Jak zastavit průjem

Občas dostávám záchvaty průjmu, které jsou velmi nepříjemné. Jak se dá průjem zastavit?

K léčbě průjmu existuje několik různých typů léků a domácích prostředků v závislosti na jeho příčině.

Absorbenty

Absorbenty jsou sloučeniny, které absorbují vodu. Absorbenty, které se užívají perorálně, vážou vodu v tenkém a tlustém střevě a způsobují, že průjmová stolice je méně vodnatá. Mohou také vázat toxické chemické látky produkované bakteriemi, které způsobují vylučování tekutiny z tenkého střeva; význam vazby toxinů pro snížení průjmů je však nejasný.

Dvěma hlavními absorbenty jsou attapulgit (přirozeně se vyskytující komplexní minerál) a polykarbofil (vláknina), oba dostupné bez lékařského předpisu. Psyllium, další absorbent, se používá při mírném průjmu, ale primárně se používá při zácpě.

Příklady produktů obsahujících attapulgit jsou:

• Donnagel,
• Rheaban,
• Kaopectate Advanced Formula,
• Parepectolin a
• Diasorb.

Příklady přípravků obsahujících polykarbofil jsou:

• Equalactin,
• Konsyl Daily Fiber Therapy,
• Mitrolan a
• Polycarb.

Přípravky obsahující polykarbofil se používají k léčbě průjmu i zácpy. Attapulgit a polykarbofil zůstávají ve střevě, a proto nemají žádné vedlejší účinky mimo gastrointestinální trakt. Příležitostně mohou způsobit zácpu a nadýmání. Jednou z obav je, že absorbenty mohou také vázat léky a narušovat jejich vstřebávání v těle. Z tohoto důvodu se často doporučuje užívat léky a absorbenty s odstupem několika hodin, aby byly ve střevech fyzicky odděleny.

Léky proti motilitě

Léky proti motilitě jsou léky, které uvolňují svaly tenkého střeva a/nebo tlustého střeva. Uvolnění vede ke zpomalení toku střevního obsahu. Pomalejší tok umožňuje více času na vstřebání vody ze střeva a tlustého střeva a snižuje obsah vody ve stolici. Křeče, způsobené křečí střevních svalů, se uvolněním svalů rovněž zmírňují.

Dvěma hlavními léky proti motilitě jsou loperamid (Imodium), který je dostupný bez lékařského předpisu, a difenoxylát (Lomotil), který vyžaduje lékařský předpis. Oba léky jsou příbuzné opiátům (např. kodeinu), ale ani jeden z nich nemá takové účinky tlumící bolest jako opiáty.

Loperamid (Imodium), ačkoli je příbuzný opiátům, nezpůsobuje závislost.

Difenoxylát je uměle vyrobený lék, který ve vysokých dávkách může být návykový kvůli svým opiátům podobným, euforizujícím (náladu zlepšujícím) účinkům. Aby se zabránilo zneužívání difenoxylátu a vzniku závislosti, přidává se do přípravku Lomotil k loperamidu druhé léčivo, atropin. Při požití příliš velkého množství přípravku Lomotil se objeví nepříjemné nežádoucí účinky z přílišného množství atropinu.

Loperamid a difenoxylát jsou bezpečné a dobře snášené. Je však třeba dodržovat některá bezpečnostní opatření.

Léky proti poruchám motility by neměly být bez doporučení lékaře používány k léčbě průjmu způsobeného středně těžkou nebo těžkou ulcerózní kolitidou, kolitidou C. difficile a střevními infekcemi bakteriemi, které napadají střevo (např. Shigella). Jejich užívání může vést k závažnějšímu zánětu a prodloužení infekcí.

Difenoxylát může způsobit ospalost nebo závratě, a proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti při řízení motorových vozidel nebo při úkonech vyžadujících bdělost a koordinaci.

Léky proti motilitě by neměly být užívány u dětí mladších dvou let.

Nejdůležitější je, že akutní průjem by se měl zlepšit do 72 hodin. Pokud se příznaky nezlepší nebo pokud se zhorší, je třeba se před pokračováním léčby léky proti motilitě poradit s lékařem.

Sloučeniny vizmutu

Na celém světě je k dispozici mnoho přípravků obsahujících vizmut. V USA je k dispozici subsalicylát bizmutu (Pepto-Bismol). Obsahuje dvě potenciálně účinné složky, bismut a salicylát (aspirin). Není jasné, jak účinné jsou sloučeniny vizmutu, s výjimkou cestovního průjmu a léčby infekce žaludku H. pylori, kde byla prokázána jejich účinnost. Rovněž není jasné, jak by mohl subsalicylát bismutu působit. Předpokládá se, že má některé vlastnosti podobné antibiotikům, které ovlivňují bakterie způsobující průjem. Salicylát působí protizánětlivě a mohl by snižovat vylučování vody tím, že snižuje zánět. Bismut by také mohl přímo snižovat vylučování vody střevem.

Pepto-Bismol je dobře snášen. Mezi menší nežádoucí účinky patří ztmavnutí stolice a jazyka. Při užívání přípravku Pepto-Bismol je třeba dodržovat několik bezpečnostních opatření.

Protože obsahuje salicylát, chemickou látku příbuznou aspirinu (acetylsalicylát), pacienti alergičtí na aspirin by Pepto-Bismol neměli užívat.

Pepto-Bismol by se neměl užívat s jinými léky obsahujícími aspirin, protože může dojít k požití příliš velkého množství aspirinu, což může vést k aspirinové toxicitě, jejímž nejčastějším projevem je zvonění v uších.

Salicilát v Pepto-Bismolu, podobně jako aspirin, může zvýraznit účinky antikoagulancií, zejména warfarinu (Coumadin), a vést k nadměrnému krvácení. Může také způsobit abnormální krvácení u lidí, kteří mají sklon ke krvácení z důvodu genetických poruch nebo základního onemocnění, např. cirhózy, která také může způsobit abnormální krvácení.

Salicilát v přípravku Pepto-Bismol může podobně jako asiprin zhoršit vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku.

Pepto-Bismol a přípravky obsahující salicyláty by se neměly podávat dětem a dospívajícím s planými neštovicemi, chřipkou a jinými virovými infekcemi, protože mohou způsobit Reyův syndrom. Reyeův syndrom je závažné onemocnění postihující především játra a mozek, které může vést k selhání jater a kómatu s úmrtností nejméně 20 %.

Pepto-Bismol by neměl být podáván kojencům a dětem mladším dvou let.

Pro léčbu průjmu bylo navrženo mnoho domácích prostředků; jen málo z nich však bylo dobře prozkoumáno. Tři, které byly studovány a zdají se být účinné, jsou:

• pectin,
• vařené zelené banány a
• probiotika

Přečtěte si celý náš lékařský článek a dozvíte se více o příčinách a léčbě průjmu.

.