Je 11.29 hodin dopoledne v New Yorku. Namísto módního zpoždění, jak by se od Mary-Kate a Ashley Olsenových dalo očekávat, přicházejí sestry-dvojčata brzy, v rukou svírají obrovské kabelky s exotickou kůží a jejich drobné rámečky jsou zahaleny do černých vrstev. „Jsme profesionálky a tak se i chováme,“ přesvědčují mě později během dne. Koneckonců „pracujeme od svých devíti měsíců.“
Přečtěte si více:
Tato disciplína se jim vyplatila. Dnes je jim 32 let a jsou uznávanými návrhářkami, které si získaly oddané zákazníky po celém světě. S malým vzděláním, které získaly v šatních odděleních seriálů Full House a Two of a Kind (americké televizní pořady, díky nimž se staly známými), nebo na poradách pro oděvní řadu Walmart, kterou uvedly na trh ve dvanácti letech, vybudovaly něco jako módní impérium. Patří k němu The Row a Elizabeth & James spolu s několika dalšími projekty a je založeno na dobrém vkusu a vytříbené estetice, které možná neurčovaly jejich začátky filmových hvězdiček, ale staly se jejich synonymem.
© DALiM
The Row, značka, o které se zde budeme bavit, je neobvyklá. Nejen proto, že jí šéfují tyto dvě mladé ženy, jejichž každý výlet do Starbucksu je už desítky let dokumentován, ale také proto, že se odhodlaně vyhýbá tisku: nikdy nedělá reklamu (samotné Olsenovy zřídkakdy poskytují rozhovory) a v letošní sezóně dokonce ani nepořádala módní přehlídku (místo toho se v newyorském ateliéru v tichosti představil tucet kolejnic s obzvlášť krásnými oděvy). Během našeho společného dne – a přestože se s fotografem Craigem McDeanem znají už léta a zúčastnili se stovek focení – se nejvíce obávají, když se chystají předstoupit před jeho fotoaparát. (Později mě roztomile prosí, abych vyřadil jejich portrét ve prospěch snímku, který pořídil jejich propojených rukou.)
Je těžké si představit, že jejich přísná diskrétnost není důsledkem jejich celebritních let, že desítky instagramových účtů věnovaných jejich každodenním aktivitám a vášnivý fandom, který je stále obklopuje, nehrají roli v jejich neochotě znovu se dostat do centra pozornosti. „Už jsme to zažily, už jsme to udělaly, takhle jsme začínaly,“ povzdechne si Mary-Kate. „Ale tohle je cesta, kterou jsme si zvolily, abychom se v životě posunuly dál: nebýt v centru pozornosti, mít opravdu něco, co mluví samo za sebe.“
The Row je oblečení určené ženám, které se s tímto duchem ztotožňují, které dávají přednost jemné eleganci, hře s proporcemi a luxusním látkám před křiklavými nebo logy zdobenými extravagancemi. Ve skutečnosti, když Olsenovi v roce 2006 poprvé založili značku (původně jako vedlejší projekt při studiu na Newyorské univerzitě) s prostým záměrem vytvořit dokonalé bílé tričko, neměli vůbec žádnou značku, jen ručně vyražený zlatý řetízek všitý do každého výstřihu. „Cílem celého cvičení bylo zjistit, zda když je něco krásně ušité, ze skvělé látky a dobře padnoucí, bude se to prodávat i bez loga nebo názvu,“ vysvětlují. „A vyšlo to.“ Toto první tričko vytvořilo pevný základ, z něhož se jejich kolekce kousek po kousku rozrůstala, nejprve prodejem do losangeleského butiku. „Z každého prodaného trička jsme mohli vyrobit dvě další,“ usmívá se Mary-Kate. „Pak se toho chopil Barneys a my jsme vyvinuly další kousky, odvezly je do Paříže, najaly prodejce… byly to malé krůčky.“ V průmyslu, který je vůči návrhářům z řad celebrit často nedůvěřivý, je nemalým úspěchem, že se prosadili. „Ze začátku to bylo velmi těžké,“ vzpomíná Ashley. „A vlastně asi až posledních pár let. Ale my si opravdu nebereme věci osobně. Prodejnost pro nás byla to jediné, na čem nám opravdu záleželo.“ Pokud to byla jejich hlavní starost, lze ji snadno odmítnout: prodeje byly skvělé, a to díky typu žen, které bývalá kariéra Olsenových příliš nezajímá (kdokoli utratí 8 000 liber za kašmírový kabát, pravděpodobně to neudělá proto, že jeho návrháři hráli v komedii Pas do Paříže z roku 1999).
Čtěte více: Při jedné návštěvě obchodu v Los Angeles jsem se zeptal, proč nejsou vystaveny norkové pantofle: prodavač mi vysvětlil, že jedna žena nakoupila 15 párů pro své hosty na večeři (1 450 liber za kus). Natalie Kinghamová, ředitelka nákupu v obchodě Matchesfashion.com, kde je značka hojně zastoupena, říká, že „tato kolekce nemá žádný cenový odpor“ a že si udržuje obzvláště věrné příznivce.
© DALiM
Pravdou je, že Olsenovi tomuto světu částečně rozumějí, protože v něm žijí: Mary-Kate je provdaná za francouzského finančníka Oliviera Sarkozyho a sestry si vybudovaly osobní estetiku na bohémské nespoutanosti a uměřené rozervanosti, kterou si mohou dovolit jen bohatí. Stejně tak si tykají se spoustou svých nejlepších zákazníků – ve svých začátcích pořádaly důvěrné večeře s prodejci, aby se seznámily s jejich trhem. Byl to chytrý tah, který od té doby ovlivňuje jejich podnikání. „Mám to štěstí, že jsem si s těmito ženami velmi blízká, a ony opravdu určují, kam se budeme v jednotlivých sezónách ubírat,“ říká Mary-Kate. „Když navrhujeme, navrhujeme pro konkrétní klienty… Chápeme, jak vypadá jejich den, jak a kdy cestují…“ Ashley přebírá štafetu: „
Toto porozumění znamená, že The Row pokrývá všechny základny: kolekce zahrnují vše od odborně zpracovaných, minimalistických krejčovských výrobků (nedávno zavedená pánská móda má stejně mnoho příznivkyň jako mužů) až po skvostné, sošné večerní šaty z těžkého hedvábí mikádo nebo éterické organzy. Boty, tašky a drobné kožené zboží jsou stejně nádherné: od obrovských kabelek z krokodýlí nebo pštrosí kůže přes drobné nátepníčky vyrobené z leštěné, 3D tištěné pryskyřice, saténové bojové boty až po norkové pantofle. Málo dbají na trendy – když už, tak se zdá, že v posledních sezónách, během nichž vyniká estetika moderního minimalismu, udávají módní směr.
Ačkoli někdy až mnišské siluety a přísná paleta značky The Row mohou na ramínku působit stroze, není nic smyslnějšího než nosit je na těle. „Milujeme látky – všechno se odvíjí od toho, jak je něco cítit,“ říká Ashley. Jsou to oděvy, které beztížně padnou, jsou střižené tak, aby lichotily, a u nichž je každý steh, každé zapínání forenzně promyšlené. Ve skutečnosti je těžké opustit obchod Row, aniž byste vyčerpali svůj bankovní účet ve snaze nasměrovat ctižádostivou eleganci, kterou je každý kousek prosycen. Nyní tato děsivě přitažlivá nabídka přichází do Londýna.
Britský obchod, jehož otevření je naplánováno na letošní léto, bude třetím obchodem The Row – po LA a New Yorku – a je téměř návratem domů, protože samotný název značky odkazuje na precizní krejčovství Savile Row. Každý obchod má jinou atmosféru, ale spojuje je vkusná eklektičnost a výběr výrobků, které do nich sestry našly.
„Ať už představuje kolekci v obchodě Dover Street Market vedle sochy Jeana Prouvého nebo pozoruhodného kusu nábytku, The Row vyniká v tichém sdělování svých hodnot a estetiky nad rámec konfekce tím, že zkoumá designový vkus Olsenových jako širší koncept,“ vysvětluje Dickon Bowden, viceprezident společnosti Dover Street Market (The Row dělá řemeslo v pěti svých světových obchodech). „Milujeme kurátorství, rádi objevujeme nové produkty a vintage kousky,“ říká Ashley. „A Londýn bude úplně jiný, ale velmi podobný The Row,“ pokračuje Mary-Kate. Doufají, že přestěhování sem seznámí mezinárodní londýnskou smetánku s jejich vizí; že kreativní energie hlavního města prostoupí jejich nový domov i celou značku. „V Londýně je stále řemeslo. Je tu autenticita; sídlí tu spousta řemeslníků,“ uvažuje Mary-Kate. „A umělecká scéna je úžasná,“ nadchne se Ashley. „A hudba! Máte tak skvělou hudbu!“
© D
Sedět s Olsenovými je bizarní zážitek, protože navzdory svému obrovskému úspěchu – a skutečnosti, že ani jedna z nich nemá účet na Instagramu, což jen umocňuje jejich mystiku – působí jako pozoruhodně normální mladé ženy. Ano, dokončují si navzájem věty, odhrnují si pečlivě rozcuchané vlasy z obličeje a tvrdí, že spolu tráví „každou volnou hodinu“, ale jsou to dvojčata, která vyrostla v kapse té druhé, takže se to dalo čekat. Ve skutečnosti je na nich nejzajímavější jejich neutuchající snaha. Nemusí pracovat, a přesto pravidelně odpracují šestidenní pracovní týden, samy prodávají zboží ve svých obchodech a podílejí se na každém rozhodnutí o značce – od výběru látek až po nuance při vývoji platformy elektronického obchodu. „Je na nás vyvíjen velký tlak,“ říká Mary-Kate. „Mám pocit, že máme velké štěstí, že máme skvělé partnerství a že se můžeme spolehnout na vzájemnou podporu, protože si dovedu představit, že to může být velmi osamělé.“ Když se jich zeptám, z čeho ten tlak pramení, okamžitě synchronizovaně odpoví: „Způsobili jsme si ho sami.“ Mary-Kate pokračuje: „Když chcete, aby věci byly dokonalé nebo krásné, je to spousta tvrdé práce… Nic nejde snadno. Tak nás prostě vychovali, tak věříme, že je nutné dělat něco jiného.“
V době zběsilého tempa a rychlého úspěchu je jejich klidný, pečlivě upravený svět právě takový: jiný. A právě proto je zcela přesvědčivý.