vytvořila postavu, která byla tak bezradná ohledně svýchtraumat, až to bylo vtipné:
matka se zabila a nevlastní otec byl ve vězení. A tak skončila v New Yorku, kde žila v autě se závislým na cracku nebo pervitinu, už si to nepamatuju. A pak se předávkoval a zemřel. Ty informace byly jedno trauma za druhým.
Rozhodl jsem se, že jediná možnost, jak je to vtipné, je ,,Dobře, víte co? To mi připomíná mou kamarádku z vysoké, která musela odejít ze školy, protože rodiče si mysleli, že ji to dělá nenáboženskou, a už ji nechtěli platit. Musela pracovat v domově důchodců, ale nikdy se kvůli tomu nesložila, nikdy. Vždycky říkala: „To je tak legrační. Tam, kde pracuju, je jedna paní taková legrační, protože už nedokáže pořádně myslet. A je to velmi vtipné.
Na práci v domově důchodců našla věci, které se jí líbily. A to je jako, jaký přístup. To jsem vždycky obdivovala. Utkvělo mi to v paměti. A říkala jsem si: Dobře, to je to, co ten člověk potřebuje mít. Ten postoj, že se vůbec nelituje. Říkala jsem si, že by bylo vtipné, kdyby si myslela: ‚Jsem normální jako všichni ostatní, mám stejné zkušenosti jako všichni ostatní. Matka spáchá sebevraždu, otec je ve vězení. A pak už o nic nejde. Z toho pro mě vycházela celá postava.
Přečtěte si více:JenniferAniston říká, že v herectví nachází „uzdravení“