Broadway neboli divadlo na Broadwayi je divadelní představení v New Yorku ve 41 profesionálních divadlech s 500 a více sedadly, která se nacházejí podél Broadwaye. Divadla na Broadwayi se nacházejí v Theater District a lincoln Center v New Yorku a jsou oblíbenou turistickou atrakcí. Většinu představení na Broadwayi dnes tvoří muzikály a některé divadelní hry. Divadlo se v New Yorku stalo poprvé populárním a přítomným v roce 1750 a pokračuje dodnes.
Walter Murray a Thomas Keane, herci-manažeři, založili první významné divadlo v New Yorku v roce 1750. Založili stálou divadelní společnost v divadle na Nassau Street, které pojmulo přibližně 280 diváků. V divadle byly uváděny Shakespearovy hry a baladické opery jako Žebrácká opera. O dva roky později, v roce 1752, vyslal William Hallam spolu se svým bratrem Lewisem, který byl zároveň jeho manažerem, do kolonií soubor dvanácti britských herců. Ve Williamsburgu ve Virginii založili divadlo a otevřeli ho hrami Kupec benátský a Anatom. Následující léto roku 1753 se společnost přestěhovala z Williamsburgu do New Yorku, kde hrála baladické opery a baladické frašky.
The Park Theatre. Zdroj: wikipedia.org
Po vypuknutí americké revoluční války v roce 1775 bylo divadlo v New Yorku pozastaveno, ale v roce 1798 bylo obnoveno. V témže roce bylo na Chatham Street (dnes Park Row) postaveno divadlo Park Theatre. Park Theatre mělo 2 000 míst, tedy mnohem více než předchozí divadla. Později, v roce 1826, bylo otevřeno divadlo Bowery Theatre a mnoho dalších divadel následovalo. Ve 30. letech 19. století se stala populární americká zábavní forma blackface minstrel show a ještě více ve 40. letech 19. století s příchodem Virginia Minstrels.
Když bylo v roce 1829 otevřeno divadlo Niblo’s Garden na Broadwayi a Prince Street, stalo se rychle premiérovým nočním podnikem v New Yorku. Mělo 3 000 míst a uvádělo nejrůznější druhy zábavy včetně muzikálů. Ve 40. letech 19. století provozoval zábavní komplex na dolním Manhattanu také P. T. Barnum. Palmova opera byla otevřena v roce 1844. Byl však otevřen a uváděl opery pouze čtyři sezony, poté se musel kvůli bankrotu přejmenovat na divadelní scénu. Palmova opera se pak stala známou jako Burtonovo divadlo. V roce 1847 byla otevřena Astor Opera House. Když se broadwayští mecenáši z nižších vrstev ohradili proti tomu, co vnímali jako snobismus diváků z vyšších vrstev v Astor place, vypukly v roce 1849 nepokoje.
V tomto období byly na Broadwayi často uváděny hry Williama Shakespeara. Edwin Booth byl významný americký herec, který si získal světovou proslulost díky účinkování v titulní roli Hamleta. Proslavil se tím, že tuto roli hrál v roce 1865 v divadle Winter Garden 100 představení po sobě. Edwin Booth byl také bratrem vraha prezidenta Abrahama Lincolna Johna Wilkese Bootha. Později si Edwin Booth tuto roli zopakoval ve svém vlastním divadle s názvem Booth’s Theatre. Významnými newyorskými shakespearovskými herci se stali také Fanny Davenportová, Charles Fechter, Henry Irving a Tommaso Salvini.
V roce 1868 přijela do Ameriky Lydia Thompsonová v čele malého divadelního souboru. Pro newyorské měšťanské publikum adaptovali populární burlesky z Anglie. Její soubor se stal známým jako „britské blondýnky“ a v sezóně 1868-69 byl nejpopulárnějším představením.
Když kolem roku 1850 hledala v New Yorku levnější nemovitosti, přestěhovala se z centra do středu města. Do roku 1870 se srdcem Broadwaye stalo náměstí Union Square. A do konce devatenáctého století se pak většina divadel nacházela v blízkosti Madison Square. Teprve na počátku dvacátého století si divadla našla cestu na Times Square.
Prvním „dlouhohrajícím“ muzikálem na Broadwayi byl muzikál The Elves, který byl uveden v roce 1857 a měl padesát představení. Muzikálové série v New Yorku znatelně zaostávaly za muzikály v londýnském West Endu. Newyorské rekordy byly překonány, když v roce 1860 debutovala Laura Keeneová se svou „muzikálovou burleskou“ nazvanou The Seven Sisters. Představení se hrálo celkem 253krát.
The Black Crook je považován za první divadelní kus, který připravil půdu pro moderní muzikál, když měl premiéru 12. září 1866 v New Yorku. Představení trvalo fave a půl hodiny a mělo rekordních 474 repríz. Prvním představením, které bylo v roce 1866 označeno jako hudební komedie, bylo The Black Domino/Between You, Me, and the Post.
V roce 1881 otevřel Tony Pastor východně od Union Square první vaudevillové divadlo. Vystupovala zde Lillian Russellová, významná americká herečka a zpěvačka. Edward Harrigan a Tony Hart, dva komici, v letech 1878-90 produkovali a hráli ve vlastních muzikálech. V jejich představení The Mulligan Guard Picnic napsal knihu a texty písní Harrigan a hudbu složil jeho tchán David Braham. Jejich hudební komedie pojednávaly o postavách a jejich každodenním životě newyorských občanů z nižších vrstev. Představovaly významný krok od populárního vaudevillu a burlesky k literárnější formě divadla. Místo žen s pochybnější pověstí z dřívějších forem muzikálů hrály v Harriganových a Hartových muzikálech kvalitní signatářky jako Lillian Russellová, Vivienne Segalová a Fay Templetonová.
S tím, jak se v New Yorku zlepšila doprava, ubylo chudiny a pouliční osvětlení umožnilo bezpečnější noční cestování, nesmírně vzrostl počet potenciálních divadelních patronů. Hry se pak mohly hrát déle a přilákat velké množství diváků. To vedlo k vyšším ziskům a lepším hodnotám produkce. Podobně jako v Anglii se divadlo stávalo čistším a ubývalo v něm prostituce. Gilbert a Sullivan vytvořili komické opery pro celou rodinu, které byly v Londýně hitem a brzy se dostaly i do Ameriky. V roce 1878 začali s operou H.M.S. Pinafore. Americké inscenace jako Robin Hood v roce 1891 a El Capitan v roce 1896 byly napodobeninami Gilbertových a Sullivanových děl.
Charley Hoyt převzal rekord nejdéle uváděného představení, když v roce 1891 vyšel Výlet do čínské čtvrti. Představení se hrálo celkem 657 představení! Teprve v roce 1919 byl tento rekord překonán i s Irene. O pět let později, v roce 1896, založili dva majitelé divadla Marc Klaw a A. L. Erlanger divadelní syndikát. Theatrical Syndicate ovládal po následujících šestnáct let téměř všechna legální divadla nacházející se ve Spojených státech. Malé vaudevillové a varietní domy byly i nadále ziskové a koncem 19. století vznikla také Off-Broadway.
První hudební komedií, kterou na Broadwayi kompletně produkovali a hráli Afroameričané, byl v roce 1998 Výlet do Coontownu. Následovala představení Clorindy: The Origin of the Cakewalk z roku 1898 a In Dahomey z roku 1902. Druhá jmenovaná hra byla mimořádně úspěšná. Na přelomu 90. a 90. let 19. století se na Broadwayi začalo objevovat mnoho hudebních komedií od autorů, jako byli John Walter Bratton, George M. Cohan, Gus Edwards a další. Na rozdíl od Londýna zůstávala newyorská broadwayská představení většinou krátká. Mimořádně úspěšné byly v New Yorku také britské muzikály.
Na počátku 20. století byly populární překlady populárních operet a představení „Princess Theatre“. Broadwayská představení také začala instalovat před divadly elektrickou signalizaci, počínaje představením The Red Mill (1906). barevné žárovky se příliš rychle vypalovaly, a tak se místo nich používala bílá světla. Broadway tak dostala přezdívku „Velká bílá cesta“.
Akce Actors‘ Equity požadovala v srpnu 1919 standardní smlouvu pro všechny profesionální produkce a zahájila stávku. Kvůli estricku byla zavřena všechna divadla a producenti byli nuceni jim vyhovět. A v roce 1920 převzali většinu divadel od Erlangerova syndikátu bratři Shubertové.
zdroj: spotlightonbroadway.com
Winchell Smith a Frank Bacon’s Lightin‘ byla první show na Broadwayi, která kdy dosáhla 700 představení. A později se také stalo prvním představením, které dosáhlo 1000 představení. Byla to nejdéle hraná broadwayská show, než ji v roce 1925 vystřídala Abie’s Irish Rose.
Když film poprvé debutoval, stal se konkurencí pro divadelní představení. Původně byly jen omezenou konkurencí díky tomu, že byly němé, ale ve 20. letech 20. století, kdy filmy měly synchronizovaný zvuk, konkurovaly divadlu stále více. Někteří kritici si dokonce kladli otázku, zda film zcela nenahradí živé divadlo. Živý vaudeville se vymykal a nemohl konkurovat levným filmům, v nichž vystupovaly vaudevillové hvězdy a další významní komici.
Muzikály 20. let 20. století si vypůjčovaly z vaudevillu, musical hall a dalších typů zábavy a ignorovaly děj, aby místo toho kladly důraz na herce a herečky, taneční čísla a populární písně. Florenz Ziegfeld každoročně produkoval na Broadwayi přehlídky písní a tanců, které se vyznačovaly extravagantními a propracovanými kulisami a kostýmy. Mnohé z inscenací z 20. let 20. století byly odlehčené a patřily mezi ně Funny Face, Harlem, Lady Be Good, Sally a mnoho dalších.
Show Boat měla premiéru v Ziegfeldově divadle 27. prosince 1927 a nechala za sebou frivolní představení z dřívějšího desetiletí. Muzikál měl knihu a partituru a skládal se z dramatických témat vyprávěných prostřednictvím hudby a dialogů spolu s kulisami a pohybem. Celkem se odehrálo 572 představení.
Eugene O’Neill svými hrami Anna Christie, Za obzorem, Chlupatá opice, Truchlení se stává Elektrou a Podivné intermezzo dokázal, že vážná dramata na Broadwayi mohou být ve 20. letech úspěšná. O’Neillův velký úspěch na Broadwayi připravil půdu pro další známé dramatiky a dramatičky, jako byli mimo jiné Moss Hart a George S. Kaufman.
Mnoho broadwayských dramat se s blížící se druhou světovou válkou začalo zabývat vzestupem nacismu v Evropě. Zabývaly se také nezasahováním Ameriky. Hra Lillian Hellmanové Hlídka na Rýně měla premiéru v dubnu 1941 a byla z těchto her nejúspěšnější.
Broadwayské divadlo zažilo zlatý věk, když měla v roce 1943 premiéru hra Oklahoma! Muzikálový trhák se hrál celkem 2 212 představení a byl prvním muzikálem, který Richard Rodgers a Oscar Hammerstein II. napsali společně. Oba pak společně napsali ještě mnoho dalších úspěšných muzikálů.
Výbor American Theatre Wing založil v roce 1947 ceny Tony. Ceny pojmenovali po herečce, režisérce, spoluzakladatelce American Theatre Wing a producentce Antoinette Perryové, která zemřela rok předtím. Dne 6. dubna 1947 se v newyorském hotelu Waldorf Astoria konalo první slavnostní předávání cen. Ceny se dodnes udělují broadwayským inscenacím a jsou považovány za nejvyšší divadelní ocenění v USA.
Producent a režisér Joe Papp, který také založil The Public Theater v New Yorku, vedl na jaře 1982 kampaň „Zachraňte divadla“. Nezisková organizace vznikla na záchranu divadelních budov před demolicí. Podporovala ji také Herecká odborová organizace (Actors Equity Union).
V červenci 1982 předložil 97. Kongres návrh zákona s názvem „H.R.6885, A bill to designate the Broadway/Times Square Theatre District in the City of New York as a national historic site“. Proti návrhu zákona tvrdě lobbovala administrativa starosty Eda Kocha spolu s korporátními developerskými zájmy na Manhattanu. Návrh zákona nakonec nebyl přijat.
Dnes je nejdéle uváděným představením na Broadwayi Fantom opery Andrewa Lloyda Webbera, jehož předpremiéry začaly na začátku roku 1988 a premiéra se uskutečnila koncem ledna téhož roku. Dne 11. února 2012 se stal prvním broadwayským muzikálem, který kdy překonal hranici 10 000 představení. A do listopadu 2016 byl muzikál za 28 let uveden více než 12 000krát.