Oceánie, souhrnný název pro ostrovy roztroušené ve většině Tichého oceánu. Pojem v nejširším slova smyslu zahrnuje celou ostrovní oblast mezi Asií a Amerikou. Běžnější definice vylučuje Rjúkjú, Kurilské a Aleutské ostrovy a Japonské souostroví. Nejrozšířenější použití vymezuje Oceánii dále tím, že vylučuje Indonésii, Tchaj-wan a Filipíny, protože národy a kultury těchto ostrovů jsou historicky těsněji spjaty s asijskou pevninou. Oceánie pak ve svém nejužším významu zahrnuje více než 10 000 ostrovů o celkové rozloze (bez Austrálie, ale včetně Papuy-Nové Guineje a Nového Zélandu) přibližně 317 700 čtverečních mil (822 800 km2).
Oceánie se tradičně dělí na čtyři části: Australasie (Austrálie a Nový Zéland), Melanésie, Mikronésie a Polynésie. Ještě před 33 000 lety v této oblasti nežili žádní lidé, s výjimkou Australasie. Ačkoli se vědci v detailech neshodují, obecně podporují teorii, která hovoří o jihovýchodním asijském původu ostrovních národů. Do roku 2000 žilo v Oceánii (s výjimkou Austrálie) asi 12 milionů ostrovanů a mnoho domorodých kultur prošlo revolucí v důsledku intenzivního kontaktu s neoceánskými skupinami, které sem pronikly z různých částí západního světa. (O umění tohoto regionu pojednává několik článků; viz umění a architektura, Oceánie; hudba a tanec, Oceánie; a oceánská literatura). Pop. (odhad z roku 2001) včetně Austrálie, 31 377 000.