masové vymírání

Vymírání velkého počtu druhů v relativně krátkém intervalu geologické časové stupnice. Fosilní záznam poskytuje důkazy o několika hromadných vymíráních, možná až 20, od počátku fanerozoického eonu před přibližně 570 miliony let. Taková vymírání způsobují radikální změny v charakteristických fosilních společenstvech hornin, které se projevily v pojmenování vrstev geology. Proto masová vymírání často označují hranice mezi geologickými vrstvami a mezi odpovídajícími geologickými časovými intervaly. K největším masovým vymíráním došlo na konci permu (asi před 248 miliony let), kdy zmizelo více než 80 % všech rodů mořských bezobratlých (včetně trilobitů), a na konci křídy (před 65 miliony let), kdy vymřelo asi 50 % všech rodů, včetně prakticky všech dinosaurů (viz Alvarezova událost). Takové kataklyzmatické změny v zemské biotě mají zásadní vliv na průběh evoluce, například tím, že zanechávají volné ekologické niky, do kterých se přeživší skupiny mohou rozšířit a vyzařovat. Viz dodatek.