Přátelství končí z různých důvodů. A také z žádného důvodu. Ne vždy se dá vše dobře shrnout a ukončit. Může to být bolestivé. Někdy je to úleva. Naše přátelství jsou tak mnohotvárná a vyvolávají takové konflikty v emocích – nejsou to pokrevní vztahy, a tak existují úplně jiné sféry vlivu, které řídí naše interakce s těmi lidmi, které jsme se rozhodli udržet v naší blízkosti.
Nevyhnutelně se však najdou ti, které se rozhodneme ze svého života propustit.
Stojí za to se nad tím zamyslet a existuje spousta dobrých důvodů, proč přátelství končí. Může to být proto, že jsou vlastně v našem životě dost toxicky přítomní, o čemž jsem už psal…
Někdy se cítíme příliš zodpovědní za špatné věci, které dělají druzí, a trvá nám dlouho, než si uvědomíme, že toto břemeno nemusíme nést.
Někdy je to jednodušší: už nesdílíte stejné zájmy, vaše hodnoty se už neshodují, jsou to vlastně spíš „nepřátelé“ než přátelé (a vás už nebaví soupeření), stýkáte se jen ze zvyku nebo z tradice, než že byste opravdu chtěli, vaše životy se hodně změnily nebo se mezi vámi stalo něco zlého. To všechno jsou legitimní důvody, proč zamávat přátelství na rozloučenou.
Jak špatně končí přátelství?“
Také známý jako výbuch. Možná jste typy, které si stejně vždycky nerozumí, ale pravděpodobnější je, že se v průběhu času pomalu a vytrvale hromadila zášť – nevyslovená, neřešená, která jednoho dne úplně vyvře. Časovaná bomba tiká a jednoho dne dospějete do bodu, kdy už prostě nemůžete pokračovat jako dřív. Už žádné zatínání zubů nebo usmívání se skrz to. Jakmile jednou řeknete určité věci, které nelze nevyřknout, může být složité se přes to přenést. Odpuštění není vždy možné, takže je to dost dramatický způsob, jak ukončit přátelství.“
Dorozumění
Všichni víme, jak časté je ve vztazích slovo na „c“: komunikace je král, pokud jde o to, aby vztah neskončil kvůli nedorozumění. A k těm dochází poměrně snadno, zejména když máme co do činění s jinými chybujícími lidskými bytostmi, jako jsme my sami.
Neověřené nedorozumění může přerůst v plnou zášť. Můžete předpokládat, co si druhý člověk myslí, můžete mít pocit, že dokážete předvídat, co bude ve vašem vztahu následovat, a bez jakéhokoli vyjasnění mohou vaše emoce přerůst v něco, co cítíte, že nemůžete překonat. Malé slovo nebo čin může signalizovat konec.
Studený krocan
Tolik vztahů končí jen proto, že časem kontakt vyprchá a zanedlouho uplynou roky a vy prostě přestanete být s někým v kontaktu. Někdy jde o pouhé špatné udržování přátelství, jindy je to úmyslné. Pak je tu Cold Turkey – náhlé ukončení veškeré komunikace a kontaktu. Někdy se jedná o „ghosting“.
Jinou verzí může být Rage Quit, přičemž tato slova používám záměrně pro klasické „zablokovat a smazat“, které lidé dělají na sociálních sítích. Zuřivé ukončení přátelství někdy znamená, že nikdy nemáte šanci skutečně diskutovat nebo zjistit, co se pokazilo, a to je často těžké pro obě strany. Tiché rozloučení je často stejně těžké jako obrovská konfrontace, která vztahy ukončí.“
Zastupitel
Pravděpodobně jedním z nejzbabělejších způsobů, jak ukončit přátelství, je zapojit jiného kamaráda, aby to udělal za vás. Nikdy nemít možnost slyšet přímo od přítele, co se pokazilo, je docela nepříjemné. Zapojení dalších přátel často znamená, že váš vztah s nimi také půjde ke dnu. Nemělo by jít o to, abyste se postavili na jednu stranu nebo bojovali proti sobě. Náhradník dává silně pocítit neúctu k osobám zapojeným do skutečného vztahu. Znevažuje, jakým přínosem každý z vás přispěl, a potenciálně kalí vodu – bude těžké odnést si z této situace něco jasného.
Takže. Co uděláme místo toho?“
Kroky k elegantnímu ukončení přátelství
Cicero toho měl o přátelství hodně co říct, a i když rozhodně nepředpověděl všechny způsoby, jakými si v dnešní době uvědomujeme vztahy prostřednictvím emotikonů, jedna jeho poznámka rozhodně stále platí. Řekl, že přátelství může existovat pouze mezi dobrými lidmi (nebo, víte, lidmi jakéhokoli pohlaví) a znamená to chovat se k sobě morálně. Znamená to snažit se jeden pro druhého udělat něco dobrého.
Vyberte si východisko: Navrhuji buď Vyhasnutí, nebo Konstruktivní rozhovor…
Vyhasnutí
Jak název napovídá, Vyhasnutí je postupné ukončení kontaktu. Buď osobně, textem, přes sociální sítě, kdekoli. Může to být těžké, pokud máte s touto osobou zavedené pravidelné schůzky (např. pokud máte hodně společných přátel). Je to však šetrný způsob, jak ukončit přátelství, aniž by došlo k pošlapání citů. Stále se však domnívám, že tuto metodu je vhodné zvolit pouze v případě, že se jedná o osobu, se kterou jste se v minulosti pokoušeli diskutovat a neuspěli jste.
Je-li daná osoba chladnokrevný narcista nebo sériový manipulátor, nemusí mít snaha o vytvoření pozitivní diskuse o tom, proč vaše přátelství končí, žádný smysl. Někdy může být prostě nejlepší nechat ho pomalu odejít.
Způsob, jak to všichni děláme, je přestat odpovídat na zprávy, postupně se přestat ozývat a minimalizovat setkání. Po nějaké době by se to mělo stát minulostí. Někdy si však někteří přátelé mohou všimnout, že jste vypadli z jejich života, a začnou se divit. Mohou se dožadovat informace, proč jste více nepolapitelní – to opravdu záleží na síle původního přátelství. Pokud jsou příliš zahleděni sami do sebe a to bylo součástí problému, nemusí si toho nikdy všimnout. Pokud jsi však byl jejich citovou oporou, pravděpodobně to zjistí.
V takovém případě budeš muset vést…
Konstruktivní rozhovor
Nastavení příležitosti promluvit si s přítelem o tom, co se stalo, je opravdu dobrý způsob, jak jasně zjistit, na čem všichni stojí. Co se vám zdálo obtížné? Jak jste se cítili? Jaký byl jejich záměr? Došlo k nedorozumění? Nebo byla překročena nějaká jiná morální hranice? Není snadné se těmto otázkám postavit, ale mohou nám nabídnout uzavření a možnost reflexe a růstu.
Pokud máte v úmyslu vést konstruktivní rozhovor, existuje několik kroků, které podle mého názoru můžeme všichni podniknout, aby tato interakce byla úspěšnější.
1. Najděte si neutrální místo pro setkání a rozhovor. To může znamenat, že to nebude ani u jednoho z vás doma. Stejně tak vám ale může být nepříjemné rušné veřejné místo. Je to opravdu na posouzení – vyberte si místo, kde si můžete volně a pohodlně povídat.
2. Pokud si chtějí povídat přes textovou zprávu, odolejte. Tohle není konverzace, která by se měla vést přes obrazovku. Pokud je to nezbytně nutné, můžete případně uskutečnit telefonický hovor, ale ideální je setkání tváří v tvář.
3. Mějte na mysli cíl a očekávejte rozhovor – ne přednesení monologu o svých pocitech. I když budete muset své pocity vysvětlit, je důležité jít do rozhovoru s otevřeným postojem. Pomůže vám vědět, co byste od toho všeho chtěli – byla nějaká konkrétní událost, o které se podle vás nemluvilo? Chcete si jen promluvit o některých vzorcích ve vztahu? Nebo prozkoumat, co oba k něčemu cítíte? Znáte svůj záměr.
4. Nezapomínejte naslouchat, stejně jako mluvit.
5. Uvědomte si, že je to pro vás důležité. Buďte měkcí k osobě, tvrdí k problému. To znamená vyhnout se výrokům typu: „Jsi opravdu nevlídný“, ale spíše: „V této situaci jsi nebyl vlídný“. Možná vám pomůže, když si připravíte seznam témat, která chcete řešit, a přeformulujete je na to, jak jste se kvůli nim cítili a v jakém scénáři k nim došlo, místo abyste pouze přímo napadali osobu jako viníka. Koneckonců obviňování a napadání vede pouze k obraně a zraněným pocitům, a to zde není záměrem. Záměrem by mělo být skutečně konstruktivně probrat, co se pokazilo.
6. Zkontrolujte se a v případě potřeby si udělejte přestávku. Může být užitečné zkontrolovat se a ujistit se, že druhé osobě správně rozumíte a že ona rozumí vám. Jednoduché jako: „Ujasněme si to…“ nebo „Jen aby mi to bylo jasné, říkáte, že…“ bude užitečné. A nedělejte z rozhovoru maraton, pokud vás příliš vyčerpává – udělejte si přestávku a v případě potřeby nabídněte, že v rozhovoru budete pokračovat později. Nebo se sami rozhodněte, kde musí být hranice – pokud už nějakou dobu mluvíte bez skutečných závěrů, může to být samo o sobě znamením.
Několik rad před rozhovorem
Když jsme rozrušení, rozzlobení nebo smutní, můžeme začít mlžit, co cítíme a proč se tak cítíme. Emoce se mohou navzájem vytěsňovat. V důsledku toho nemusíme být schopni plně vyjádřit – sami sobě ani ostatním -, co cítíme k tomu, co se stalo, nebo jak jsme dospěli k tomu, že chceme ukončit přátelství. Jsme naštvaní, nebo je to jiný pocit? Proč jsme naštvaní nebo nešťastní? Kvůli čemu konkrétně?
Bez vyjasnění může být těžké, pokud se rozhodneme konfrontovat svého brzy již bývalého přítele s tím, proč situace dospěla k takovému závěru.
Vymezte si nějaký čas na přemýšlení… ale jen pokud to stojí za to
Pokud bylo přátelství někdy dobré, ale obtížné, stojí za to vyčlenit nějaký čas na přemýšlení, proč tomu tak bylo a co se změnilo.
Na druhou stranu, pokud někdo projevoval některé z ošklivých rysů lidského chování, možná nestojí za to věnovat tomuto člověku další vteřinu svého času nebo energie. Je to těžké rozhodnutí, ale nakonec se musíte postarat sami o sebe. Někdy se prostě nedá mluvit ani racionálně uvažovat, není nad čím se zamyslet a co si odnést. Někdy je nejlepší prostě udělat tlustou čáru a konstatovat: „To bylo špatné období.“ Vždycky je to tak. V takovém případě pravděpodobně Fading Out.“
Ale ve vlastním zájmu uznejte, kde za to leží odpovědnost. Může být snadné ohlédnout se za toxickým přátelstvím – zejména za takovým, v němž se hodně manipulovalo s vašimi city – a přemýšlet, zda jste měli podíl na tom, že se věci pokazily. Napadají vás myšlenky typu: „Nechal jsem se zmanipulovat“ nebo „Asi jsem jim nestál za to, aby se ke mně chovali hezky“. Tyto myšlenky nestojí za to, abyste si je dopřávali, ale zraňující věci, které lidé říkají, mohou být tímto způsobem internalizovány. Manipulativní lidé jsou velmi dobří v tom, že vás činí zodpovědnými za věci, za které nejste zodpovědní. Rozeberte tyto myšlenky přísněji. Podívejte se na můj článek o odpovědnosti, kde je cvičení s koláčovým diagramem, které je fantastickým způsobem, jak s tím začít.
Nezatahujte do toho společné přátele
Stejně jako u Náhradníka může být v pořádku nechat si poradit od společného přítele, ale nezatahujte ho do toho. Nejsou tu od toho, aby váš vztah řešili za vás. Takže to bohužel bude jen na vás. To však neznamená, že nemůžete vyhledat pomoc nebo podporu, a možná problémy, které jste měli, sdílí i lidé ve vašem okolí. Dbejte však na to, abyste se s nějakou osobou nesdružovali. Pokud potřebujete, promluvte si o věcech, ale nezapomeňte se zaseknout sami v sobě s tím, co cítíte, že musíte udělat.
Dělejte to, co je pro vás správné
Pokud je „pauza“ od přátelství to, o čem víte, že by vám nejvíce pomohlo, je důležité, abyste se pokusili držet se svých zbraní a dotáhli to do konce. Koneckonců váš přítel může na rozhovor reagovat různými způsoby – může se snažit změnit parametry vztahu, vmanipulovat vás zpět do přátelství, může se cítit zmatený a zraněný, může od vás chtít více odpovědí, než mu umíte dát. Je však v pořádku říct: „Už musím jít,“ pokud toho na vás začíná být moc a vy to prostě musíte někde utnout.“
Je třeba si také uvědomit, že všichni děláme v přátelství špatné věci – všichni děláme chyby. Jde o to rozhodnout se, zda negativa převažují nad pozitivy, nebo ne, celkově.
V mnoha případech může být přátelství, které stojí za záchranu. Osobně jsem rád, když o přítele nepřijdu, a když se nám podaří si věci konstruktivně vyříkat, přátelství je díky tomu silnější a šťastnější. Každá situace je však jiná. Cílem je udělat to, co je pro vás správné, abyste své vztahy cítili jako zdravé, podporující a pozitivní.