Autosomálně dominantní polycystické onemocnění ledvin (ADPKD) je jednou z nejčastějších monogenních příčin selhání ledvin s odhadovanou celosvětovou prevalencí 1 z 500-2500 živě narozených dětí a postihuje přibližně 13 milionů jedinců na celém světě, což představuje významný socioekonomický zdravotnický problém ve světě. ADPKD je charakterizována postupným vývojem a zvětšováním mnohočetných ledvinových cyst ve všech segmentech nefronu, což postupně vede k onemocnění ledvin v konečném stadiu (ESKD) u 50 % pacientů ve věku 60 let.
ADPKD vzniká v důsledku mutací v genech PKD1 (80 % pacientů) nebo PKD2 (15 % pacientů), které kódují proteiny polycystin-1 (PC1), respektive -2 (PC2). Pacienti s mutacemi PKD2 mají mírnější fenotyp a ESKD dosahují přibližně o 20 let později než pacienti s mutacemi PKD1. V poslední době byly nalezeny mutace způsobující vzácný a mírný fenotyp onemocnění i v dalších genech, jako jsou GANAB, DNAJB11 a ALG9, což odráží fenotypovou variabilitu onemocnění. ADPKD je navíc systémové onemocnění, které je spojeno s tvorbou cyst v jiných orgánech, většinou v játrech; kardiovaskulárními anomáliemi, jako jsou intrakraniální arteriální aneuryzmata a srdeční chlopenní vady; břišními a tříselnými kýlami a divertikulózou tlustého střeva.
V současné době je jasné, že vývoj cyst začíná již v raném věku a hromadící se důkazy potvrzují, že poškození ledvin začíná v dětství, kdy se tvoří první cysty. Pokles glomerulární filtrace (GFR) se však neprojevuje během prvních desetiletí. Přesto se 2-5 % pacientů s ADPKD objevuje v dětství a má široké fenotypové spektrum. Děti s diagnózou ADPKD mají proteinurii až v 35 % případů (BV Reddy a AB. Chapman. Pediatric Nephrology 2017; 32:31-42), hypertenzi až ve 44 % (L. Massella a kol. Clinical Journal of the American Society of Nephrology 2018;13: 874-883) a více než polovina má poruchy koncentrace moči (Seeman, T. a kol. Physiological research 2004;53,629-634). Proto se nyní doporučuje u asymptomatických dětí s rizikem ADPKD sledovat hypertenzi a albuminurii.
V současné době neexistuje žádná definitivní kurativní léčba ADPKD. Vzhledem k tomu, že většina studií pochází z kohort dospělých, chybí longitudinální údaje o velkých kohortách dětí s ADPKD. Přesto děti představují specifickou cílovou populaci pro budoucí léčbu, která umožňuje větší šanci na zachování funkce ledvin v dlouhodobém horizontu.
Jelikož léčba ADPKD u dospělých poskočila vzhůru, protože léčba Tolvaptanem zpomalila progresi onemocnění, jsou výsledky pediatrické studie Tolvaptanu v očekávání.
Kromě celkového objemu ledvin (TKV), věku a genotypu nejsou v publikované literatuře o ADPKD definovány žádné jasné prognostické ukazatele a v dětském věku nejsou známy žádné.
Společně budeme při práci na ADPedKD usilovat o doplnění těchto mezer a o lepší pochopení pediatrické perspektivy ADPKD.
ADPedKD
ADPedKD, který iniciovali Djalila Mekahli (Leuven, Belgie) a Max Liebau (Kolín nad Rýnem, Německo), je mezinárodní, longitudinální registr zahrnující pacienty s ADPKD sledované od dětství.
Tento projekt si klade za cíl poskytnout observační podklady pro jednotnou diagnostiku, sledování a léčebné postupy týkající se modifikovatelných faktorů onemocnění, jako je hypertenze, s cílem zpomalit progresi onemocnění.
Byla definována kritéria pro zařazení a vyloučení (viz „Jak používat ADPedKD“). Diagnóza ADPKD se opírá o rodinnou anamnézu, zobrazovací vyšetření ledvin a/nebo genetická kritéria. Po informovaném souhlasu jsou údaje pacientů pseudonymně zavedeny do webové databáze. Ochrana dat je zajištěna použitím SSL-připojení a omezením webové stránky na heslo. Shromážděné klinické údaje budou statisticky analyzovány za pomoci zkušeného bioinformatika. Zvláštní zájem je věnován počátečnímu klinickému obrazu a pre- a perinatální anamnéze.
Pokud se chcete připojit k registru ADPKD ADPedKD, vyplňte prosím registrační formulář.