Joga, meditace, uctívání (púdža), oddanost bohu nebo bohyni, poutě do svatých měst, život podle své dharmy (účelu/úlohy).
Mnoho svátků během roku s nejrůznějšími rituály. Většina z nich oslavuje koloběh přírody, uctívá konkrétní božstvo nebo připomíná událost ze života Rámy nebo Krišny. Mezi oblíbené svátky patří Holi, Diwali a Mahášívarátri.
Náboženský život mnoha hinduistů je zaměřen na oddanost Bohu (vnímanému jako Brahman, Šiva, Višnu nebo Šakti) nebo několika bohům. Tato oddanost má obvykle podobu rituálů a praktik spojených se sochami a obrazy bohů v domácích svatyních.
Filosofičtěji zaměření hinduisté bohy zcela ignorují a usilují o realizaci Já prostřednictvím intenzivní meditace. Jiní se zaměřují především na plnění společenských a morálních povinností odpovídajících jejich životnímu postavení.
Tyto různé přístupy jsou považovány za stejně platné a ve skutečnosti jsou formálně uznávány jako tři cesty (margy) k osvobození: bhaktimarga (cesta oddanosti), džnanamarga (cesta poznání či filozofie) a karmamarga (cesta skutků a činů).
Induistické náboženské etapy
Induistická náboženská praxe se soustřeďuje na důležitost plnění povinností spojených jak se společenským postavením člověka, tak s jeho životní etapou. Co se týče posledně jmenovaného, očekává se, že tradiční hinduisté projdou během svého života čtyřmi stádii (ášramy):
- – Brahmačarga, která probíhá během školních let, je zaměřena na získávání vědomostí a rozvoj charakteru;- Grastha, střední léta, je zaměřena na světské zájmy a požitky, jako je manželství, rodina a kariéra;- Vanaprastha, když děti dosáhnou dospělosti, je obdobím zvýšeného zaměření na duchovní věci; a- Sanngasu, v posledních letech života, může člověk zcela opustit svět a žít v kontemplaci.