„Posuzujte člověka spíše podle otázek než podle odpovědí.“ – Voltaire
Soudí vás někdo podle vašich otázek? Neposouváte se kupředu ve své kariéře, podnikání, manželství nebo vyplňte prázdné místo _______? Může to být proto, že si nekladete správné otázky. Musíte se umět dobře ptát.
Možná nedostáváte zpětnou vazbu, kterou potřebujete k tomu, abyste mohli provést korekce ve svém chování. Možná nedostáváte typ odpovědí, které potřebujete slyšet. Možná také jen dostáváte vyloženě špatné informace.
Co chcete?“
Když se ptáte, musíte vědět, co chcete za odpověď. Strávil jsem poměrně dost let v armádě. Přicházely k nám zprávy zpravodajských služeb; potřebovali jsme data, ne něčí názor. To znamenalo, že jsme chtěli striktně informace. Nechtěli jsme žádnou interpretaci. Jen fakta, madam. Když kladete otázky, ujistěte se, že je dáváte do správného kontextu.
Jindy můžete chtít něčí názor. Například: „Co si myslíte o této kolínské?“. Někdy chcete odůvodněný názor nebo radu. „Jakou cestou se dostanete z horního města do centra?“ „Nevím. Když se připravujete na položení otázky, ujistěte se, že máte správný zdroj a že ví, co od něj chcete.
- Potřebuji věcně správnou odpověď?
- Potřebuji odborný názor?
- Potřebuji dobře odůvodněný úsudek?
Jak být úžasně dobrý v kladení otázek
Jakmile víte, jaký druh informací potřebujete a koho se ptát, musíte své otázky klást tak, abyste v odpovědi získali co nejlepší informace. Klást úžasně skvělé otázky je dovednost jako každá jiná dovednost, chce to cvik. Zde je několik technik, jak z vás vytáhnout to, co potřebujete vědět.
Nepokládejte otázky typu ano nebo ne
Pokud položíte otázku typu ano nebo ne, většinou získáte neúplné informace. Místo toho položte otevřenou otázku. Pomocí otevřené otázky získáte poznatky a další informace, o kterých jste možná ani nevěděli. Otázky se slovy „by“, „by měl“, „je“, „jsou“ a „myslíte si“ vedou k odpovědi „ano“ nebo „ne“. Otázky se slovy „kdo“, „co“, „kde“, „kdy“, „jak“ nebo „proč“ vedou k tomu, že se lidé nad svými odpověďmi zamyslí a poskytnou mnohem více informací.
Dig Deeper
Vždy zvažte použití doplňujících otázek. Pokud nehledáte striktně fakta, je v odpovědi, kterou vám osoba poskytne, nějaký předpoklad. Položte mu doplňující otázku, například: „Proč to říkáte?“ nebo „Proč si to myslíte?“
Řekněme, že hovoříte s kolegou a potřebujete znát podrobnosti o projektu. Váš spolupracovník vám řekne, že s jedním z dodavatelů je velmi obtížné na projektu pracovat. Budete chtít na tuto poznámku navázat. Otázka typu „Jak to myslíte, že se s ním špatně pracuje?“ vás dovede ke skutečným faktům. Nemusí to být proto, že by s dodavatelem bylo obzvláště obtížné pracovat, ale spíše proto, že není k zastižení pro rychlou komunikaci nebo z jakéhokoli jiného vnějšího důvodu. Následné otázky vám poskytnou vhled do věci a umožní vám udělat si na věc vlastní názor.
Využijte sílu ticha
Začněte si zvykat na to, že položíte otázku, počkáte na odpověď, vyslechnete si odpověď a pak ještě chvíli počkáte. Mnohdy má osoba, které se ptáte, více informací a vynese je, když na ně počkáte. Musíte se sžít s tímto obdobím mlčení, než se hráz protrhne. Policejní a vojenští vyšetřovatelé používají mlčení velmi efektivně. Lidé cítí potřebu vyplnit díry v rozhovoru a často pak vynesou kritickou informaci, kterou hledáte.
Nepřerušujte
Nepřerušujte osobu, se kterou hovoříte. Jednak tím dotyčnému sdělujete, že si nevážíte toho, co říká. Přerušení zastaví tok jejich myšlenek a nasměruje rozhovor tak, jak chcete vy, ne nutně tak, jak by měl probíhat. Položte svou otázku a pak nechte osobu, aby na ni plně odpověděla, i když si myslíte, že nedostanete odpověď, kterou chcete. Plně naslouchejte tomu, co říká, a využijte toho k tomu, abyste ho v další otázce nasměrovali zpět k tématu, když nastane přirozená pauza.
Pokud jde o čas a dotyčná osoba už dávno odbočila od tématu, pak ji samozřejmě musíte přerušit. Buďte při tom co nejzdvořilejší. Dáte tím dotyčnému najevo, že respektujete to, co říká. Řekněte něco jako: „Promiňte, chci se ujistit, že vám rozumím. Slyšel jsem, že jste říkal, že…“ a pak ho vraťte zpět k tématu.
Když se vydáte na cestu za poznáním, nezapomeňte, že kladení skvělých otázek vyžaduje praxi. To znamená, že se vám to pravděpodobně nepodaří dokonale při každém výletu. Prostě začněte klást otázky. Vaše dovednosti se časem zlepší. Nezapomeňte, že pokud chcete dobré odpovědi, pocházejí z kladení dobrých otázek.