Zeměpisná oblast, na kterou se vztahuje pravomoc; právní pravomoc; pravomoc projednávat a rozhodovat o žalobách.
Jurisdiction obecně popisuje jakoukoli pravomoc nad určitou oblastí nebo určitými osobami. V právu se jurisdikce někdy vztahuje na určitou zeměpisnou oblast obsahující vymezenou právní pravomoc. Například federální vláda je jurisdikcí sama pro sebe. Její pravomoc se vztahuje na celé území Spojených států. Každý stát je rovněž jurisdikcí sám pro sebe s pravomocí přijímat vlastní zákony. Menší zeměpisné oblasti, jako jsou hrabství a města, jsou samostatnými jurisdikcemi do té míry, že mají pravomoci nezávislé na federální a státní vládě.
Jurisdikce může také odkazovat na původ pravomoci soudu. Soud může být označen buď jako soud s obecnou příslušností, nebo jako soud se zvláštní příslušností. Soud s obecnou příslušností je soud, který je oprávněn projednávat všechny věci, které nejsou výslovně vyhrazeny soudům se zvláštní příslušností. Soud se zvláštní příslušností je oprávněn projednávat pouze určité druhy věcí.
Soudy s obecnou příslušností se často nazývají okresní soudy nebo vyšší soudy. Ve státě New York se však soud s obecnou působností nazývá Nejvyšší soud státu New York. Ve většině jurisdikcí existují vedle soudů s obecnou příslušností další soudy se zvláštní příslušností; příkladem jsou soudy pro pozůstalostní řízení, daňové soudy, dopravní soudy, soudy pro mladistvé a v některých městech DROGOVÉ SOUDY. Na federální úrovni jsou obecnými soudy okresní soudy. Mezi federální soudy se zvláštní příslušností patří U.S. TAX COURT a BANKRUPTCY soudy.
Jurisdikce může být také použita k vymezení příslušného soudu, u kterého má být podána určitá žaloba. V tomto kontextu má soud buď původní, nebo odvolací příslušnost k projednání věci. Pokud má soud původní příslušnost, je oprávněn vést soudní řízení v dané věci. Pokud má soud odvolací příslušnost, může pouze přezkoumat řízení před soudem, zda nedošlo k chybě.
Obecně platí, že soudy s obecnou a zvláštní příslušností mají ve většině případů původní příslušnost a odvolací soudy a nejvyšší soud dané jurisdikce mají odvolací příslušnost, ale není tomu tak vždy. Například podle článku III oddílu 2 bodu 2 Ústavy USA je Nejvyšší soud USA odvolacím soudem. Podle stejného článku má však tento soud původní pravomoc ve věcech mezi státy. Takové případy se obvykle týkají sporů o hranice a vodní cesty.
Jurisdikcí se konečně rozumí přirozená pravomoc soudu projednat věc a vyhlásit rozsudek. Když se žalobce snaží zahájit soudní řízení, musí určit, kam má podat žalobu. Žalobce musí podat žalobu u soudu, který má pro daný případ pravomoc. Pokud soud není příslušný, může žalovaný žalobu z tohoto důvodu napadnout a žaloba může být zamítnuta nebo její výsledek může být zvrácen v následné žalobě jedné ze stran případu.
Žalobce může podat žalobu u federálního soudu; státní soudy však mají zpravidla souběžnou příslušnost. Souběžná příslušnost znamená, že ve věci je příslušný jak státní, tak federální soud.
Je-li možné podat žalobu jak u státního, tak u federálního soudu a žalobce podá žalobu u státního soudu, žalovaný může věc postoupit federálnímu soudu (28 U.S.C.A. §§ 1441 a násl.). Jedná se o taktické rozhodnutí. Řízení před federálním soudem je obecně považováno za méně náchylné k podjatosti, protože porotci jsou vybíráni z celého státu, nikoli pouze z místní komunity.
Státní soudy mají ve většině případů souběžnou pravomoc. Federální soudy mají výlučnou pravomoc v omezeném počtu případů, jako jsou federální trestní, antimonopolní, konkurzní, patentové, AUTORSKÉ a některé ADMIRALTY případy, jakož i žaloby proti vládě USA.
Podle federálních a státních zákonů a soudních pravidel může soud vykonávat svou přirozenou pravomoc pouze tehdy, pokud má dva druhy pravomoci: osobní a věcnou. OSOBNÍ JURISDIKCE je pravomoc, kterou má soud vůči účastníkům řízení. SUBJEKTIVNÍ JURISDIKCE je pravomoc soudu nad konkrétním nárokem nebo sporem.
Místní příslušnost
Místní příslušnost je podobná příslušnosti, ale je od ní oddělená. Místní příslušnost je fyzické umístění budovy soudu, v níž je věc projednávána. Pokud je k projednání věci věcně i osobně příslušný více soudů, může soud, který věc obdrží jako první, věc na žádost jedné ze stran odeslat soudu v jiné jurisdikci. Na rozdíl od soudní příslušnosti nezahrnuje určení přirozené pravomoci soudu k projednání věci.
.