„Hluchý“ génius Beethoven přece jen slyšel svou poslední symfonii

O Ludwigu van Beethovenovi všichni vědí – nebo si myslí, že vědí – že některá z největších hudebních děl složil zcela hluchý. Ačkoli to zní přesvědčivě, má tato historka jednu vadu: nemusí být pravdivá. Podle jednoho z předních odborníků na Beethovena skladatel ještě krátce před svou smrtí v roce 1827 slyšel na levé ucho.

„Tohle všechny přiměje, aby se vrhli na revizi životopisných představ o Beethovenovi,“ řekl Theodore Albrecht, profesor muzikologie na Kentské státní univerzitě v Ohiu, deníku Observer. Albrecht, který objevil zásadní důkazy v dobových svědectvích, se domnívá, že ačkoli Beethoven trpěl vážným zhoršením sluchu, neztratil ho „do tak hluboké hloubky“, jak se muzikologové domnívali.

„Nejenže Beethoven nebyl při premiéře své Deváté symfonie v květnu 1824 zcela hluchý, ale slyšel, i když stále slaběji, ještě nejméně dva roky poté, pravděpodobně až do poslední premiéry, kterou řídil, Smyčcového kvartetu B-dur, op. 130, v březnu 1826,“ řekl Albrecht.

Rukopis Beethovenovy Deváté symfonie, premiérované v roce 1824, s notami „ve všech rejstřících“. Fotografie: Ian Waldie/Getty Images

Beethoven začal ztrácet sluch v roce 1798. „Kdybych patřil k jakékoli jiné profesi, bylo by to snazší,“ řekl jednomu příteli, „ale v mé profesi je to strašný stav.“ V letech 1812 až 1816 zkoušel ušní trubky, ovšem s malým úspěchem. Od roku 1818 nosil s sebou prázdné „konverzační knihy“, do nichž si přátelé a známí zapisovali poznámky, na které on nahlas odpovídal.

Jedna zpráva z roku 1823 vypráví o skladatelově návštěvě jeho oblíbené kavárny, kde ho oslovil cizinec a žádal o radu ohledně svého zhoršujícího se sluchu. Beethoven si zapsal tuto radu: „Venkovský vzduch v lázních by mohl zlepšit mnoho věcí. Jen nepoužívejte mechanické přístroje příliš brzy; tím, že jsem se jich zdržel, jsem si takto poctivě zachoval levé ucho.“

Dodal: „Když je to možné, je lepší psát písmem; sluch se ušetří“. V jiném vyprávění z roku 1824 navštěvuje Beethovena hudebník a říká mu: „Dirigování celého koncertu by příliš namáhalo váš sluch, proto bych vám radil, abyste to nedělal.“

„Konverzační knihy změní pravidla hry,“ řekl Albrecht. Mezi dochovanými exempláři – dva se nacházejí ve skladatelově rodišti, muzeu Beethoven-Haus v Bonnu, a 137 v berlínské Státní knihovně – zatím našel 23 přímých zmínek na téma sluchu a odhaduje, že několik desítek dalších ukáže, „že ještě něco slyšel“.

Někteří muzikologové se domnívají, že Beethoven se zhoršujícím se sluchem dával ve svých skladbách přednost nižším a středním tónům a vysoké tóny začal znovu používat až poté, co zcela ohluchl, přičemž čerpal z paměti a představivosti. Při pohledu na rozsah výšek použitých v poslední kompletní symfonii však Albrecht tuto teorii odmítá: „Myslím, že neobstojí. Co byste jinak dělali s pikolou v Deváté symfonii – tam nahoře – a kontrabasem dole? Jsou tam všechny rejstříky. Mohl je slyšet svým vnitřním uchem. Byl úžasný.“

Albrecht nyní edituje „konverzační knihy“ a poprvé je překládá z němčiny do angličtiny, což je mamutí vydavatelský projekt, který nakonec bude zahrnovat 12 svazků.

Britská společnost Boydell & Brewer vydá 3. svazek Beethovenových konverzačních knih v květnu (45 liber) poté, co některé z nových výzkumů zveřejnil v článku nazvaném „Slyšící Beethoven“ v časopise The Beethoven Journal tento měsíc a (v němčině) časopis Vienna Oboe Journal v březnu.

Témata knih, které pokrývají období od roku 1818 do skladatelovy smrti, sahají od hudby a politiky až po nákupní seznamy a pochůzky. Albrecht uvedl, že ačkoli bylo v roce 1968 zahájeno vědecké vydání v německém jazyce, jeho formát ztěžoval čtení a jeho obsah byl nesprávně interpretován. Anglický překlad tohoto díla je na každé stránce opatřen rozsáhlými poznámkami pod čarou, které čtenářům pomohou zorientovat se v důkazech.

Dodal, že tyto „strhující rozhovory“ konečně umožní anglicky mluvícím milovníkům hudby slyšet, o čem Beethoven a jeho přátelé diskutovali.

Důkazy dokazující, že Beethoven stále slyšel, „nic neubírají na skutečnosti, že tento muž dělal to, co dělal, tváří v tvář ohromným obtížím“, poznamenal.

Na rok 2020 připadá 250. výročí narození jednoho z největších skladatelů všech dob. K této události se budou konat festivaly a programy po celém světě.

  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet e-mailem
  • Sdílet na LinkedIn
  • Sdílet na Pinterest
  • Sdílet na WhatsApp
  • Sdílet na Messenger

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.