Pět pilířů islámu
V islámském náboženství existuje jednoduchý přístup k Bohu. Věřící uctívá Boha přímo bez potřeby další osoby, jako je kněz nebo rabín. Pět pilířů islámu je základem jejich náboženství a způsobu života. Jsou to tyto pilíře:
Iman, víra v jedinost Boha (Alláha) a v to, že prorok Muhammad je posledním prorokem;
Sála, pět každodenních modliteb;
Zakah, almužna neboli dávání potřebným;
Sawm, očišťování prostřednictvím půstu; a
Hajj neboli pouť do Mekky pro ty, kdo jsou toho schopni.
Víra (imán)
Každý muslim činí prohlášení víry neboli šahádu, v níž se praví: „Není nikdo hoden uctívání kromě Boha (Alláha) a Muhammad je poslem Božím.“
Každý muslim činí prohlášení víry neboli šahádu. Podle jejich přesvědčení je jediným smyslem života člověka sloužit Bohu a poslouchat ho. Šaháda je první věc, která se říká dítěti po jeho narození, a poslední věc, která se říká člověku, který zemřel.
Modlitba (saláh)
Muslimové vyznávající islám se modlí pětkrát denně a věří, že modlitba je jejich spojením s Bohem. Modlitba je osobní čas mezi člověkem a Bohem. Neexistuje žádný kněz, ale osoba, která zná Korán, je vybrána shromážděním, aby vedla modlitby. Muslimové se při modlitbách musí dívat tváří k Mekce. Při modlitbě zaujímají mnoho poloh: stojí, naklání se, klaní se, sedí. Modlitby se čtou z Koránu a musí se odříkávat zpaměti v arabštině, jazyce Koránu. Během modlitby se nesmí držet v ruce žádná kniha a při čtení modliteb z Koránu se nesmí používat žádný jiný jazyk. Modlitby se konají v určitou denní dobu: za úsvitu, v poledne, pozdě odpoledne, při západu slunce a za soumraku. Před modlitbou muslim provede rituální omytí, aby se ujistil, že je čistý. Modlitby by se měly konat v mešitě s ostatními muslimy, ale člověk se může modlit kdekoli. Člověk se může modlit sám kdykoli ve svém jazyce, ale nezapočítává se to do pěti povinných modlitebních časů.
Muezzin svolává muslimy k modlitbě lidským hlasem. Židé používají šofar a křesťané zvoní zvony. Islámská výzva k modlitbě v angličtině zní:
Bůh je veliký.
Bůh je veliký.
Bůh je veliký.
Svědčím, že není nikdo hoden uctívání kromě Boha.
Svědčím, že není nikdo hoden uctívání kromě Boha.
Svědčím, že Muhammad je poslem Božím.
Svědčím, že Muhammad je poslem Božím.
Přijďte k modlitbě!
Přijďte k modlitbě!
Přijďte k úspěchu!
Přijďte k úspěchu!
Bůh je veliký!
Bůh je veliký!
Nikdo není hoden uctívání kromě Boha.
V pátek se všichni muslimští muži scházejí k polední modlitbě a k poslechu chutby (kázání nebo učení) v arabštině, kterou přednáší představitel komunity. Během khutby se modlí za svého vůdce. V některých historických obdobích a v některých komunitách bylo ženám dovoleno připojit se k mužům, ale buď stály za nimi, nebo v oddělené části budovy.
Almužna (zakah)
Muslimové věří, že vše patří Bohu a my jsme jen správci toho, co nám dává. Zakaha znamená očištění. Povinností každého věřícího je očišťovat svůj majetek tím, že dává potřebným. V islámském právu, šarí’e, se věřícím říká, že mají dávat 2-1/2 procenta z toho, co vlastní, ale někteří muslimové věří, že by měli dávat 40 % svého majetku jako svou „sadaqa-h“ neboli dobrovolnou charitu.
Prorok řekl: „Dokonce i setkání s bratrem s veselou tváří je aktem dobročinnosti. Dobročinnost je pro každého muslima nutností.“
Byl dotázán:
Prorok odpověděl: „Co když člověk nic nemá?“
Prorok odpověděl: „Co když člověk nic nemá?
Prorokovi společníci se zeptali: „Měl by pracovat vlastníma rukama pro svůj prospěch a pak z takového výdělku něco dát na dobročinnost.“
Prorok se zeptal: „Co je to dobročinnost?
Prorok odpověděl: „A co když není schopen pracovat?“
Prorok řekl: „
Společníci se dále zeptali: „Měl by pomáhat chudým a potřebným:
Prorok řekl: „Co když nemůže dělat ani to?“
Prorok řekl: „Co když nemůže dělat ani to? „
Společníci řekli: „Měl by nabádat ostatní, aby konali dobro:
Prorok řekl: „A co když mu chybí i to?“
Prorok řekl: „Měl by se kontrolovat, aby nečinil zlo. To je také akt dobročinnosti.“
z Proč islám
Půst (Sawm)
V průběhu ramadánu se všichni muslimové postí od svítání do západu slunce. Nesmějí jíst ani pít, ani se stýkat se svým manželem či manželkou. Půst je způsob, jakým se muslimové očišťují. Zatímco se postí a zbavují se jídla, mají lepší smysl pro Boha. Učí je to také sebeovládání. Lidé, kteří jsou nemocní, staří, těhotní nebo na cestách, se postit nemusí, ale mají se postit tolik dní později v roce, kdy toho budou schopni. Jakmile dítě dospěje, začne dodržovat půst a chodí na každodenní modlitby.
Poutě (hadždž)
Každý muslim, který je toho fyzicky a finančně schopen, musí za svůj život vykonat alespoň jednu pouť do Mekky. Každý poutník nosí jednoduchý oděv, který nedává najevo, zda je bohatý nebo chudý. Pouť se koná každý rok ve dvanáctém měsíci islámského roku.
Pět pilířů víry
Svátky
Svaté knihy
Bibliografie
Svaté knihy
Bibliografie
Vše o mně
Odkazová grafika z
Rahilovy islámské grafiky