Příběh historické tramvajové dopravy v San Franciscu začíná v roce 1962, kdy voliči v okresech Alameda a Contra Costa a v San Franciscu v listopadu 1962 schválili vydání dluhopisů v hodnotě 792 milionů dolarů na výstavbu BART. Součástí emise dluhopisů byly i prostředky na výstavbu metra na Market Street, aby bylo možné pět tramvajových linek Muni umístit pod zem a zrychlit tak provoz. Sanfranciskí voliči následně v roce 1968 schválili vydání dluhopisů na rekonstrukci a zkrášlení Market Street.
Zpočátku se předpokládalo, že z Market Street východně od Van Ness Avenue bude odstraněna téměř veškerá tranzitní doprava, a trvalo několik let, než došlo k oficiálnímu uznání významu tranzitní dopravy na této hlavní dopravní tepně. Mezitím se zastánci tranzitní dopravy ve vedení města i mimo něj začali zasazovat o to, aby San Francisco zahájilo vlastní historickou tramvajovou dopravu, a to jak na Market Street, tak na městském nábřeží.
Market Street Goes Metro
První návrh na historickou tramvajovou linku na Market Street byl podán v roce 1971 a první návrh na linku na The Embarcadero v roce 1974. Zesnulý Maurice Klebolt byl jedním z hlavních zastánců historické tramvajové dopravy. V roce 1979 byl osobou, která se velkou měrou zasloužila o získání první historické tramvaje z jiné země, dnes již vyřazeného vozu č. 3557 z německého Hamburku.
Počínaje rokem 1981 plán počítal se dvěma linkami, linkou E Embarcadero a linkou F, které by obsluhovaly Embarcadero a Market Street. O letních víkendech v letech 1981 a 1982 byla na Market Street provozována historická tramvajová doprava, a to ještě předtím, než byla pravidelná tramvajová doprava na Market Street zcela zavedena pod zem. Víkendový provoz metra Muni v metru byl zahájen na lince N v únoru 1980. Provoz metra byl zaváděn postupně, až od listopadu 1982 jezdilo v metru na plný úvazek všech pět linek.
Festivaly trolejbusů zpečetily dohodu
V září 1982 byl zahájen program obnovy systému lanovek, který systém odstavil až do června 1984. V roce 1983 byly na Market Street zahájeny letní Trolejbusové festivaly, které měly návštěvníkům města poskytnout alternativní historickou dopravu a fungovaly až do roku 1987. Historické tramvaje ze San Francisca, dalších amerických měst a jiných zemí přinesly potěšení mnoha tisícům lidí.
Festivaly v letech 1986 a 1987 podpořila nezisková organizace Market Street Railway Company, která se věnuje pořizování, restaurování a provozu historických dopravních prostředků ve městě. Úspěch trolejbusových festivalů zajistil, že v San Franciscu bude na plný úvazek jezdit historická tramvajová doprava.
Zrodilo se F
Výstavba projektu tranzitního průtahu Market Street probíhala ve čtyřech samostatných etapách v letech 1988 až 1995. Úpravy ulice zahrnovaly výstavbu tramvajové trati a instalaci nových nástupních ostrůvků, rozšířených přechodů a nových obrubníků, jakož i výsadbu palem ve středovém pásu ulice Upper Market Street. Dne 1. září 1995 byl zahájen provoz na historické tramvajové lince F Market mezi ulicemi Castro a Market a terminálem Transbay na ulicích 1st a Mission.
Plánování prodloužení historické tramvajové dopravy do Fisherman’s Wharf byla věnována značně zvýšená pozornost po zemětřesení v říjnu 1989 a následném stržení dálnice Embarcadero. Výstavba prodloužení linky F se stala součástí městských projektů Waterfront Transportation Projects pro zlepšení silniční a tranzitní dopravy (jedním z projektů Waterfront Transportation Projects bylo také prodloužení metra Muni k depu Caltrain na ulici 4th a King). Práce na výstavbě vozovky a prodloužení linky F byly zahájeny v červenci 1993. Termín dokončení prodloužení však závisel na dokončení segmentu Waterfront Projects ve střední části Embarcadera. Provoz do přístaviště Fisherman’s Wharf byl zahájen 4. března 2000.
Z Milána s láskou
Pro prodloužení linky (nyní nazývané F Market & Wharves Line) do přístaviště Fisherman’s Wharf získala společnost Muni tramvaje z italského Milána vyrobené v roce 1928. Vozy se nazývají „vozy Petera Witta“, protože jejich design vychází z designu, který vytvořil clevelandský dopravní komisař Peter Witt pro rychlejší nástup cestujících.
První vozy „Peter Witt“ byly uvedeny do provozu přibližně v roce 1915. Byly navrženy tak, aby cestující nastupovali předními dveřmi a vystupovali prostředními dveřmi. Průvodčí by byl uprostřed vozu a cestující nemuseli platit, dokud neopustili vůz nebo nešli dozadu, což vedlo k rychlejšímu provozu, protože vozy nemusely čekat, než cestující zaplatí za nástup.
Devět vozů Milan je v současné době v provozu na Fisherman’s Wharf a další budou připraveny k provozu v budoucnu. V pravidelném provozu linky F je sedmnáct tramvají PCC (čtrnáct z Filadelfie a tři z Muni). Vozy jsou natřeny v barvách PCC Muni a dalších dopravních agentur v USA, protože jejich zjednodušený design je atraktivní a byly tišší a úspornější než dřívější verze tramvají, měly lepší motory, ovládání, zrychlení a brzdění.
.