Krysa

„Krysí zuby nikdy nepřestanou růst“

Krysy žijí na místech po celém světě. Jsou noční a žijí ve smečkách. Tito středně velcí hlodavci jsou všežravci živící se hmyzem, semeny, ovocem, vejci a drobnými živočichy. Samice může mít vrh 8 až 12 mláďat. Délka života krys je 2 až 3 roky.

5 neuvěřitelných faktů o krysách!

• Krysy vydávají štěbetavý zvuk, když jsou šťastné
• Dlouhý ocas krysám pomáhá regulovat tělesnou teplotu
• Citlivé vousky krysám pomáhají při průzkumu prostředí
• Krysy jsou schopné vyskočit asi 3 metry do vzduchu
• Krysy jsou považovány za jedny z nejchytřejších zvířat na světě!

Vědecký název krysy

Vědecký název černé krysy je Rattus rattus. Rattus je středověký latinský název pro krysu. Krysa černá se také nazývá krysa domácí.

Tento živočich patří do čeledi krysovitých (Muridae) a do klasifikace savců (Mammalia).

Mezi další druhy patří např:

• Rýsovitá krysa.polní krysa
• Krysa sulaweská Hoffmannova
• Krysa bažinná australská
• Krysa hnědá
• Krysa vietnamská Osgoodova
• Krysa severská Xanthurus

Krysa vzhledová & Chování

Tato zvířata mohou mít černou barvu, hnědou, šedou nebo bílou srst. Mají dvě velké uši, tmavé oči a dlouhé vousy. Mají tlamu plnou ostrých zubů včetně 4 řezáků. Zuby jim rostou po celý život. Musí tedy žvýkat potravu a jiné předměty, aby se jejich hrany opotřebovaly.

Jedním z jejich nejpozoruhodnějších znaků je dlouhý ocas bez srsti. Obecně je ocas zvířete stejně dlouhý nebo delší než jeho tělo. Délka ocasu se pohybuje kolem 7 palců.

Zvíře používá svůj ocas k více než jednomu účelu. Jednak mu pomáhá regulovat teplotu. Jeho ocas je bez srsti, takže je schopen uvolňovat teplo a udržovat tak krysí tělo v chladu. Případně, když je zvířeti zima, může si ocas stočit kolem sebe, aby se zahřálo. Za druhé pomáhá potkanovi ocas udržovat rovnováhu. Šplhají po stěnách, stromech a chodí po úzkých římsách. Ocas jim pomáhá udržovat rovnováhu, aby nespadly.

Tito hlodavci váží od 3 do 10 uncí a jsou dlouzí 6 až 8 palců. Potkan vážící 10 uncí je o něco těžší než plechovka polévky v kuchyňské skříňce. Krysa dlouhá 8 palců je navíc o polovinu vyšší než kuželka na bowling.

Největší krysou na světě je severoluzonská obří krysa obláčková. Její vědecký název je Phloeomys pallidus. Tento hlodavec dorůstá délky 2,5 metru a váží téměř 6 kilogramů. Tak to je pořádná krysa!“

Tato zvířata se vejdou i do velmi malých prostor. Někteří vědci se domnívají, že pokud se zvíře vejde hlavou do otvoru, dokáže jím protáhnout i zbytek těla. Je to jedna z jeho obran proti predátorům. Mají také velmi ostré zuby, kterými se brání proti útoku.

Její černá, hnědá nebo šedá srst jim navíc pomáhá splynout s tmavým podzemním prostředím.

Tito hlodavci jsou mezi sebou společenští tvorové. Pokud je totiž zvíře ponecháno delší dobu o samotě, může být apatické a depresivní. Divoké krysy jsou plaché a snaží se vyhnout tomu, aby je viděli lidé nebo jiná zvířata. Potkani v zájmovém chovu mohou být velmi přátelská a hravá zvířátka, pokud jsou chováni v blízkosti lidí.

Skupina se nazývá psisko a může obsahovat tucet i více členů.

Potkan vs. myš: Potkani i myši patří mezi savce.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Mezi těmito dvěma hlodavci však existuje několik rozdílů.

Jedním z hlavních rozdílů mezi nimi je velikost. Myši jsou menší než potkani. Myš váží asi jednu unci až jednu a půl unce.

Dalším rozdílem je, že myš má na ocase chlupy, zatímco potkan má ocas bez chlupů.

Délka života myši domácí je kratší než jeden rok, zatímco potkan se může dožít až 3 let.

Potkaní biotop

Tito hlodavci žijí po celém světě. Žijí v Indii, Asii, Severní Americe, Jižní Americe, Evropě a Austrálii. Lidé dokonce zavlekli některé potkany na kontinent Antarktida. Tato zvířata žijí v teplém až mírném podnebí. Představte si to takto. Všude, kde žijí lidé, budou určitě poblíž nějaké krysy.

Tato zvířata jsou přizpůsobivá různým životním prostředím. Některé žijí na stromech, jiné na půdách a ve sklepích domů. Žijí v odpadních trubkách, v městské kanalizaci a v blízkosti řek. Mnozí z nich žijí většinu času pod zemí a vylézají ze svých úkrytů, aby hledali potravu. Potkan používá své vousky, aby se bezpečně orientoval v tmavých tunelech a úzkých prostorách. Jejich vousky jsou dvojnásob důležité, protože tito hlodavci jsou aktivní i v noci.

Tito hlodavci potřebují žít v teplých oblastech. Proto s příchodem chladného počasí opouštějí pole a lesní porosty a stěhují se do domů, budov, kůlen a dalších staveb.

Jídelníček potkanů

Čím se tito hlodavci živí? Jsou všežravci, takže se živí rostlinami i živočichy. Živí se ovocem, ořechy, semeny, hmyzem, drobnými živočichy a vejci. Konkrétní strava těchto zvířat hodně závisí na potravě, která je dostupná v jejich životním prostředí. Hlodavec, který žije v lese, může jíst převážně semena, ořechy a ovoce. Naopak potkan, který žije v městské kanalizaci, bude pravděpodobně jíst maso, chléb a další předměty, které najde v popelnicích nebo na ulici. Hlodavec, který žije na břehu poblíž řeky, bude pravděpodobně jíst ptačí vejce, mláďata želv, ryby a další drobné živočichy.

Hlodavci, kteří se živí z popelnic, jsou ohroženi pozřením předmětů, z nichž onemocní. Prošlé nebo hnijící potraviny jsou dva příklady předmětů, které by mohly potkanům způsobit onemocnění. Mají však vynikající čich, takže se dobře vyhýbají zkaženému jídlu. Ale nepředpokládejte, že by snědly příliš mnoho bramborových lupínků!“

Potkaní predátoři a hrozby

Potkani jsou predátoři těchto zvířat: jestřábi, sovy a sokoli. Hrozbou pro tyto hlodavce mohou být také domácí psi a kočky.

Stav ochrany potkana černého je nejméně dotčený.

Potkani černí, kteří si staví hnízda na půdách nebo ve sklepích domů, jsou ohroženi deratizací. Ale přestože jsou považovány za škůdce, celková populace těchto zvířat zůstává stabilní.

Poznámka: druh Xanthurus severní má ochranářský status téměř ohrožený s klesající populací. Tito hlodavci žijí v Indonésii a jsou ohroženi ztrátou životního prostředí v důsledku těžby dřeva a zemědělství.

Tito živočichové mají pověst šiřitelů nemocí na člověka a jiná zvířata. Je pravda, že mohou šířit nemoci, pokud kousnou člověka nebo jiné zvíře. Nemoci se také mohou šířit, když se člověk dotkne mrtvého potkana nebo přijde do styku s jejich výkaly. Navíc blechy a klíšťata na těchto zvířatech se od nich mohou nakazit a přenést nemoc na zvířata a člověka.

Mezi nemoci, které tato zvířata přenášejí, patří:

• Salmonelóza: Nákaza vzniká požitím výkalů hlodavců
• Tularemie: Tularémie: Nakazí se prostřednictvím blech nebo klíšťat, která byla na nakaženém zvířeti
• Bolševník: Nakazit se lze kousnutím blechou, která byla na nakaženém zvířeti

Poznámka: Mor a tento hlodavec jsou v historii spojeni. Dýmějový mor se šířil ve středověku a zabil v Evropě miliony lidí. Od té doby se situace naštěstí změnila. Tuto nemoc lze léčit moderními antibiotiky.

Rozmnožování potkanů, mláďata a délka života

Obvykle probíhá období rozmnožování černých potkanů v létě a na podzim. Je však známo, že tato zvířata se rozmnožují kdykoli během roku. V každé smečce neboli misce je dominantní samec, který se páří s několika samicemi. Tito hlodavci mají více partnerů. Dominantní samec v období rozmnožování zuřivě brání svou smečku.

Samice si staví hnízdo z jakéhokoli materiálu, který najde. Listí, drcený papír, izolace, lepenka a tráva jsou jen některé z materiálů. Hnízdo si může postavit téměř kdekoli. Jeden jedinec si může postavit hnízdo v noře v lese, zatímco jiný si vybere jeden roh půdy.

Samice může mít až 5 vrhů mláďat ročně. Její březost trvá 21 až 29 dní. V jednom vrhu může mít 8 až 12 mláďat. Mláďata neboli mláďata se rodí bez srsti a se zavřenýma očima. Mají drobná růžová tělíčka, která váží méně než jednu unci. Tato zvířata se řadí mezi savce, takže samice svá mláďata kojí. Samec mláďatům neposkytuje žádnou péči.

Oči se mláďatům otevírají, když je jim 15 dní. Ve věku 3 týdnů začínají přijímat pevnou potravu a roste jim srst. Ve věku 4 týdnů jsou mláďata samostatná.

Stejně jako většina hlodavců jsou i tato zvířata náchylná k infekcím dýchacích cest a nemocem. Jedno z jejich onemocnění dýchacích cest způsobují bakterie zvané mykoplazma.

Také hlodavci, kteří dostatečně nežvýkají potravu a jiné materiály, mohou trpět přerostlými zuby. Přerostlé zuby mohou potkanům bránit v získávání dostatečného množství potravy.

Na jejich těle se také mohou objevit nádory.

Tito hlodavci pohlavně dospívají ve věku 3 až 5 měsíců. Dožívají se 2 až 3 let.

Populace potkana

Podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN má potkan černý rozšířenou a početnou populaci. Její početnost se drží na stabilní úrovni.

Potkan černý žije na celém jihovýchodě Spojených států až po Mexiko. Toto zvíře se vyskytuje také v Massachusetts až po Britskou Kolumbii.

Potkani v zoo

• Potkani domácí jsou k vidění v senecké zoo
• Navštivte expozici potkanů ve Smithsonově národní zoo

Zobrazit všech 25 zvířat začínajících na R