Kim Čong-un

Raný život

Datum narození a rané dětství severokorejského vůdce Kim Čong-una je zahaleno tajemstvím. Je známo, že je třetím a nejmladším synem korejského vojenského vůdce Kim Čong-ila (psáno též Čong-il), který pod vedením Komunistické strany práce vládl Severní Koreji od roku 1994; a vnukem Kim Ir-sena, předchůdce svého otce.

Kim Čong-unovou matkou byla operní pěvkyně Ko Young-hee, která měla další dvě děti a předpokládá se, že před svou smrtí v roce 2004 vedla kampaň za to, aby se Kim Čong-un stal nástupcem svého otce. Kim Čong-il si údajně Kim Čong-una oblíbil a poznamenal, že v mladíkovi vidí podobný temperament jako on sám. Předpokládá se také, že Kim Čong-un se možná vzdělával v zahraničí ve Švýcarsku, než v polovině roku 2000 začal navštěvovat Kim Ir-senovu vojenskou univerzitu (pojmenovanou po jeho dědečkovi) v hlavním městě Pchjongjangu.

Kim Čong-il začal v roce 2010 připravovat Kim Čong-una na nástupnictví ve vedení země. Po smrti svého otce v prosinci 2011 se Kim Čong-un ujal moci. Předpokládá se, že mu v té době bylo kolem 20 let.

Potlačování opozice

Po Kimově nástupu do nejvyššího vedení Severní Koreje údajně popravil nebo odstranil mnoho vysokých úředníků, které zdědil po režimu svého otce. Mezi očištěnými byl i jeho vlastní strýc Jang Song-thaek (známý také jako Chang Sŏng-t’aek), který údajně hrál důležitou roli za vlády Kim Čong-ila a byl považován za jednoho z nejvyšších poradců Kim Čong-una.

V prosinci 2013 byl Jang údajně zatčen a popraven za to, že byl zrádcem a připravoval spiknutí s cílem svrhnout vládu. Předpokládá se, že v rámci čistky byli popraveni také členové Jangovy rodiny.

V únoru 2017 zemřel v Malajsii Kimův starší nevlastní bratr Kim Čong-nam. Ačkoli mnoho podrobností zůstávalo nejasných, předpokládalo se, že byl otráven na letišti v Kuala Lumpuru, a bylo zatčeno několik podezřelých. Kim Čong-nam žil dlouhá léta v exilu, během nichž působil jako hlasitý kritik režimu svého nevlastního bratra.

Zkoušky zbraní

Pod vedením Kim Čong-una pokračovala Severní Korea v programech testování zbraní. Přestože v únoru 2012 souhlasila se zastavením jaderných zkoušek a s ukončením vypouštění raket dlouhého doletu, v dubnu 2012 země vypustila satelit, který krátce po startu selhal. V prosinci téhož roku pak vláda vypustila raketu dlouhého doletu, která vynesla družici na oběžnou dráhu. Americká vláda se domnívala, že tyto starty měly zakrýt práci a testování technologie balistických raket.

V únoru 2013 provedla Severní Korea třetí podzemní jaderný test. Tento akt byl ostře odsouzen mezinárodním společenstvím, včetně Spojených států, Ruska, Japonska a Číny. Tváří v tvář dalším sankcím analytici uvedli, že Kimovo pokračující zaměření na zbrojení při současném volání po mírových rozhovorech s USA bylo strategií, jak Severní Koreu postavit do pozice hrozivého subjektu a upevnit její postavení jako regionálního vůdce.

V září 2016 země údajně provedla svůj pátý podzemní jaderný test, a to navzdory historii sankcí uvalených Spojenými státy. Ostatní země tento krok ostře odsoudily a vyzvaly k denuklearizaci Severní Koreje, přičemž jihokorejská prezidentka Park Geun-hye se obávala zejména bezpečnostních důsledků pokračujících zbrojních zkoušek a Kimova psychického stavu.

V únoru 2017 Severní Korea odpálila raketu, kterou její státní média označila za balistickou střelu středního doletu, přičemž Kim byl údajně na místě přítomen a dohlížel na ni. Test vyvolal další pobouření mezinárodního společenství a výzvy k naléhavému zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Kim se zejména střetl s Donaldem Trumpem po jeho zvolení americkým prezidentem v listopadu 2016. Oba si vyměnili četné výhrůžky válkou, a dokonce si dovolili toho druhého osobně urážet. V listopadu 2017 během zastávky na cestě po Asii zaujal prezident Trump mírnější postoj a vyzval Severní Koreu, aby „zasedla k jednacímu stolu“ a jednala o odzbrojení.

Po skončení Trumpova turné severokorejští představitelé uvedli, že režim bude pokračovat v rozšiřování svého jaderného potenciálu, dokud se Jižní Korea a USA budou účastnit společných vojenských cvičení. Kim toto prohlášení přerušil tím, že Trumpa označil za „zvráceného a hloupého chlapa“, a americký prezident na to 20. listopadu reagoval tím, že Severní Koreu oficiálně označil za stát sponzorující terorismus.

Koncem listopadu Severní Korea překročila další práh odpálením rakety Hwasong-15, která dosáhla výšky přibližně 2 800 kilometrů nad zemí, než se rozprskla u pobřeží Japonska. Kim poté prohlásil, že Severní Korea „konečně uskutečnila velký historický cíl, kterým je dokončení státních jaderných sil“.

Ministr obrany USA James Mattis připustil, že testovací raketa vystoupala „upřímně řečeno výše než jakýkoli jejich předchozí výstřel“, a potvrdil, že Severní Korea je nyní schopna úderem zasáhnout jakékoli místo na planetě. Odpal vyvolal rychlé odsouzení ze strany Japonska a Jižní Koreje, zatímco prezident Trump stroze poznamenal: „Postaráme se o to.“

V dubnu 2018, před summitem s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, Kim oznámil, že pozastaví jaderné a raketové zkoušky země a uzavře místo, kde se konalo předchozích šest jaderných testů. „Již nepotřebujeme žádné jaderné testy ani zkušební odpaly balistických raket středního a mezikontinentálního doletu, a proto severní jaderný testovací areál ukončil své poslání,“ uvedl podle Korejské ústřední tiskové agentury.

Vztahy s Jižní Koreou a olympijské hry 2018

Kim během svého novoročního projevu na zahájení roku 2018 nasadil odměřený tón, v němž zdůraznil potřebu „snížit vojenské napětí na Korejském poloostrově“ a naznačil, že vyšle delegaci na nadcházející zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu. Nicméně nezapomněl vyslovit jednu ze svých obvyklých hrozeb svým zámořským protivníkům, když varoval USA, že „tlačítko pro jaderné zbraně je na mém stole.“

Jeho nadbíhání, které někteří analytici považují za pokus vrazit klín do vztahů mezi USA a Jižní Koreou, jeho sousedé přivítali: „Vždy jsme prohlašovali, že jsme ochotni kdykoli a kdekoli jednat se Severní Koreou, pokud to pomůže obnovit mezikorejské vztahy a povede to k míru na Korejském poloostrově,“ uvedl mluvčí jihokorejského prezidenta Mun.

Dne 9. ledna 2018 se zástupci Severní a Jižní Koreje sešli ve vesnici příměří Pchanmundžom na hranici mezi oběma zeměmi k prvnímu jednání po více než dvou letech. Výsledkem rozhovorů byla dohoda, podle níž se Severní Korea zúčastní zimních olympijských her, které se budou konat následující měsíc.

„Sever uvedl, že vyšle delegaci na vysoké úrovni, včetně zástupců olympijského výboru, sportovců, družstva roztleskávaček, skupiny uměleckých vystoupení, diváků, demonstrantů taekwonda a tisku,“ informoval jihokorejský náměstek ministra pro sjednocení Chun Hae-sung.

Společně s delegací Severní Koreje se na hrách objevila i Kim Jo-čong, mladší sestra vůdce a první členka severokorejské vládnoucí rodiny, která navštívila Jižní Koreu. Během večeře s prezidentem Munem vyjádřila naději na mír: „Doufejme, že se v Pchjongčchangu opět setkáme s příjemnými lidmi (z Jihu) a přiblížíme budoucnost, kdy budeme opět jedno.“

Krátce po skončení olympijských her odcestovali do Pchjongčchangu dva z nejvyšších asistentů prezidenta Muna na první návštěvu jihokorejských představitelů od Kimova nástupu k moci v roce 2011. Ačkoli se objevilo jen málo podrobností o jednáních, výsledkem setkání byly plány na summit mezi severokorejskými a jihokorejskými představiteli v demilitarizované zóně (DMZ) oddělující obě země.

Summit s jihokorejským prezidentem

Dne 27. dubna 2018 se Kim a Mun setkali v Pchanmundžomu a přešli na jihokorejskou stranu, což bylo poprvé, co tak severokorejský vládce učinil. Částečně televizně přenášené setkání bylo poznamenáno okamžiky lehkosti, kdy se Kim žertem omluvil za to, že přerušil spánek svého protějšku nočními raketovými zkouškami.

Rozhovořili se však také o vážných věcech a diskutovali o možné konferenci s USA a Čínou, která by formálně ukončila korejskou válku, a také o snaze zbavit se jaderných zbraní, které Kimův režim vyvíjel. „Jižní a Severní Korea potvrdily společný cíl realizovat prostřednictvím úplné denuklearizace Korejský poloostrov bez jaderných zbraní,“ stojí v prohlášení podepsaném oběma lídry.

Návštěva Číny

Na konci března 2018 vjel na hlavní nádraží v čínském Pekingu zelený vlak nesoucí znaky obrněných typů, které dříve používali severokorejští představitelé. Později bylo potvrzeno, že vlak vezl Kima a jeho nejvyšší spolupracovníky, což měla být jeho první zahraniční cesta od převzetí moci v roce 2011.

Podle čínských a severokorejských médií jednali Kim a čínský prezident Si Ťin-pching ve Velké síni lidu. Kromě toho Si uspořádal pro Kima a jeho manželku banket a pohostil je uměleckým představením. Kim údajně pronesl přípitek: „Je vhodné, že má první zahraniční cesta je v hlavním městě Číny, a mou odpovědností je považovat pokračování vztahů mezi KLDR a Čínou za stejně cenné jako život.“

Překvapivé setkání se uskutečnilo krátce před plánovanými rozhovory Severní Koreje s Jihem a dalším historickým summitem, se Spojenými státy, na obzoru.

Setkání s americkým prezidentem Trumpem

12. června 2018 si Kim a Trump potřásli rukama v odlehlém letovisku Capella v Singapuru a poté se vydali na soukromé rozhovory se svými tlumočníky. Jejich setkání, první mezi členem vládnoucí rodiny Kimů a úřadujícím americkým prezidentem, se uskutečnilo jen několik týdnů poté, co nejnovější kolo válečnické rétoriky hrozilo torpédováním tohoto úsilí.

Poté, co se k nim k delším rozhovorům připojili vedoucí pracovníci, podepsali oba lídři společné prohlášení, v němž se Trump „zavázal poskytnout Severní Koreji bezpečnostní záruky“ a Kim „znovu potvrdil svůj pevný a neochvějný závazek k úplné denuklearizaci Korejského poloostrova“. Prohlášení bylo stručné, i když oba muži uvedli, že jednání budou v krátké době obnovena.

„Měli jsme historické setkání a rozhodli jsme se nechat minulost za sebou,“ řekl Kim při slavnostním podpisu a poznamenal, že „svět uvidí velkou změnu.“

I přes Kimovy vyjádřené závazky k mírovému procesu severokorejské továrny pokračovaly ve výrobě štěpného materiálu používaného při výrobě jaderných zbraní. Koncem července deník The Washington Post informoval, že režim potenciálně vyrábí nové mezikontinentální balistické rakety na kapalné palivo.

Kim a Trump se setkali podruhé, a to 27. února 2019 v hotelu Metropole ve vietnamské Hanoji. Oba lídři se podělili o přátelská slova, přičemž Trump vyzdvihl velký ekonomický potenciál země a Kim ocenil „odvážné rozhodnutí“ svého protějšku zapojit se do rozhovorů.

Druhý den však obě strany jednání náhle ukončily, údajně kvůli americkému odmítnutí severokorejské nabídky demontovat své hlavní jaderné zařízení – nikoli však celý zbrojní program – výměnou za ukončení všech sankcí. Trump uvedl, že schůzka bez ohledu na to skončila za dobrých podmínek a že Kim přislíbil, že se nadále zdrží jaderných a balistických testů.

Kim a Trump se potřetí sešli 30. června 2019, přičemž jejich setkání v demilitarizované zóně znamenalo první vstup úřadujícího amerického prezidenta do Severní Koreje. Po jejich projevu solidarity bylo oznámeno, že obě strany určily vyjednavače pro obnovené rozhovory.

Setkání s Vladimirem Putinem

Koncem dubna 2019 se Kim vydal obrněným vlakem do ruského Vladivostoku, aby navštívil prezidenta Vladimira Putina. Cesta vlakem kopírovala cestu jeho otce, který se s Putinem setkal ve stejném ruském městě v roce 2002.

Setkání mělo zřejmě ukázat solidaritu mezi oběma vůdci v době, kdy jednání Severní Koreje se Spojenými státy uvázla na mrtvém bodě. Ze setkání s Putinem nevzešly žádné oficiální dohody, ačkoli Kim jejich rozhovory označil za „velmi smysluplné“.

Veřejná osoba a manželka

V létě 2012 vyšlo najevo, že si Kim pořídil manželku Ri Sol-džu. Přesné datum svatby páru není známo, jeden zdroj však uvádí rok 2009. V měsících po odhalení manželství se první dáma země často objevovala v médiích – nápadný odklon od předchozích protokolů. Spekulovalo se také o tom, že pár má dítě.

Kim Čong-un, příslušník kybernetické generace, je vnímán jako člověk, který má oproti svému otci mediálnější styl – mladší Kim uspořádal novoroční vysílání, se svou ženou se účastnil hudebních vystoupení a byl vnímán jako člověk, který se více věnuje vojákům a dělníkům.

Přijal také více západního kulturního vkusu, což bylo zdůrazněno zejména při dvoudenní návštěvě bývalého amerického profesionálního basketbalisty Dennise Rodmana v Severní Koreji v únoru 2013. Během Rodmanova pobytu ho Kim doprovodil na basketbalový zápas. Rodman tvrdil, že chce přispět ke zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou.

V roce 2018, kdy podával Jižní Koreji olivovou ratolest k rozhovorům o denuklearizaci, se Kim rovněž snažil představit svou vlídnější a mírnější tvář. Nová verze Kima byla patrná, když se v Pchjongjangu zúčastnil koncertu jihokorejské popové skupiny Red Velvet, který označil za „dárek“ svým občanům.

Kybernetická válka

Severní Korea demonstrovala svou schopnost kybernetických útoků v roce 2014 při uvedení filmu The Interview společnosti Sony, komedie Setha Rogena a Jamese Franca, v níž je bulvární reportér naverbován, aby zavraždil fiktivního Kima. Poté, co se severokorejské úřady proti filmu ohradily, FBI tvrdila, že tato země je zodpovědná za následné narušení souborů společnosti Sony Pictures, které vedlo ke zveřejnění e-mailů a dalších soukromých informací.

V prosinci 2017 označila Trumpova administrativa Severní Koreu za zdroj silného počítačového viru WannaCry, který v tom roce napadl přibližně 230 000 počítačů po celém světě. „Byl to bezohledný útok, který měl způsobit spoušť a zkázu,“ řekl Thomas P. Bossert, Trumpův poradce pro vnitřní bezpečnost. Připustil, že USA už mají jen málo prostředků k odvetě vůči této zemi, na kterou jsou již uvaleny přísné sankce, ale přesto je podle něj důležité Severní Koreu za její kybernetické zločiny označit.

Ekonomická situace Severní Koreje

Severní Korea se zmítá v chudobě a ekonomické zkáze, v 90. letech minulého století ji postihl ničivý hladomor a nedostatek potravin. V zemi údajně také funguje systém koncentračních táborů s trýznivými a otřesnými podmínkami pro tisíce vězňů.

Kim slíbil, že se zaměří na vzdělávací, zemědělské a ekonomické reformy pro zlepšení situace Severokorejců. Jižní Korea nicméně tvrdí, že porušování lidských práv na území severního souseda pokračuje, přičemž za Kimovy vlády stát popravil desítky úředníků. V červenci 2016 administrativa prezidenta Baracka Obamy uvalila na Kima sankce za porušování lidských práv, což bylo poprvé, kdy severokorejský vůdce obdržel od USA osobní sankci.

Vězeňské tábory

V prosinci 2017 zveřejnila Mezinárodní advokátní komora zprávu popisující severokorejský systém politických věznic. Podle Thomase Buergenthala, jednoho ze tří právníků asociace a člověka, který přežil nechvalně proslulý tábor Osvětim v nacistickém Německu, snášeli Kimovi vězni podmínky, které svou brutalitou neměly obdoby.

„Domnívám se, že podmínky v korejských vězeňských táborech jsou stejně hrozné, nebo dokonce horší než ty, které jsem viděl a zažil v mládí v těchto nacistických táborech a během své dlouhé profesní kariéry v oblasti lidských práv,“ řekl.

V rámci vyšetřování severokorejského vězeňského systému z let 1970 až 2006 vyslechla komise bývalé vězně, dozorce a další osoby. Došli k závěru, že Kimovy politické vězeňské tábory mají na svědomí 10 z 11 mezinárodně uznávaných válečných zločinů, včetně vražd, zotročování a sexuálního násilí.

Zdraví, nástupnictví &Sestra

Téma Kimova pobytu a osobní pohody se stalo zdrojem intrik poté, co zmeškal každoroční oslavu narozenin svého dědečka – známou jako Den slunce – 15. dubna 2020. Když se jeho veřejná nepřítomnost protáhla na několik týdnů, různé zprávy popisovaly, že se vůdce zotavuje po operaci srdce nebo je případně nemohoucí, což vyvolalo další spekulace o tom, kdo by v případě jeho odchodu převzal vládu nad zemí.

Někteří analytici naznačovali, že na jeho místo byla připravována jeho mladší sestra Kim Jo-čong, zatímco jiní tvrdili, že Dělnická strana by dala přednost kolektivnímu vedení starších mužů. Nakonec se toto téma stalo prozatím sporným, když se Kim počátkem května znovu objevil na otevření továrny na hnojiva.