(January 2014) Izraelské demografické vzorce a trendy jsou jedinečné a odrážejí složitou politickou, kulturní a náboženskou budoucnost regionu. Tento článek se zabývá třemi aspekty této mladé a malé země: rychlým nárůstem počtu obyvatel za pouhých 65 let, vysokou porodností ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi a měnícími se demografickými vzorci etnických a náboženských skupin v zemi.
Demografický odklon
Izrael je demografickým odklonem, pokud jde o růst počtu obyvatel jako vyspělá země. V roce 1948 měl Izrael pouze 806 000 obyvatel, ale do roku 2013 zaznamenal desetinásobný nárůst počtu obyvatel, a to především díky přistěhovalectví Židů z jiných zemí.1 Podle nejnovějších údajů představuje počet obyvatel Izraele, který se v polovině roku 2013 odhadoval na 8,1 milionu, o něco více než 3 % obyvatelstva v rámci regionu západní Asie vymezeného OSN, kde je zařazen do skupiny s Tureckem, Irákem, Saúdskou Arábií, Jemenem a Sýrií. Írán, který se nachází v regionu OSN Jižní Asie, měl v polovině roku 2013 76,5 milionu obyvatel.
Dnes je hlavní hnací silou populačního růstu v Izraeli porodnost – ženy rodí v průměru každá 3 děti, což je na evropské poměry vysoká míra. V důsledku toho má nyní Izrael mladou, i když stárnoucí populaci: Osmadvacet procent Izraelců je mladších 15 let a 10 procent je starších 65 let, zatímco v Evropě je to 16 procent a 16 procent. Vzhledem k relativně vysoké porodnosti a poněkud mladší věkové struktuře, jakož i mírně pozitivnímu migračnímu saldu se míra demografického růstu Izraele odhaduje na 1,9 % ročně.
U většiny ostatních ukazatelů však Izrael odpovídá vyspělým zemím: Má nízkou kojeneckou úmrtnost, úmrtnost dětí do 5 let a úmrtnost matek a vysokou střední délku života při narození (82 let pro obě pohlaví je nejvyšší v západoasijském regionu OSN). Zdravotní ukazatele patří mezi deset nejlepších zemí světa a izraelská populace se vyznačuje vysokou úrovní dosaženého vzdělání a rostoucími příjmy.
Na rozdíl od většiny zemí procházejících demografickým přechodem (od vysoké k nízké porodnosti a úmrtnosti) je v posledních letech vzestupná socioekonomická mobilita spojena s relativně vyšším počtem dětí. Izrael má značnou menšinu velmi nábožensky založených rodin s úrovní porodnosti nejméně dvojnásobnou oproti celostátnímu průměru. Je nepravděpodobné, že by porodnost v Izraeli brzy klesla pod úroveň reprodukce (2,1 dítěte na ženu), jak tomu bylo ve většině dnešních průmyslových zemí.2 V důsledku toho se očekává, že počet obyvatel Izraele dosáhne 9,9 milionu v roce 2025 a 13,9 milionu v roce 2050. V roce 2050 bude mít západoasijský region OSN 405 milionů obyvatel (přičemž Izrael bude představovat 3 % obyvatel tohoto regionu) a Írán by měl mít necelých 100 milionů obyvatel.
Izrael má složitou kulturní, politickou a náboženskou identitu. Rozmanitost demografické krajiny v rámci Izraele je zřejmá, když se podíváme nad rámec souhrnných národních čísel. Na začátku roku 2012 činil celkový počet obyvatel Izraele (bez zahraničních pracovníků a uprchlíků) 7,8 milionu. Z toho 5,9 milionu (75 %) tvořili Židé, dalších 325 000 (4 %) nežidovští rodinní příslušníci židovských občanů Izraele, kteří mají podle ustanovení zákona o návratu z roku 1950 právo žít v Izraeli a získat izraelské občanství, a 1,6 milionu Arabů (21 %) (viz tabulka). Velkou většinu arabského obyvatelstva tvořili muslimové, menšinu křesťané, drúzové a další náboženské skupiny. Počet zahraničních pracovníků a uprchlíků se odhadoval na 300 000 (4 % z celkového počtu 8,1 milionu obyvatel).3 Tabulka ilustruje složitost demografické situace Izraele. Uvádí rozšířenou židovskou populaci a arabské obyvatelstvo Palestinské samosprávy odhadované na 3,8 milionu, z toho 2,2 milionu na Západním břehu Jordánu a 1,6 milionu v Gaze.4
Obyvatelstvo Izraele a palestinské územní jednotky, 2012
| Oblast | Židé a rodinní příslušníci | Arabové | Zahraniční pracovníci a uprchlíci | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| Celkem | 6,226 000 | 5 449 000 | 300 000 | 11 975 000 |
| Izrael | 6 226 000 | 1 611 000 | 300,000 | 8 137 000 |
| Hranice před rokem 1967 | 5 672 000 | 1 298 000 | 300 000 | 7 270,000 |
| Východní Jeruzalém | 207 000 | 290 000 | 497 000 | |
| Golanské výšiny | 21. září 2011,000 | 23 000 | 44 000 | |
| Západní břeh | 326 000 | 326,000 | ||
| Palestinská samospráva | 3 838 000 | 3 838 000 | ||
| Západní břeh | 2,238 000 | 2 238 000 | ||
| Gaza | 1 600 000 | 1 600 000 |
Pozn: Všechny údaje jsou zaokrouhleny. Počet obyvatel Izraele zahrnuje všechny obyvatele východního Jeruzaléma a Golanských výšin, jakož i židovské obyvatelstvo, nikoli však arabské obyvatelstvo palestinského území (Západní břeh Jordánu a Gaza). „Židé a rodinní příslušníci“ zahrnují osoby, které jsou v izraelském registru obyvatelstva vedeny jako Židé a jsou rovněž definovány jako židovské jádro, plus 325 000 nežidů, kteří se přistěhovali na základě zákona o návratu, a jejich potomky. Zde uvedené obyvatelstvo Palestinské samosprávy nezahrnuje východní Jeruzalém, který je již zahrnut v izraelském obyvatelstvu. „Uprchlíci“ byli přiděleni Izraeli v hranicích před rokem 1967, tj. v hranicích před šestidenní válkou z 5. na 10. června.
Zdroj: Upraveno podle Sergio DellaPergola, „The Great Israeli Predicament:
Přetrvávající rozdíly v populačním růstu mezi židovským a arabským obyvatelstvem
Problémem pro zemi je přetrvávající rozdílná míra populačního růstu mezi židovským a arabským obyvatelstvem. V rámci židovské populace Izraele tvoří izraelští haredim (vysoce tradiční skupina ortodoxních Židů) přibližně 10 % celkové židovské populace Izraele a jejich počet roste obzvláště rychle v důsledku vysoké porodnosti: přibližně 7 porodů na ženu ve srovnání s 2,3 porody u sekulárních a středně nábožensky založených Židovek. Výsledkem této vysoké porodnosti je velmi mladá populace haredim (izraelští haredim tvoří více než 20 % židovské populace mladší 20 let).5 Tato mladá populace haredim (s průměrným věkem 16 let) zase zajišťuje trvalý a rychlý růst skupiny, která by do roku 2050 mohla tvořit více než 30 % židovské populace Izraele.6
Muslimská populace v Izraeli rovněž roste, a to z 0,6 milionu v roce 1990 na současných 1,6 milionu, a předpokládá se, že bude nadále stoupat až na přibližně 2,1 milionu v roce 2030, ačkoli porodnost mezi muslimy může klesat.7 Nicméně se předpokládá, že podíl muslimského obyvatelstva na celkové populaci Izraele se bude zvyšovat. V roce 2011 měli muslimové nejnižší průměrný věk žen, které rodily poprvé, a to něco málo přes 23 let. Průměrný věk při prvním porodu v celkové populaci byl něco málo přes 27 let. Vzhledem k tomu, že muslimky začínají rodit děti dříve, mají také nejvyšší porodnost ve srovnání s Židy, nearabskými křesťany, drúzy a ženami nezařazenými podle náboženství. Úhrnná míra plodnosti (TFR) muslimek v roce 2011 činila 3,5 ve srovnání s židovskou TFR 3,0, křesťanskou TFR 2,2, drúzskou TFR 2,3 a TFR žen nezařazených do náboženství 1,8.8
Regionální demografické vzorce a trendy jsou důležité, protože Izrael a jeho sousedé se snaží zmapovat svou budoucnost a přispějí ke složitosti této populační dynamiky.
Sergio DellaPergola je demograf na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. John F. May je demograf a hostující vědecký pracovník PRB. Allyson C. Lynchová je stážistkou PRB.
- Izrael Central Bureau of Statistics, „Israel in Statistics 1948-2007“, Statistilite 93 (Jeruzalém: Central Bureau of Statistics, 1993); a Israel Central Bureau of Statistics, „Population and Demography“, přístupné na www1.cbs.gov.il, 12. září 2013. Podle DellaPergoly bylo v rámci širší židovské diaspory na počátku roku 2012 odhadováno 13,7 milionu židovských obyvatel světa – 5,9 milionu v Izraeli, 5,4 milionu ve Spojených státech a zbývajících 2,4 milionu roztroušených v mnoha zemích diaspory, v podstatě v Evropě. Sergio DellaPergola, Jewish Demographic Policies: (Jerusalem: The Jewish People Policy Institute, 2011); Sergio DellaPergola, „How Many Jews in the United States? The Demographic Perspective,“ Contemporary Jewry 33, č. 1-2 (2013): 15-42; a Sergio DellaPergola, „World Jewish Population, 2012,“ in American Jewish Year Book 2012, vyd. A. Dashefsky a I. Sheskin (Dordrecht: Springer, 2013): 213-83.
- Sergio DellaPergola, Fertility Prospects in Israel (Vyhlídky plodnosti v Izraeli): Vždy pod úrovní reprodukce? (New York: United Nations Department of Economic and Social Affairs, 2011).
- Sergio DellaPergola, „The Great Israeli Predicament: Proč by se demografie měla brát vážně,“ prezentace ve Woodrow Wilson Center for International Scholars, 14. února 2013.
- Odhady Palestinské samosprávy jsou vyšší, zejména pro Západní břeh Jordánu; Palestinský ústřední statistický úřad, „Population Indicators“, přístupné na www.pcbs.gov.ps/site/881/default.aspx#Population, 12. září 2013.
- Aaron David Miller, „Demographic Destiny“, Foreign Policy, 13. března 2013, dostupné na www.foreignpolicy.com/articles/2013/03/13/israels_demographic_destiny_palestine, dne 26. června 2013.
- DellaPergola, The Great Israeli Predicament (Velká izraelská potíž): Proč bychom měli brát demografii vážně.
- Pew Forum on Religion & Public Life, The Future of the Global Muslim Population, Projections for 2010-2030 (Washington, DC: Pew Research Center’s Forum on Religion and Public Life, 2011), dostupné na www.pewforum.org/files/2011/01/FutureGlobalMuslimPopulation-WebPDF-Feb10.pdf, 9. 1. 2014.
- Izraelský centrální statistický úřad, „Populace a demografie“.