Ženy, které mají sex tak často, že jim to může způsobovat problémy – někdy označované jako „hypersexuální“ – se podle nového výzkumu vyznačují spíše vysokou mírou masturbace a užívání pornografie než pasivními formami sexuálního chování, jako jsou fantazie, jak naznačovaly předchozí studie.
Hypersexualita je velmi diskutované téma mezi psychiatry a výzkumníky v oblasti sexuální medicíny, kteří mají rozdílné názory na to, zda je „přílišná“ sexuální aktivita skutečně poruchou, a to u obou pohlaví. Možná ještě kontroverznější jsou však názory na hypersexualitu u žen, což je skupina, kterou většina studií o hypersexualitě obvykle ignoruje.
„Stále existuje velké množství mýtů týkajících se ženské hypersexuality,“ uvedli autoři nové studie.
Aby získali lepší představu o tom, co hypersexuální ženy skutečně dělají, provedli výzkumníci průzkum u téměř 1000 žen v Německu – většinou studentek – a ptali se jich, jak často masturbují nebo sledují porno a kolik měly sexuálních partnerů.
Výzkumníci také hodnotili hypersexuální chování účastnic pomocí dotazníku nazvaného Hypersexual Behavior Inventory, který obsahuje 19 otázek o tom, jak často člověk využívá sex ke zvládání emocionálních problémů, zda se zapojení do sexuální aktivity vymyká jeho kontrole a zda tato sexuální aktivita zasahuje do jeho práce nebo školy. Vysoké skóre v tomto dotazníku může podle předchozích výzkumů naznačovat, že osoba může potenciálně potřebovat terapii. V nové studii byla asi 3 % účastnic na základě skóre v dotazníku klasifikována jako hypersexuální.
Výsledky ukázaly, že čím častěji ženy masturbovaly nebo sledovaly porno, tím pravděpodobněji měly vysoké skóre v dotazníku hypersexuality. Podle studie, která byla v červnu zveřejněna v časopise Journal of Sexual Medicine, byl s vysokým skóre hypersexuality spojen také vyšší počet sexuálních partnerů.
„Výsledky současné studie nepodporují myšlenku předchozích výzkumů, že hypersexuální ženy se obvykle věnují pasivnějším formám sexuálního chování, a odporují předpokladu, že hypersexuální ženy používají sexuální chování pouze k ovládání a ovlivňování mezilidských vztahů,“ napsali vědci ve studii.
Je hypersexualita u žen jiná?“
Není jasné, jak časté je hypersexuální chování u žen ve srovnání s muži. Protože se většina studií zaměřila na muže, vzniká dojem, že tento jev je spojen s tím, že jsou muži, uvedli vědci. Dalším důvodem nedostatečných znalostí o ženské hypersexualitě mohou být kulturní předsudky, které ženám brání veřejně projevovat své touhy nebo se ke svým sexuálním aktivitám přiznat.
„V mnoha případech je pro muže hypersexualita na rozdíl od žen mnohem přípustnější,“ řekl Rory Reid, docent a výzkumný psycholog na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, který se na nové studii nepodílel. „Muži by byli často charakterizováni jen jako ‚muži, kteří jsou muži‘,“ zatímco ženy by někdy byly označeny hanlivými výrazy, pokud by se zapojily do hypersexuálního chování,“ dodal Reid.
Vzorce chování, které nová studie zjistila u hypersexuálních žen, se podobají chování, které bylo dříve identifikováno u hypersexuálních mužů. Mezi tato chování patří závislost na pornografii, nadměrná masturbace a promiskuita.
Reid uvedl, že tato zjištění nejsou překvapivá. Ve svých vlastních studiích našel při porovnávání hypersexuálních žen s jejich mužskými protějšky více podobností než rozdílů.
Nová studie však zjistila, že hypersexuální ženy byly častěji bisexuální než ostatní účastníci. Naopak hypersexuální muži mají tendenci být heterosexuální, uvedl Reid v rozhovoru pro Live Science.
Je hypersexualita něco, čeho bychom se měli obávat?
Diskutuje se o tom, zda je hypersexuální chování poruchou – v některých ohledech podobnou závislosti – nebo jen variací sexuálního chování lidí. V pátém (a posledním) vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5) se Americká psychiatrická asociace rozhodla nezařadit „závislost na sexu“ mezi poruchy s tím, že neexistuje dostatek důkazů, které by prokázaly, že hypersexualita je problémem duševního zdraví.
Stále však platí, že ačkoli není možné vymezit, kolik sexu je příliš, podle odborníků se hypersexuální chování může pro některé lidi stát problémem, pokud způsobuje stres nebo stud nebo má za následek negativní důsledky v životě člověka – například ztrátu zaměstnání.
„Stále je výzvou pro identifikaci jedinců, kteří mohou vyžadovat léčbu, aniž bychom falešně stigmatizovali ostatní a jejich „normální“ (nebo nepatologické) sexuální chování,“ uvedli vědci.
Email Bahar Gholipour. Sledujte Live Science @livescience, Facebook & Google+. Původně vyšlo na Live Science.
Nejnovější zprávy
.