V básni „i carry your heart with me(i carry it in“ vyjadřuje nejmenovaný mluvčí svou lásku k adresátovi básně. Báseň začíná konstatováním, že mluvčí vždy nosí srdce své milované („tvé“) ve svém srdci – mluvčí a jeho „miláček“ jsou jedno, protože láska mluvčího je vždy spojuje. Mluvčí se nebojí osudu ani nechce svět, protože milovaný je osudem a světem mluvčího. Stejně jako slunce a měsíc je a vždy bude láska mluvčího zdrojem smyslu a inspirace.
Mluvčí pak odhaluje tajemství vesmíru: Je to cit lásky, který je zdrojem, produktem a cílem samotného života. Kromě toho je život něco, co roste a roste jako strom, přesahuje naše naděje a chápání. Toto tajemství – že láska a život jsou jedno – je zázrakem vesmíru, podobně jako astronomické zákony, které udržují hvězdy od sebe.
Mluvčí na konci básně zopakuje svou lásku tím, že zopakuje, že ve svém srdci nosí srdce svého milence adresáta.