Charles „Mask“ Lewis Jr. žil život v rychlém pruhu, dokud se pozdě v noci nesetkal s opilým řidičem v rychle jedoucím Porsche, který poslal jeho Ferrari na sloup veřejného osvětlení v Newport Beach. Spoluzakladatel společnosti TapouT zemřel na místě řidiče.
Lewis, bývalý zástupce šerifa v San Bernardinu, nezanechal závěť, ale zanechal po sobě dvě děti – jediné dědice mnohamilionového majetku, který zahrnoval největší podíl ve společnosti TapouT vyrábějící oblečení pro smíšená bojová umění, stáj upravených evropských sportovních vozů a sortiment luxusních švýcarských hodinek.
Orange County Public Administrator/Public Guardian John S. Williams rychle převzal kontrolu nad Lewisovým majetkem, který původně ocenil až na 15 milionů dolarů, s odůvodněním, že je pro správu „velkého a složitého majetku“ vhodnější než Diane Larsonová, matka Lewisových dětí. Soudce pozůstalostního soudu Orange County Gerald G. Johnston s tím v květnu 2009 souhlasil a předal pozůstalost Williamsovi.
„Veřejný správce se vnucuje do této pozůstalosti tam, kde to není ani potřeba, ani žádoucí,“ stěžoval si v soudních spisech Adam Streltzer, právní zástupce Larsonové.
O jedenáct měsíců později mu dal za pravdu i 4. obvodní odvolací soud, který Williamse obvinil z překročení pravomocí a Johnstona pokáral za zneužití diskreční pravomoci. Majetek byl nakonec předán zpět Larsonovi.
Ale to už bylo pozdě. Veřejný správce již souhlasil s prodejem společnosti TapouT za cenu, kterou ostatní akcionáři později označili za „haléře za dolar“. Prodal Lewisův Bentley a Mercedes-Benz za cenu o 58 000 dolarů nižší, než byla jejich odhadní hodnota, a Lewisovým bývalým obchodním partnerům zaplatil 45 000 dolarů za pohřební výlohy, které slíbil zajistit zdarma, vyplývá ze soudních záznamů a rozhovorů.
Právníci okresu uvedli, že o nabídce pohřbu nevěděli.
Williams se pro tento článek odmítl vyjádřit, ale v prohlášení zaslaném deníku The Orange County Register jeho právním zástupcem trval na tom, že „paní Larsonová neměla žádnou právní prioritu jednat jako správce, protože osobně nedědí z pozůstalosti. … Vzhledem k tomu, že paní Larsonová neměla zákonnou prioritu a existoval majetek Pozůstalosti, se kterým bylo třeba řádně naložit, měl veřejný správce zákonnou povinnost požádat o jmenování.“
Okresní veřejný správce vyřizuje pozůstalosti po těch, kteří zemřou bez závěti nebo někoho, kdo by se o jejich záležitosti postaral; veřejný opatrovník se stará o staré nebo nemocné lidi, kteří nemají nikoho, kdo by se o jejich záležitosti postaral. Je to zvláštnost okresní správy, Williams je zvolen veřejným správcem okresu a poté jmenován veřejným opatrovníkem dozorčí radou. Každoročně vyřizuje pozůstalosti v hodnotě více než 38 milionů dolarů.
Williams, který má politické vazby na okresního prokurátora Orange County Tonyho Rackauckase a bývalého republikánského předsedu Orange County Toma Fuentese, byl zvolen veřejným správcem/veřejným opatrovníkem v roce 2003 poté, co odešel ze zdravotních důvodů z úřadu maršála. Má magisterský titul v oboru veřejné správy, ale není právník.
V posledních letech byl Williams kritizován za to, že zbytečně přebírá kontrolu nad majetkem lidí. Kromě případu Lewis, kdy byl pokárán 4. obvodem, byl v roce 2009 ve zprávách velké poroty okresu Orange zpětně kritizován za „ohavné“ špatné hospodaření, včetně pochybných interních povýšení, která stála daňové poplatníky statisíce. V důsledku těchto zpráv Williams jen o vlásek unikl tomu, aby ho dozorčí rada zbavila funkce veřejného opatrovníka.
V dalších dvou nedávných případech s podobným podtextem bojuje právnička a komunitní aktivistka Ruth Hull-Richterová proti možnosti, aby Williams kontroloval majetek její 92leté matky. Podle Hull-Richterové to není potřeba, protože je ochotna a schopna se o svou matku postarat. Právní zástupce devadesátileté ženy trpící demencí se v roce 2009 bránil Williamsově snaze prodat její dům v Mission Viejo s tím, že žena má v bance 500 000 dolarů na zaplacení péče a že dům již odkázala své jediné dceři. Soudce jí dal za pravdu a místo veřejného opatrovníka pověřil dohledem nad záležitostmi ženy z Mission Viejo soukromého opatrovníka. Případ matky Hull-Richterové se nadále vyšetřuje.
Není jasné, proč by Williams zasahoval v případech, kdy ho nebylo třeba – v případech, které mu soudy později odebraly. Kritici systému veřejného správce/veřejného opatrovníka naznačují, že tito veřejní činitelé jsou ve střetu zájmů – potřebují poplatky z velkých majetků, které pomáhají financovat jejich úřad. Například v Lewisově případu si Williams, okresní právníci a další osoby přišli na odměnách na 191 411 dolarů – a to i přesto, že soudy předaly kontrolu nad pozůstalostí Larsonové, matce Lewisových dětí.
Zákony o mlčenlivosti, jak řekl Williams v září časopisu Register, mu často zakazují hovořit o konkrétních případech nebo obhajovat kroky svého úřadu. Všechny kroky jeho úřadu podle něj musí být schváleny okresním právním zástupcem a soudem.
„Nesnažíme se jim vzít majetek,“ řekl Williams v tomto rozhovoru, který se týkal obvinění vznesených proti jeho úřadu, včetně těch, která vznesla Hull-Richterová. „Peníze ukládáme do svěřeneckého fondu a používáme je pro zachránce. Snažíme se pro ně najít schůdnou variantu.“
„Říkat, že to děláme proto, abychom jim sebrali peníze, je naprosto šílené,“ dodal. „Takhle se to dělá v každém okrese v Kalifornii.“
Okresní dozorčí rada loni najala externí právní firmu, aby prověřila, jak Williams s takovými případy nakládá. Prověrka, která je chráněna právním tajemstvím, měla být dokončena na začátku tohoto měsíce. Stále nebyla dokončena, potvrdil mluvčí okresu Howard Sutter.
Williams není prvním veřejným správcem nebo veřejným opatrovníkem v Kalifornii, který byl obviněn z překročení pravomocí nebo špatného řízení.
Úřad veřejného opatrovníka v okrese Ventura byl na počátku roku 2000 tak špatně řízen, že jeho pracovníci okrádali klienty a jen zřídkakdy se dostavili do práce, přiznal v roce 2006 venturovský pokladník – výběrčí daní, který na úřad dohlíží.
Ve Fresnu byla loni v říjnu společnost najatá tamním veřejným opatrovníkem, aby spravovala záležitosti starších a duševně nemocných klientů, obviněna v okresním auditu z předražování svých služeb. Majitel společnosti byl podle auditorů osobním přítelem okresního úředníka, který řídil úřad veřejného opatrovníka.
Nedostatečný dohled a neodmyslitelná důvěrnost řízení činí takové systémy zranitelnými již od jejich vzniku, uvedl Larry Frolik, profesor práva specializující se na opatrovnictví a právo starších osob na Pittsburské univerzitě.
„Pokud máte opatrovníka, který není odpovědný, máte možnost zneužití, zneužití a nekompetentního využití pravomoci,“ řekl Frolik. „V podstatě předáváte lidem péči, říkáte jim, aby rozhodovali o svém životě, a nevěnujete žádnou pozornost tomu, co dělají. Je to recept na katastrofu.“
Politické vazby, které s sebou přináší funkce voleného úředníka, mohou také ztížit odvolání někoho, kdo se v ní zakořenil, řekl Frolik.
„Kdykoli nastavíte střet zájmů, dobří lidé nakonec dělají špatné věci,“ řekl Frolik. „Smyslem celého systému je pomáhat lidem. Není to systém, který má vydělávat peníze.“
Patricia Wenskunasová, výkonná ředitelka a zakladatelka organizace Crime Survivors Inc. stála v září s oběťmi trestných činů před Williamsovou kanceláří a prosila dozorčí radu a kalifornského generálního prokurátora, aby se zabývali tím, jak Williamsová nakládá s majetkem mrtvých a těch, kteří nemohou spravovat své vlastní záležitosti.
„Kolik dalších lidí trpělo a bojí se přihlásit?“ ptala se Wenskunasová. Wenskunas se zeptal.
LÁSKA A ZTRÁTA
Diane Larsonová a Charles Lewis byli přátelé z dětství v San Bernardinu. Vyrostli, zamilovali se do sebe a 4. července 1992 se vzali. Měli dvě děti: chlapce, kterému dali jméno Boaz, a dívku Cheyenne.
Americký románek nevydržel – manželé se v roce 1998 rozvedli. Larson si děti odvezl do Illinois. Lewis zůstal v Kalifornii, kde budoval mnohamilionové impérium.
Zasáhl opilý řidič, který 45letého Lewise zabil a 16letý Boaz a 13letá Cheyenne zdědili otcův majetek.
Larsonův právní zástupce byl v dubnu 2009 u pozůstalostního soudu v Orange County, kde vyplňoval dokumenty potřebné k tomu, aby Larson mohl spravovat majetek svých nezletilých dětí, když pracovník pozůstalostního soudu zavolal do kanceláře veřejného správce, aby je informoval o Larsonově žádosti, shodují se právní zástupci obou stran. Na slyšení se dostavil okresní právník Williamsové. Soud rozhodnutí odložil.
O týden později Williams podal vlastní žádost o správu pozůstalosti s tím, že Larsonová, matka a opatrovnice dětí, není jejich opatrovníkem z hlediska zákona.
„Nemá proto absolutně žádnou prioritu pro výkon funkce správce a nemůže být jmenována,“ tvrdil Williams v soudních dokumentech z 8. dubna 2009.
Williams také uvedl, že Larsonová složila „zcela nedostatečnou kauci 10 000 dolarů“ a nemá představu o skutečné hodnotě majetku svého bývalého manžela. Williams navrhl soudu, aby zvážil jmenování externího zástupce, který by dohlížel na finanční zájmy dětí, o které se Larson staral od narození.
Když se Larsonovi právníci snažili prosadit projednání svého případu, Williamsova kancelář utratila 20 345 dolarů za opravu a detailní úpravu Lewisova vozu Bentley GT Touring a Mercedes-Benz S63 AMG, tahala je po okrese a nakonec je prodala za 58 000 dolarů méně, než byla jejich odhadní hodnota. Okres dokonce prodělal i na vzácném domácím mazlíčkovi mrtvého muže, úhoři zvaném havajský drak, když za krmení a péči o rybu po dobu jednoho roku utratil 780 dolarů a nakonec ji prodal za 250 dolarů.
Larsonovi advokáti mezitím podali odvolání, v němž tvrdili, že soudce při jmenování Williamse udělal chybu.
„Navrhovatelka jako biologická a zákonná opatrovnice nezletilých dětí má přednost a je přirozenou volbou, aby byla jmenována správkyní majetku zesnulého,“ argumentoval v soudních dokumentech Larsonův právní zástupce.
Williamsová reagovala obviněním Larsona, že se stará o sebe místo o děti a majetek.
„Paní Williamsová se snažila o to, aby byla správkyní majetku zesnulého. Larsonová se nyní utápí ve střetu zájmů; upřednostňuje své osobní zájmy před zájmy nezletilých dědiců tím, že zdržuje správu pozůstalosti v zoufalé a nakonec marné snaze dosáhnout jmenování,“ napsali Williamsovi právníci.
Loni v květnu se 4. obvodní odvolací soud postavil na stranu matky a zrušil rozhodnutí pozůstalostního soudu předat pozůstalost Williamsovým.
„Jediným tvrzením Larsonové v odvolání je, že soud „pochybil, když jmenoval veřejného správce, jehož zákonná pravomoc je nižší než všech ostatních osob kromě věřitelů a právně cizích osob, a nikoli matku a zákonnou opatrovnici dětí, která má ze zákona přednost,“ napsali soudci.
„Larsonová má pravdu. … Děti jsou druhé v pořadí na seznamu přednosti, oproti veřejnému správci na 16. místě,“ uvedl soud.
„Usnesení soudu musí být zrušeno, protože vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že Larson není způsobilý jednat jako osobní zástupce, soud neměl zákonné oprávnění jmenovat veřejného správce namísto Larsona správcem majetku zesnulého, a tím zneužil svého uvážení,“ uvedli soudci.
TAPPING OUT
V srpnu, zatímco se Larsonová snažila získat kauci ve výši 4 milionů dolarů, kterou dědický soud požadoval, aby mohla převzít pozůstalost, Williams souhlasil s prodejem společnosti TapouT, základního kamene Lewisova bohatství, společnosti Authentic Brands Group neboli ABG. K prodeji došlo tři měsíce poté, co odvolací soud 4. obvodu rozhodl, že Williamsová nemá právo spravovat Lewisovu pozůstalost, a přes námitky Larsonové, jak vyplývá ze soudních spisů.
Phil Greer, soukromý právní zástupce Williamsové, v prohlášení zaslaném rejstříku poznamenal, že veřejná správkyně o tomto prodeji nejednala.
„O prodeji jednalo stávající vedení společnosti TapouT s kupujícím, společností ABG. Veřejný správce se těchto jednání neúčastnil a nebyl o nich ani informován, dokud nebyl prodej aktiv dojednán, schválen představenstvem společnosti TapouT a redukován na dopis o záměru.“
Přesná hodnota soukromé společnosti není jasná. Majitelé společnosti TapouT v roce 2009 tvrdili, že mají příjmy ve výši necelých 200 milionů dolarů ročně, což jsou výnosy z prodeje všeho možného od cvičebních pomůcek až po postele za 900 dolarů. Lewisův podíl – 28 procent společnosti – ocenil veřejný správce v červnu 2010 na 6,37 milionu dolarů, jak vyplývá z účetnictví předloženého soudu.
Podrobnosti prodeje TapouT a prodejní cena byly utajeny, ale dva akcionáři společnosti rychle podali žalobu na vedení TapouT, ABG a další osoby zapojené do prodeje s tím, že cena byla „nesmyslně neadekvátní.“
„Během několika týdnů jednotliví žalovaní souhlasili s prodejem společnosti, aniž by hledali jiné alternativy, a přestože vedení společnosti uvedlo svůj názor, že společnost TapouT je na trhu značně podhodnocená a že její hodnota značně převyšuje transakční protihodnotu,“ stojí v žalobě, kterou minulý měsíc podali akcionáři společnosti TapouT Bert Bedrosian a Kenneth Stickney u soudu v Los Angeles.
Veřejný správce nikdy neinformoval soud o „požárním prodeji“, ani se o prodeji TapouT soudu nezmínil, přestože Lewisův podíl tvořil většinu jeho jmění, stěžovali si Larsonovi advokáti. „Nedostatek informací ve zprávě Orange County o skutečném rozsahu (ne)správy majetku zesnulého není nic jiného než podvod na soudu.“
Celkovou hodnotu majetku předaného dětem ocenil Williams v září na 7,1 milionu dolarů.
Williams prodal většinu dědictví Lewisových dětí „za hubičku“, řekl Blake Rummel, právní zástupce dětí.
Greer, Williamsův právní zástupce, uvedl, že rychlý prodej byl nutný, protože společnosti hrozil bankrot.
„Právní zástupci paní Larsonové byli o průběhu jednání a podmínkách prodeje plně informováni, a to jak ze strany právního zástupce okresu, tak ze strany vedení společnosti TapouT. Stejně jako my byli informováni o tom, že společnost TapouT je téměř v platební neschopnosti a v případě nesouhlasu s prodejem by během několika dní vyhlásila bankrot,“ napsal Greer.
„Všichni ostatní významní akcionáři s prodejem souhlasili, včetně správce konkurzní podstaty skupiny PEM (jmenovaného federálním soudem), jehož právní zástupce nám sdělil, že si nechal udělat audit společnosti TapouT a domníval se, že společnost je před finančním kolapsem a prodej společnosti ABG je jedinou možností.“
ZAVŘENÍ Brány
Larson si v září přijel do Orange County vyzvednout poslední Lewisovy věci. Veřejný správce Larsonové řekl, že si bude muset přivést odtahový vůz. Jedno z aut nejelo.
Když se ale žádné odtahové auto neobjevilo, zaměstnanci veřejné správy vyvezli auto na ulici a zavřeli za ním bránu, takže Larsonová musela vymyslet, co dál, řekl Rummel.
Larsonovu bratrovi se podařilo auto zprovoznit, ale s prošlými značkami a mechanickými problémy Larson neujel ani čtvrt míle, než ho zastavila policie a udělila mu pokutu, řekl Rummel.
Williams a okresní právníci vybrali celkem 191 411 dolarů na poplatcích, které se vybíraly, když Larson bojoval o vrácení majetku. V této částce je zahrnuto 17 402,60 dolaru za přípravu daňového přiznání a poplatky okresním právníkům, 5 656,43 dolaru za skladování a odtah a 84 176,35 dolaru za zákonné poplatky, což je částka, kterou podle úředníků mohou požadovat jak správci pozůstalosti, tak jejich právníci.
O tom, zda jsou tyto poplatky oprávněné a jak by měly být rozděleny, rozhodne soudce.
Larsonovi právníci požádali o přesunutí tohoto jednání mimo okres Orange. Tato žádost má být projednána 17. února.