Močové cesty jsou uzavřený systém pro odvod moči z ledvin do močového měchýře a nakonec močovou trubicí ven. Za normálních okolností je celý tento systém sterilní, s výjimkou přední močové trubice, a existuje několik mechanismů, které tuto sterilitu udržují, například proud moči směrem ven, který slouží k přenosu mikroorganismů. To je nejdůležitější mechanismus, protože je schopen zaručit více než 99 % naočkovaných mikroorganismů jako důkaz, ačkoli samotná moč činí kontaminaci poměrně obtížnou, protože její kyselé pH (5,5) tomu brání, protože bakterie preferují zásaditější pH (pH 6 až 8), stejně jako nízkou osmolaritu a přítomnost močoviny a slabých organických kyselin. Anatomie močového systému brání retrográdnímu toku moči. Ženy mají kratší močovou trubici než muži (4 cm oproti 12 cm), což přispívá k vyššímu výskytu infekcí močových cest u žen. Kromě toho je ženská močová trubice snadněji kolonizována mikroorganismy z pochvy nebo konečníku vzhledem k těsné blízkosti těchto orgánů.
Snadněji se rozvíjející infekční agens je způsobeno nedostatkem místní flóry, bohaté na Döderleinovy bacily
na úrovni pochvy, skutečná zbraň proti patogenům
Epidemiologie
Výskyt infekcí močových cest závisí na věku, pohlaví, sexuální aktivitě a základních onemocněních v populaci. U žen je celoživotní riziko 20 %: 5 % během prvních 10 let života, 4 % během plodného věku, 4-8 % během těhotenství a 2-10 % po 50. roce života. U celibátních žen je výskyt 0,4 až 1,6 %.
Etiologie
Většina infekcí je způsobena gramnegativními mikroorganismy, které normálně obývají tlusté střevo. Escherichia coli je zodpovědná za 85 % infekcí močových cest. Ostatní mikroorganismy, jako jsou Klebsiella, Enterobacter, Proteus a Pseudomonas, se u infekcí močového měchýře vyskytují vzácněji. Tyto mikroorganismy se dostávají ze střev, protože jsou přítomny na úrovni vulvy a konečníku.
Patofyziologie
Většina infekcí je způsobena bakteriemi, které se dostanou do močových cest průnikem přes močovou trubici. Tento výstup je častější v močové trubici žen, protože je kratší (asi 4 cm oproti 16 cm u mužů). Přední močová trubice je u žen obvykle kolonizována bakteriemi z tlustého střeva. Poranění ženské močové trubice, ke kterému dojde během pohlavního styku, může mít za následek proniknutí bakterií do močového měchýře. Zavlečení prvků do dolních močových cest často vede k infekci.
Obvykle proud moči odplavuje bakterie, které se dostanou do močového měchýře. Určité stavy však tento tok narušují, a předurčují tak člověka k infekci. Nádory, kameny, striktury, divertikly močového měchýře, anatomické abnormality atd. mohou bránit průtoku moči. Tyto stavy, stejně jako neurogenní močový měchýř, mohou také bránit úplnému vyprázdnění močového měchýře, takže bakterie zůstávají ve zbytkové moči a dále se množí. Podmínky, které umožňují zpětný tok moči, zvyšují výskyt infekcí, jako je například zánět močového měchýře. Při vezikouretrálním refluxu je moč z močového měchýře vytlačována do močovodů a může se dostat do ledvinného parenchymu v důsledku zvýšeného tlaku v močovém měchýři, k čemuž dochází při vyprazdňování. Uretrovezikální reflux může přivést moč zpět do močového měchýře poté, co se při kašli, kýchání nebo smíchu znečistí bakteriemi v močové trubici. V těhotenství je průtok moči částečně blokován zvětšenou dělohou a dilatované močovody a snížená peristaltická aktivita močového měchýře umožňují reflux.
Příznaky a symptomy
Cystitida je charakterizována příznaky frekvence, urgence, dysurie a případně bolestí nebo tlakem v podbřišku. Systémové příznaky nebo projevy jsou vzácné.
Riziková období
Hlavním spouštěčem je pohlavní styk. Zánět močového měchýře tedy začíná prvním pohlavním stykem.
Zánět močového měchýře u každé ženy je nezvratně založen na fyziologické skutečnosti. Pohlavní styk totiž mechanicky podporuje vzestup zárodků již přítomných v pochvě močovým kanálem.
Kromě mladých žen se tyto infekce objevují také v období menopauzy. Suchost sliznic v důsledku nedostatku estrogenů podporuje bakteriální kolonizaci. Infekční agens se vyvíjí snadněji kvůli nedostatku místní flóry bohaté na Döderleinovy bacily v pochvě, která je skutečnou zbraní proti patogenním zárodkům. Hormonální substituční terapie může díky přísunu estrogenů tyto nevýhody zmírnit.
Ať už jsou ženy v jakémkoli věku, někdy trpí zácpou, což je problém, který se občas objeví. V důsledku zpoždění střevního tranzitu dochází ke stagnaci střevní flóry v konečníku a pochvě. Při větším počtu zárodků je větší riziko, že mikroorganismy proniknou do močového meatu.
Pro mnohé není zánět močového měchýře ničím jiným než nepříjemnou epizodou s neustálou prezentací. Statistiky to potvrzují. U více než 20 % žen se od prvního zánětu močového měchýře zánět opakuje alespoň vícekrát a existují případy, kdy se zánět močového měchýře vyskytne více než čtyřikrát za rok.
Opatření k zamezení komplikací
Každý zánět močového měchýře, ojedinělý nebo opakovaný, by měl být léčen. Pyelonefritida, tj. vzestup do ledvin v důsledku vzestupu zárodků do horních močových cest, by měla být vyloučena, protože v této fázi by byla nutná závažnější léčba nebo hospitalizace.
Je důležité si uvědomit, že opakovaná léčba stejným lékem by neměla být prováděna z důvodu rezistence daného bakteriálního agens.
Všechny infekce močových cest jsou zpočátku jednoduché a komplikují se až při zjištění anatomické abnormality nebo souběžného systémového onemocnění
Léčba první linie
Po objevení prvních příznaků lze na základě farmaceutického doporučení přijmout opatření ke zmírnění příznaků:
Antispazmodika.
Protizánětlivé léky na bázi ibuprofenu.
Homeopatické léky (Cantharides 5CH, 3 pelety střídavě každých 30 minut s Mercurius corrosivus 5CH; Staphysagria 15CH: 1 dávka při potížích způsobených pohlavním stykem; Formica rufa 5CH: 3 pelety třikrát denně v případě anamnézy kolibacilní cystitidy.
Homeopatii lze také rozlišit a definovat jednotlivé typy potíží a jejich možnou léčbu, jak je popsáno:
Cannabis sativa 7 CH. Silné, pálivé bolesti, hlavně po močení. Časté a řídké močení. Přecitlivělost močové trubice
Mercurius corrosivus 7 CH. Pálení močového měchýře s ještě častějším močením.
Cantharis 7 CH. Pálení a řezání před, během a po močení. Moč není příliš vydatná, někdy krvácí. Častá potřeba močení, i když močí málo.
Clematis erecta 7 CH. Opožděně močí, a když už močí, tak s přestávkami. Svědění při a po močení
Hepar sulfur 7 CH. Ve všech případech akutní krize ve spojení s jedním z výše uvedených léků.
Colibacilinum 7 CH. Užívá se 5 granulí jednou denně po dobu jednoho týdne, pokud je příčinou infekce E. coli Dochází k výrazné fyzické a psychické únavě.
Jednoduché infekce a pokyny pro lékaře
Všechny infekce močových cest jsou zpočátku jednoduché a komplikují se až při zjištění anatomické abnormality nebo souběžného systémového onemocnění. Závažnost příznaků a vliv bakterií napadajících tkáň močových cest se liší podle postiženého orgánu (ledviny nebo močový měchýř) a vyvolávajícího mikroorganismu.
S přibývajícími zkušenostmi s jednoduchými infekcemi močových cest je stále jasnější, že antimikrobiální léčba by měla být zkrácena. V současné době je rozumné léčit většinu žen se zánětem močového měchýře jednou dávkou antimikrobiálního přípravku. Naprostá většina jednoduchých infekcí je způsobena běžnými sérotypy Escherichia coli z vlastní bakteriální flóry pacienta a tyto mikroorganismy jsou velmi citlivé na většinu antibiotik. Z tohoto důvodu není vůbec nutné objednávat antibiogramy. Tato krátká intenzivní antibiotická léčba navíc eliminuje malý problém vzniku rezistentních bakterií, k čemuž dochází při léčbě trvající 10 až 14 dní.
Pokud není důvod k podezření na komplikovanou infekci, například u pacienta, který se opozdil k lékaři, diabetika, těhotného, litiáza, s prokázaným vezikouretrálním refluxem nebo s recidivující bakteriurií, doporučují se 3 g trihydrátu amoxicilinu. Pokud je pacient alergický, lze podat dvě tablety trimethoprimu-sulfametoxazolu. Léčba jednou dávkou snižuje problémy s nedodržováním léčby a vedlejšími účinky léků a varuje před přetrváváním bakterií, které může být způsobeno komplikací, jako je obstrukce nebo kameny. V nejrozsáhlejších studiích léčby jednou dávkou měli pacienti s přetrvávající infekcí bakterie obalené protilátkami, což znamenalo postižení ledvin. V našem přehledu literatury jsme zjistili, že 96 % pacientů bylo vyléčeno monoterapií bez ohledu na nános protilátek, pokud byl organismus citlivý na podávanou látku.
Pokud se identický organismus objeví znovu nebo přetrvává bezprostředně po léčbě, obvykle se provede konvenční 10denní série s jiným antimikrobiálním přípravkem, než se pacient podrobí dlouhodobé supresi. Při první infekci nebo prosté reinfekci dolních močových cest ženy není důvod k rentgenovému vyšetření nebo cystoskopii.
Jiní autoři dávají přednost léčbě cystitidy sulfamethoxasolem 1 g dvakrát denně, nitrofurantoinem 50 až 100 mg 4krát denně, ampicilinem 250 mg 4krát denně a amoxicilinem 250 mg 4krát denně. Léčba by měla trvat 10 dní.
V literatuře se rovněž uvádí použití vápenaté soli fosfomycinu nebo trometabolové soli k profylaxi a léčbě infekcí močových cest typu cystitidy, podávané nalačno, tj. dvě hodiny po požití potravy, protože ta narušuje jeho vstřebávání, a nejvhodnější doba je před spaním, po vyprázdnění močového měchýře. Dávka by měla být 2 až 3 g v jedné dávce nebo opakované dávky dvakrát. Další indikovaná léčba je založena na jednorázové dávce perfloxacinu nebo 3denním podávání lomefloxacinu.
Jako antiinfekce močových cest se v literatuře uvádí kyselina nalidixová v dávce 1 gram každých 6 hodin po dobu přibližně dvou týdnů, a pokud se používá jako opakovaná léčba, lze ji dávkovat v dávce 500 mg každých 6 hodin. Nitrofurantoin se také používá v dávce 50-100 mg každých 8 hodin, tento lék by se však měl podávat s jídlem, nikdy ne nalačno.
V současné době se úspěšně používá fluorochinolonové antibakteriální léčivo, jako je norfloxacin, v dávce 400 mg každých 12 hodin po dobu 10 dnů nalačno. Ke stejnému účelu se dávkuje také kyselina pipedimová. Tato sloučenina je derivátem ze skupiny chinolonů a dávkování je rovněž 400 mg každých 12 hodin po dobu 10 dnů. Při všech těchto léčebných postupech je důležité, aby pacient přijímal velké množství vody, protože je třeba zvýšit diurézu.
Pokud se následnou léčbou nepodaří infekci přerušit a/nebo pokud se pravidelně opakuje, mělo by být provedeno důkladné vyšetření urologem s cílem zjistit reflux nebo přítomnost polypů či nádorů.
Preventivní opatření
Nejčastější recidivy mohou být způsobeny nedostatečnou hygienou. Zde je uvedena řada opatření pro případné farmaceutické rady.
Je třeba doporučit hojnost vody. To je nezbytné pro trvalé vyčištění močového měchýře, aby se zabránilo množení choroboplodných zárodků. Doporučuje se vypít nejméně 2 litry vody denně, v případě nadměrného pocení a horka i více.
Močte pravidelně každé dvě až tři hodiny a nikdy zbytečně nezdržujte močení, protože při zadržování moči se množí choroboplodné zárodky. Důležité je také při každém močení zcela vyprázdnit močový měchýř.
Po každém pohlavním styku se systematicky vymočte, abyste odstranili bakterie usazené v močové trubici a močovém měchýři po pohlavním styku.
Při každém intimním mytí byste se měli otřít zepředu dozadu: tento postup zabraňuje tomu, aby se bakterie přítomné v konečníku a pochvě dostaly do močového otvoru.
Dbejte na intimní hygienu. Vyvarujte se příliš častého používání antibakteriálních mýdel, protože ničí ochrannou vaginální flóru a umožňují snadnější průnik škodlivých zárodků, jako je E. coli. Ze stejných důvodů je třeba vyloučit všechny vaginální výplachy antiseptickými přípravky.
Během menstruace pravidelně měňte hygienické vložky. Jakákoli macerace vyvolává rozvoj zárodků, které mohou kolonizovat močový měchýř.
Odstraňte přiléhavé džíny a syntetické spodní prádlo, které podporují pocení a usnadňují množení bakterií. Vyberte si bavlněné oblečení.
Neprodleně ošetřete jakoukoli vaginální infekci, která může vést k problémům s močením, s ohledem na blízkost močového měchýře a močového ústí.
Bojujte se zácpou. Zvyšte denní množství vlákniny, zelené zeleniny a ovoce.
Urychlete střevní tranzit bez podráždění tlustého střeva. Užívejte osmotická projímadla (laktulóza, sorbitol) nebo lubrikanty.
Udržujte moč kyselou; v kyselém prostředí totiž bakterie rostou méně: konzumujte co nejvíce citronů, pomerančů, grapefruitů, kiwi a rajčat.
Omezte konzumaci koření a vzrušujících nápojů, protože mohou dráždit močový měchýř.