Mít sexuální fetiš není vždy snadné. Fetiš známý v psychiatrické komunitě jako parafilie je volně definován jako zážitek sexuálního vzrušení z neobvyklých nebo vysoce specifických podnětů. Existuje široká škála fetišů, od standardního fetiše na nohy (podofilie) až po obskurnější akrotomofilii (přitažlivost k lidem s amputací) nebo fornifilii (přitažlivost k lidem používaným jako nábytek). Jsou také překvapivě časté: podle jedné studie z roku 2016 má fetiš téměř každý šestý člověk.
Protože jsou však fetiše silně stigmatizované, mnoho lidí má problém se s nimi vyrovnat – a to platí dvojnásob, pokud jejich fetiš ve skutečnosti neexistuje v reálném světě. Do této kategorie spadá i makrofilie – častěji známá jako „fetiš obryň“.
Ve většině případů má makrofilie podobu toho, že heterosexuální muže vzrušuje představa velmi velkých žen (nebo méně často mužů), kteří dělají obrovské věci, například ničí města, drtí lidi a auta pod nohama a obecně působí spoušť. V předinternetové éře se makrofilové možná museli spoléhat na opakované sledování filmu Útok padesáticentimetrové ženy z roku 1958, ale nyní existuje spousta online fór jako GiantessCity.com, které má více než 92 000 členů, a také více než 2 000 „obřích“ videí na xHamster, jak uvedl mluvčí webu Alex Hawkins. Taková videa jsou často natáčena zespodu a zobrazují ženu, která dupe, někdy s malými vojáčky nebo modely měst u nohou, jak je drtí nebo mačká pod zadkem nebo mezi prsy. Někdy je dokonce pojídá.
Nevíme, jak moc je makrofilie rozšířená, částečně proto, že je jen zřídka studovaná: doposud nebyla o makrofilii publikována žádná odborná práce. Obecně však kořeny fetišů, jako je makrofilie, nejsou zcela jasné, i když se předpokládá, že zakořeňují v dětství a dospívání. „Může jít o sexuální imprinting (malý chlapec zažije sexuálně vzrušující/památné setkání se ženou, která se nad ním tyčí, a to se promítne do jeho erotické šablony); nebo o způsob, jak zvládnout bolest z traumatu a přeměnit ji v potěšení (chlapec je téměř udušen a cítí se bezmocný, ale později v životě má tuto fantazii),“ říká Ian Kerner, PhD, LMFT, licencovaný psychoterapeut a autor knihy Ona je na prvním místě.
Dr. Justin Lehmiller, ředitel postgraduálního programu sociální psychologie na Ball State University a autor knihy The Psychology of Human Sexuality, spekuluje, že tento fetiš „pravděpodobně souvisí s širším zájmem o dominanci a podřízenost, vzhledem k tomu, že většina porna a erotiky v této oblasti zobrazuje obřího člověka, který má moc nad někým mnohem menším.“
Důležité je však poznamenat, že i když možná nerozumíme kořenům těchto nutkání, fetiše jako makrofilie jsou normálními, zdravými projevy sexuality. „Lidé se často za svůj fetiš už hodně stydí,“ říká sexuální terapeutka Moushumi Ghoseová z Los Angeles. „Je důležité, aby se lidé snažili svůj fetiš pochopit, a hlavně aby se ho snažili vyjádřit zdravým, souhlasným způsobem buď sami, nebo s jinými dospělými lidmi.“
Zajímalo nás, jaké to je prožívat fetiš obryně, a tak jsme si promluvili s jedním z nejaktivnějších členů GiantessCity, Davidem* (jméno bylo změněno kvůli ochraně jeho soukromí). David je heterosexuální, bílý, svobodný kuchař z amerického Jihu, kterého přitahují obří ženy (zejména obří ženské nohy), co si jen pamatuje. Tady je jeho vyjádření.
MH SEX: Průvodce muže perverzním sexem:
Mužské zdraví:
David: Když jsem byl hodně malý, hodně jsem si hrál s autíčky Matchbox, jako každý malý kluk. Všiml jsem si, že se mi moc líbí, když někdo projde kolem a šlápne na malé autíčko nebo na část toho, co jsem stavěl. Vždycky jsem měl jedinečnou touhu být maličký a uvnitř autíčka nebo stavby, abych viděl, jaké to bude.
MH: Pamatuješ si, kdy sis uvědomil, že to není normální?
D: Když jsem vyrůstal, byl jsem vždycky hloupé a energické dítě. Když jsem objevoval svůj foot fetiš, narazil jsem na fotky holek, které šlapou na malinké lidské figurky, a na cool obrázky malinkých mužíčků zaseknutých mezi prsty u nohou z pohledu typu „pod nohama“. Věděla jsem, že kvůli tomu, že mám ráda nohy, mě budou lidé odsuzovat, takže jsem předpokládala, že samozřejmě i kvůli téhle fantazii.
MH: Mělo to za následek, že tě lidé odsuzovali? Byl s tím ve tvém životě nějaký problém?“
D: Rozhodně si mě kvůli tomu dobírali a znevažovali, a to ne zábavným nebo uctivým, hravým způsobem. V minulosti jsem kvůli tomu měla velké problémy se sebevědomím. Ale nikdo z mé rodiny se mi kvůli tomu neodcizil, protože mě mají rádi a mají mě rádi jako praštěného a pracovitého člověka. Nezáleží na tom, co se mi líbí, zvlášť když je to neškodné. Je to pro mě opravdu zábavný únik do říše fantazie.
MH: Jaký je pro tebe zážitek, když vidíš fotky nebo videa obryň? Je to sexuální, nebo spíš duševní?“
D: Je to směs sexuálního vzrušení a pohodového duševního opojení z toho, že se necháváš unášet do říše fantazie! Obrázky a úhly kamery, stejně jako videa, oživují fantazii. Je zábavné vidět perspektivu malého člověka, a i když jsem si u tohoto obsahu párkrát vyhonil, většinou mi to přijde opravdu cool. Něco jako umění.
MH: Co konkrétně tě na představě, že jsi maličký muž pod obrovskou ženskou nohou, tak láká? Dokázal bys to vyjádřit slovy?
D: Je to absolutně ta bezmoc. Kolem toho se podle mě celý ten fetiš točí. Být v rozmarné moci krásné bohyně, ať už je obrovská a drtí malá města pod palcem, nebo podrážkou svých žabek či tenisek, až po muže nebo více lidí, kteří jsou zmenšeni a drceni nebo využíváni jako otroci nohou nebo sexuální otroci. Všechno se točí kolem síly a krásy obryně!“
Myslím, že většinu mužů přitahuje faktor submisivity. Narodili jsme se a jsme vychováváni k tomu, abychom byli dominantní. Rozhodně to souvisí s naší patriarchální společností. Stát se submisivním je obrovský přepínač a extrémnost tohoto fetiše to dává naplno najevo. Je to zábava a myslím, že spoustu mužů baví být takto bezmocní. Být využíván a zneužíván ženou.
MH: Jaký typ obřího obsahu máš nejraději? Prolíná se váš fetiš s jinými fetiši?
D: Můj fetiš na obryně se točí kolem mého fetiše na nohy. Trochu se věnuji submisivním a dominantním rolím, které se týkají jen nohou. A to absolutně souvisí s tím, že se mi líbí porno s obryněmi na nohy. Ostatní aspekty tohoto fetiše jsou pro mě zajímavé, ale většinou jde o to, aby mi někdo šlápl na nohu nebo mě ponížil ženskou nohou, zatímco já jsem malinký.
MH: Představuješ si raději gigantické ženy velikosti mrakodrapů? Nebo být zmenšený tak, že ženy běžných rozměrů jsou ve srovnání s tebou gigantické?“
D: Dávám přednost tomu, abych byl zmenšený super malinký a byl využitý a téměř odlidštěný do té míry, že bych byl pro dívku „lidskou marmeládou na noze“. Většině to připadá nechutné, ale někteří – jako já – to považují za docela zábavné a hodí se to do scénáře ponižování malého nohatého člověka.
MH: O jakou velikost obryně máš největší zájem? O kolik větší než vy by byla vaše ideální obryně?“
D: V mé osobní fantazii bych byl do milimetru vysoký a byl bych otrokem nohou. Někdy bych byla i drobnější. Mikroskopické fantazie jsou zábavné. Ale řekla bych, že nejlepší velikost je mezi milimetrem a centimetrem.
MH: Zvlášť fetiš obryně opravdu vyžaduje, abys utekl do země fantazie, aby ses mu mohl oddat. Je někdy zklamáním, že se ti to ve skutečnosti nedaří?
D: Zklamání to rozhodně není. Líbí se mi ten aspekt, že se to ve skutečnosti nemůže stát. Svět by byl děsivé místo, kdyby lidé skutečně mohli zmenšovat jiné lidi. Viděli jste filmy o Godzille – není to dobrý pocit!“
Myslím, že to tomu dává hravější aspekt, o kterém se dá fantazírovat a trochu uniknout realitě. Můžeš s tím být opravdu kreativní a inovativní. Asi to pomáhá procvičovat mysl!
MH: Víš o dalších projevech tohoto fetiše?
D: Jsou kluci, kterým se líbí, když je někdo strká mezi prsa a mačká je, sedí na nich, jí je, lepí je na zubní kartáček, polévají je slinami, používají je jako malou zmenšenou sexuální hračku nebo je v této velikosti rohatí. Existuje tolik fetišů a lidé jsou tak úžasně jedineční, že jsme schopni najít potěšení v těch nejpodivnějších věcech!“
Ne každý má fetiše, ne každý objeví ty, které má. Ale je důležité, abychom respektovali každého za to, že se mu líbí to, co se mu líbí, pokud to nezpůsobuje fyzickou nebo nechtěnou újmu jinému člověku nebo živé bytosti.
MH: Byl pro tebe tento fetiš nějak přínosný?
D: To, že mám fetiš, mi pomohlo lépe se vyrovnat sám se sebou a lépe přijímat ostatní, kteří jsou stejně jedineční svým vlastním způsobem. Díky tomu jsem si uvědomila, že na rozmanitosti je nejlepší to, jak jsou lidé různí a stejně úžasní.
.