11. července 1767 se v Braintree ve státě Massachusetts narodil John Quincy Adams, syn druhého amerického prezidenta Johna Adamse.
John Quincy Adams zdědil po svém otci vášeň pro politiku. Od svých 14 let doprovázel otce na diplomatických misích a po ukončení školní docházky vstoupil do právnické profese. Jako mladý muž působil jako ministr v různých zemích, včetně Pruska, Nizozemska, Portugalska, Ruska a Anglie. V roce 1803 zahájil své první funkční období jako republikán v Senátu a poté se podílel na vyjednávání Gentské smlouvy, která ukončila válku v roce 1812. V roce 1817 jmenoval prezident James Monroe Quincyho Adamse ministrem zahraničí a tuto funkci zastával až do roku 1824, kdy kandidoval na prezidenta. V následujících prezidentských volbách rozhodl nerozhodný výsledek hlasování mezi Quincym Adamsem a demokratem Andrewem Jacksonem ve Sněmovně reprezentantů. Sněmovna zvolila Adamse, který pak v letech 1825 až 1829 zastával jedno funkční období.
Namísto toho, aby po předsednictví na vrcholu americké politiky odešel do důchodu, vrátil se Adams do Kongresu. Dal přednost zákonodárným povinnostem před prezidentskou funkcí, kterou označil za čtyři nejhorší roky svého života. Od roku 1831 působil ve Sněmovně reprezentantů USA, kde předsedal kongresovým výborům pro hospodářství, indiánské záležitosti a zahraniční vztahy. Dokonce si našel čas na obhajobu kontroverzního případu otrokářství Amistad u Nejvyššího soudu. Jeho výmluvná argumentace ve prospěch navrácení nezákonně přepravovaného nákladu Afričanů na lodi do Afriky upevnila jeho pověst abolicionisty.
Quincy Adams v roce 1846 utrpěl a přežil mrtvici. O dva roky později, 21. února 1848, těsně po účasti na hlasování na půdě Sněmovny reprezentantů, podlehl Quincy Adams ještě masivnější a nakonec smrtelné mrtvici. Zemřel o dva dny později v místnosti v budově Kapitolu, v níž vykonával dlouholetou veřejnou službu.
VÍCE ČTĚTE ZDE: 8 otců zakladatelů a jak se podíleli na utváření národa