Platýsi mají srst jako savci, pádlují kachníma nohama jako ptáci a kladou vejce po vzoru plazů.
Ukázalo se, že návod k použití tohoto podivína v přírodě je stejný mišmaš.
Výzkumníci právě zmapovali genom samice platýse z Austrálie. Genetická sekvence tohoto australského monotrema (druh savce) je podrobně popsána ve vydání časopisu Nature z 8. května.
„Platýs je velmi starou odnoží stromu savců, takže jsme s platýsy naposledy sdíleli společného předka před 166 miliony let,“ uvedla členka studijního týmu Jenny Gravesová, vedoucí skupiny pro srovnávací genomiku na Australské národní univerzitě. „A to je řadí někam mezi savce a plazy, protože si stále zachovávají poměrně hodně znaků plazů, které jsme ztratili, například stále kladou vejce.“
Dodala: „Takže je můžeme použít ke sledování změn, ke kterým došlo, když jsme se z plazů stali plazy, měli srst, vyráběli mléko a měli živě narozená mláďata.“
Primitivní savec žije v norách ve východní Austrálii vyhrabaných podél břehů potoků a řek, na které je odkázán kvůli potravě. Jeho ploché, proudnicově tvarované tělo měří pouhých 20 palců (50 centimetrů), je zakončeno ocasem, který připomíná pingpongovou pálku, a čtyřmi pavučinatými nohami. Ploutvonožec (Ornithorhynchus anatinus) je jedním z pouhých dvou savců – druhým je echidna (mravenečník ostnitý) – kteří kladou vejce. A na rozdíl od ostatních savců dokáže samec ptakopyska vyslat jed z drobné ostruhy na každé zadní končetině.
Aby tým objasnil evoluční vztahy mezi ptakopysky a dalšími zvířaty, porovnal genom samice ptakopyska přezdívané Glennie s genomy lidí, myší, psů, vačic a kuřat. (Slepice byly zařazeny proto, aby reprezentovaly živočichy kladoucí vejce, například vyhynulé plazy, kteří v průběhu evoluce předali velkou část své DNA ptakopyskům a dalším savcům.)
Genom ptakopysků, který má zhruba 2,2 miliardy párů bází, je přibližně o dvě třetiny větší než genom člověka, zjistili vědci. Více než 80 procent genů sdílí s ostatními savci.
Stejně jako člověk nesou i ptakopyskové chromozom X a Y. Na rozdíl od člověka má ptakopysk chromozom Y, který je v něm obsažen. Na rozdíl od člověka však X a Y nejsou pohlavní chromozomy. „To znamená, že se můžeme vrátit až do doby, kdy naše pohlavní chromozomy byly jen obyčejné chromozomy, které si hleděly svého, a dobře se zeptat, co se stalo, co z nich udělalo pohlavní chromozomy,“ řekl Graves.
Vědci odhalili, že zvíře má 52 chromozomů, včetně 10 pohlavních chromozomů.
Genom obsahoval také úseky DNA spojené s kladením vajíček a další pro laktaci. Protože ptakopyskům chybí bradavky, mláďata sají mléko z matčiny břišní kůže.
Další zvláštnost: Při pádlování vodou má ptakopysk zavřené oči, uši i nozdry a jeho kachní pysk slouží jako anténa, která vnímá slabé elektrické pole obklopující kořist. Přesto genom platypuse odhalil, že si zvíře uchovalo geny pro detekci pachů.
Studii, na níž se podílelo více než 100 vědců z celého světa, financoval Národní institut pro výzkum lidského genomu (NHGRI).
- Top 10 Missing Links
- Fáma nebo skutečnost: Tvorové z kryptozoologie
- Úžasné schopnosti zvířat