Bolest hlavy … nebo ne.
Byl jsem na základní škole, když jsem začal mít bolesti hlavy. Zdálo se, že mě hlava bolí hlavně při čtení, a tak mě rodiče vzali k očnímu lékaři.
Moji rodiče i bratr nosí brýle a čočky, takže jsme předpokládali, že mé bolesti hlavy jsou způsobeny problémy se zrakem. Byly mi předepsány brýle na čtení. Brýle na chvíli pomohly, ale na střední škole se moje bolesti hlavy začaly objevovat častěji.
Všichni si mysleli, že bolest hlavy předstírám, abych mohl jít domů a nemusel se věnovat školní práci, což mi přitěžovalo. Začal jsem také hrát fotbal, tvrdý sport, o kterém jsme si mysleli, že by mohl být důvodem, proč mě občas tak bolela hlava.
Vinu jsem dával fotbalu a alergiím
Na střední škole jsem pokračoval ve hraní fotbalu. Často jsem hrál proti týmům, ve kterých byli kluci dvakrát větší než já. V jednom z posledních zápasů sezóny v deváté třídě jsem musel nastoupit proti klukovi, který vážil asi 250 kg, já jsem vážil jen 150 kg. Protože mé bolesti hlavy přetrvávaly, přirozeně jsem si myslel, že je to opět způsobeno kontaktem hlavy s hlavou při fotbale.
Koncem listopadu 2009 se mé bolesti hlavy zhoršily a začal jsem zvracet. Protože jsem neznal příčinu, svedl jsem to na alergii: „Mám rozšířené dutiny,“ myslel jsem si.
Nesnesitelná bolest
Jednoho rána na začátku prosince jsem byl ve škole, když jsem dostal další masivní bolest hlavy. Zavolala jsem mamince, která byla v práci, a požádala ji, aby mi přinesla aspirin. O pár hodin později jsem jí musela volat znovu, že už tu bolest nemůžu vydržet a potřebuji, aby mě vyzvedla.
Druhý den ráno mi řekla, abych zůstala ze školy doma a ona zavolala lékaře. Byl pátek, řekla jsem jí, že mám zkoušku a nechci si ji vymýšlet. Šla jsem do školy, ale o hodinu později jsem jí zavolala, aby pro mě přijela. Okamžitě zavolala lékaři a domluvila mi schůzku na příští týden.
Bolest hlavy však byla nesnesitelná, a tak maminka zavolala na nepřetržitou sesterskou linku naší pojišťovny, aby se na něco zeptala. Druhý den zavolala lékaři, aby jí poradil víc.
V neděli jsem musela jít na pohotovost. Doktorovi jsem řekla, že jsem v pořádku, až na to, že mě bolí hlava, a to hodně. Předepsal mi léky na migrénu. Nezabraly.
V pondělí 7. prosince máma zavolala lékaři a řekla, že chce, aby mi hned udělal CT hlavy. Ještě ten den jsme tam šli a lékař nám asi za tři hodiny zavolal výsledky.
Diagnóza
Řekli nám, že mám nádor na mozku, o něco větší než golfový míček na vrcholu mozkového kmene. Druhý den jsem byl přijat do onkologického centra MD Anderson v Houstonu.
Lékaři z MD Anderson mi diagnostikovali pilocytický astrocytom a řekli, že je to velmi vážné – možná smrt, slepota, ochrnutí a/nebo by mi mohl zůstat rozum tříletého či čtyřletého dítěte.
14. prosince 2009 se neurochirurgovi Dr. Nicholasi Levinovi a jeho personálu podařilo odstranit více než 99 % nádoru. Naštěstí jsem nepotřeboval chemoterapii ani ozařování – můj nádor byl nezhoubný! Strávil jsem však několik měsíců na fyzikální a pracovní terapii.
Zpět v akci
Dnes mám mírné dvojité vidění a části levé strany mě brní a jsou necitlivé. Ve škole se mi daří držet krok s nadprůměrnými známkami.
Jeden rok jsem přestal hrát fotbal, ale ve třetím ročníku jsem opět začal hrát naplno.
Na podzim nastoupím do posledního ročníku a těším se, že budu lídrem svého fotbalového týmu Sam Houston Broncos v Moss Bluff, La.
.