Jak se zbavit svého bývalého

.

„Nechat jít“ svého bývalého je naprosto mylný pojem, který naznačuje, že stačí jeden akt „puštění“ a bum, a je po všem.

Ve skutečnosti je „puštění“ svého bývalého méně podobné páce, za kterou zatáhnete v mozku, a spíše hustému uzlu, který je třeba rozplést. Je to frustrující. Chce to čas. A nikdy si nejsi jistý, jestli děláš pokroky, nebo to jen zhoršuješ.

Mám však několik rad, které mi vždy pomohly překonat vlastní zlomené srdce – včetně nedávného rozvodu – tím nejsnadnějším možným způsobem.

Je to pořád těžké, nechápej mě špatně. Ale existují určité věci, které můžeme udělat, abychom si co nejvíce usnadnili zpracování svých vazeb k bývalým a mohli jít dál.

Tento článek vám pomůže přerámcovat vaše zlomené srdce a vašeho bývalého tak, aby vám to pomohlo jít dál. Ukáže vám jednu věc, kterou musíte udělat, abyste si zajistili, že z toho vyjdete lépe, a ne hůře, bude mluvit o tom, co vlastně „pouštíte“ a proč dávám „pouštět“ stále do uvozovek.

Ponořme se do toho, lásko.

Přeformulujte si zlomené srdce s laskavostí

Jedna z mých oblíbených otázek, které pokládám svým klientům, zní: „Jakým nejlaskavějším způsobem můžete tuto situaci přeformulovat?“

Nejlaskavější způsob, jakým bych mohla přeformulovat své vlastní zlomené srdce, je, že je to portál k hlubší lásce, než jakou jsem dosud zažila, a je to hluboká příležitost, jak lépe poznat sama sebe.

Na chvíli zapomeňte na svého bývalého. Tady jde o tebe. Když mluvíš o „opuštění“ svého bývalého, ve skutečnosti mluvíš o tom, že se zbavuješ svých pout k bývalému – a ještě hlouběji – nepříjemných pocitů, které ti tvoje pouta k bývalému způsobují.

O těchto nepříjemných pocitech si řekneme více za chvíli, ale prozatím jsem na to chtěl poukázat, abych ti ukázal, že tvé zlomené srdce se netýká tvého bývalého, ne doopravdy, týká se jen tebe.

Tvé zlomené srdce možná není tvoje vina, ale je tvou odpovědností se s ním vyrovnat. Přestože je to portál k hlubší lásce a příležitost, jak se více poznat, musíte v sobě najít sílu projít tímto portálem a co nejlépe využít příležitosti, abyste se více poznali.

Nechť je zastřešující struktura vašeho zlomeného srdce méně o tom, jak nechat svého bývalého odejít, a více o tom, jak se otevřít lásce a stát se více svým pravým já.

Nejprve uděláte práci, abyste se stali sami sebou, a pak se začnete přirozeně vzdalovat od svého bývalého. Ne naopak.

Uvědomte si, že vaše srdce se může zlomit jedním ze dvou způsobů

Již jsem tu o tom psal, ale shrnu to, protože je to důležité.

První způsob, jak se vaše srdce může zlomit, je, že necháte hybnost zlomu způsobit, že se stočíte do spirály sami do sebe. Mohli byste se stáhnout, uzavřít a oddělit se od svého prožitku, protože je příliš bolestný. Nebo se můžeš vymrštit, zoufale se snažit očistit své nepříjemné emoce, a přitom se ti bude stále silněji svírat v hrudi a v břiše ti bude narůstat uzel.

Dovolit, aby se ti srdce zlomilo tímto způsobem, je naprosto přirozené, miláčku, a já ti nevyčítám, že jsi do této pasti spadl. Mně se to taky stalo. Většina z nás to udělala.

Ale existuje i lepší způsob.

Druhý způsob, jak ti může puknout srdce, je nechat se zlomit doširoka. Nechte se unášet supernovou energií. Myslíš si, že tě bolest zabije, ale ty nezemřeš, lásko, zemřou jen věci, o kterých sis myslela, že jsi to ty, ale nejsou.

Stůj v syrovosti tohoto přítomného okamžiku. Nasajte, jaké to je být právě teď vámi. Prociťte smutek, truchlete nad smrtí budoucnosti, o níž jste si mysleli, že ji budete mít, a nechte praskliny ve svém srdci, aby se rozšířily natolik, že do něj vpustili celoživotní lásku a něhu, které jste blokovali.

Dovolit svému srdci, aby se takto otevřelo, vám může připadat jako bitevní pole, dokud jste v něm, ale až se prach usadí, milý čtenáři, probudíte se do lepší verze sebe sama – do lepšího života -, než jste si kdy mysleli, že je možné. A to všechno proto, že jsi dovolil, aby tě zlomené srdce rozšířilo, místo aby tě smrštilo.

Zlomené srdce je bolestivé, ať se děje, co se děje, takže bys ho klidně mohl nechat, aby tě katapultovalo k lepšímu životu, místo aby tě táhlo ke dnu. Zbytek tohoto článku je o tom, jak to udělat.

Jediná věc, kterou musíte udělat, abyste si zajistili, že se ze zlomeného srdce vyrovnáte

Buďte k sobě laskaví.

To je ono.

To je to tajemství.

Při mém nedávném rozvodu jsem měla pocit, že se doslova vynořila všechna moje traumata. Mluvíme o vážných problémech s otcem, o všech mých minulých vztazích i o mém vlastním internalizovaném komplexu studu.

Měla jsem pocit mlhy, láska mi připadala vzdálená a zdálo se, že se nedokážu uzemnit v realitě, ať dělám, co dělám.

Vše, co jsem si myslela, že vím o lásce a životě, o svém bývalém manželovi i o sobě, bylo pohřbeno v sutinách našeho vztahu a ztraceno v bludišti mých traumat. Nevěděla jsem, co je nahoře a co dole. Neviděla jsem cestu na druhou stranu.

Uvědomila jsem si, že se mohu soustředit jen na jednu věc: být k sobě co nejlaskavější.

Když se budete vyrovnávat s vlastním zlomeným srdcem a opouštět svého bývalého, nechť je vaším vůdčím světlem laskavost. Když vám všechno připadá černé a těžké a když se ztrácíte v králičích norách své mysli, stačí se zeptat sama sebe: „Co nejlaskavějšího bych si teď mohla říct nebo udělat?“

A pak to udělejte.

Buďte k sobě laskavá, lásko. Tak to zvládnete.

Postarejte se o své děti

Na začátku tohoto článku jsem se zmínil, že se vlastně nezbavujete svého bývalého jako takového, ale spíše svých vazeb k němu a nepříjemných emocí, které vám tyto vazby způsobují.

Ironií osudu je, že nepříjemné emoce, kterých se snažíte zbavit, jsou právě těmi, které vás z této šlamastyky dostanou.

Je to proto, že vaše nepříjemné emoce jste vy, kteří se projevujete pro svou vlastní lásku a pozornost. Představte si je jako dětskou verzi sebe sama, která se třese strachem nebo hněvem, je zkroucená větším smutkem, než by dítě kdy mělo nosit, a tahá vás za rukáv a prosí: „Všimneš si mě teď?“

Vaše snaha „pustit“ tyto citové děti je v podstatě snahou opustit tu část sebe sama, která vás nejvíce potřebuje.

Navíc nemůžete jen tak „pustit“ své bývalé, protože nemůžete jen tak „pustit“ svou náklonnost k nim, protože nemůžete jen tak „pustit“ své emoce. Zkoušela jsi to, vím, že jsi to zkoušela, ale děti se stále houfně vracejí a pokaždé se hlasitěji a hlasitěji dožadují tvé pozornosti.

Vím, že je to pekelně nepříjemné, ale musíš být s těmito citovými dětmi, které tě během tohoto zlomeného srdce navštěvují.

Musíš je přivítat, aby si ti sedly na klín, zatímco budou plakat, vztekat se a třást, a musíš je pevně držet a dát jim najevo, že jsi teď tady, že je neopustíš, že jim budeš dávat lásku a pozornost, po které touží, tak dlouho, jak to budou potřebovat.

Co zjistíš, moje milá, je, že se svých nepříjemných emocí vůbec nemůžeš „zbavit“. Jediné, co můžeš udělat, je dát svým emocím veškerou laskavost, lásku a pozornost, kterou potřebují, tak dlouho, jak to potřebují, a pak tě pustí.

O zbytek se postará budoucnost

V době zlomeného srdce je normální, že utíkáš do své hlavy a snažíš se vymyslet vypočítavý, racionální, hlavní plán, jak to překonat. Je normální hledat vysvětlení, proč se věci staly tak, jak se staly, a spěchat, abyste zaplnili prázdnotu, která vznikla, když se ukázalo, že všechno, o čem jste si mysleli, že víte, je jen část pravdy.

To všechno je normální, ale není to teď vaším úkolem.

Vaším jediným úkolem je být k sobě co nejlaskavější a starat se o své citové děti.

Není vaším úkolem najít vysvětlení nebo vytyčit jasnou cestu vpřed. Nic teď nebude jasné, miláčku. Jsi v centru dění – jak by mohlo být něco jasné?“

Důvěřuj, že jasnost, kterou hledáš, přijde, až se usadí prach, ale zatím musíš nechat prach usadit. Nic ti teď nebude dávat smysl, a to je v pořádku.

Je to v pořádku, protože tvé budoucí já už ví, proč se věci staly tak, jak se staly. Vaše budoucí já už se s vaším bývalým vyrovnalo, dostalo se na druhou stranu a je v klidu.

Toto budoucí já vás táhne přes trosky zlomeného srdce, den po dni. Už teď tě táhne k verzi sebe sama, kterou chceš být, jediné, co musíš udělat, je být tu pro svůj vlastní vývoj.

Nemusíš přemýšlet, co máš „dělat“ nebo na čem máš „pracovat“ dál – věř, že tvé budoucí já ti osvětlí další kroky, jakmile na ně budeš připraven. Budoucí já ví, že nemůžete jen tak přeskočit tam, kde jsou. Ví, že jste na hrdinské cestě za nalezením sebe sama a že musíte vynaložit vnitřní úsilí a překonat některé překážky, protože právě tyto překážky vás učí, jak se stát svým budoucím já – vámi, kterým jste vždy chtěli být.

Důvěřujte, že dohnat své budoucí já je nevyhnutelné – to, že se přes to dostanete, je nevyhnutelné. Proto se uvolněte, buďte laskaví ke svému současnému já a zbytek nechte na svém budoucím já.

Připomeňte si, že tohle je ta dobrá část

Vím, že si myslíte, že ta dobrá část bude, až se konečně přenesete přes své bývalé a nebudete k nim mít žádné špatné pocity ani vazby. Ale upřímně řečeno, lásko, tohle, právě teď, je ta dobrá část.

Je něco tak krásného na tom, když zápasíš se svou lidskostí, tříbíš si zlomené srdce a každý den se o sobě dozvídáš víc a víc. V tomto období jsi si tak blízká, a to jiným způsobem, než budeš, až vyjdeš na druhou stranu. Dokonce natolik, že ti pravděpodobně bude chybět, jaké to bylo, když jsi byl tak něžný sám k sobě a k životu vůbec.

Každá část tvého procesu je tou dobrou částí.

Takže místo toho, aby ses snažil svůj proces co nejrychleji urychlit, aby ses vyhnul dalším špatným pocitům, prostě se na každém kroku ukazuj sám sobě.