„Není mnoho příběhů, které by mě dokázaly dojmout natolik, aby mi při každém setkání s nimi běhal mráz po zádech,“ říká Ben Cosgrove, redaktor serveru Life.com, „ale tento příběh to dokáže.“
-
Skrýt popisekStrhující snímek smrti Davida Kirbyho, který v roce 1990 pořídila studentka žurnalistiky Therese Frareová, se stal ikonickým obrazem epidemie HIV/AIDS, kterou se do té doby nakazilo až 12 milionů lidí.Předchozí DalšíTherese Frare/Life
Skrýt popisekMatka Davida Kirbyho, Kay, drží fotografii svého syna – pořízenou ohijským fotografem Artem Smithem – předtím, než si AIDS vybral svou daň. Kirby byl aktivistou proti AIDS, který se narodil a vyrostl v malém městě v Ohiu.Předchozí DalšíTherese Frare/Life
Skrýt popisek„Začala jsem tam fotit pro školní projekt,“ říká Frareová v rozhovoru pro Life, „poznala jsem personál a úžasné lidi, jako je Peta (nahoře), která se o Davida starala jako dobrovolnice.“Předchozí DalšíTherese Frare/Life
Skrýt popisekKirby zemřel nedlouho poté, co Frare začala v hospici fotografovat. Ukázalo se, že mnohem více času strávila s Petou, ošetřovatelem, který byl sám HIV pozitivní. Frare fotografovala Petu po dobu dvou let, dokud i on nezemřel na AIDS.Předchozí DalšíTherese Frare/Life
Skrýt popisekKdyž se počátkem roku 1992 Petův zdravotní stav zhoršil – když jeho HIV pozitivita přešla v AIDS – začali se o něj Kirbyovi starat podobně jako Peta o jejich syna v posledních měsících jeho života.Předchozí DalšíTherese Frare/Life1 z 5
i Zobrazit prezentaci
Příběh, o kterém mluví, začal jako osobní projekt Therese Frare – tehdy studentky žurnalistiky na univerzitě v Ohiu – a skončil v časopise Life. Krátce po nástupu na postgraduální studium v roce 1990 začala pracovat jako dobrovolnice v Pater Noster House, hospici pro nemocné AIDS v Columbusu. A krátce nato začala fotografovat.
Její fotografie umírajícího Davida Kirbyho, která vyšla v časopise Life téhož roku, se stala ikonickou a nesmírně kontroverzní. Podle časopisu Life se „stala jedinou fotografií nejvíce ztotožňovanou s epidemií HIV/AIDS, kterou se do té doby nakazilo až 12 milionů lidí.“
Loni, 20 let po původním zveřejnění této fotografie, se redakce časopisu Life obrátila na Frareovou s žádostí o další informace. Dozvěděli se, že snímek Kirbyho byl jen malou součástí mnohem většího příběhu. Kirby skutečně zemřel nedlouho poté, co Frare začal fotografovat v hospici. Ukázalo se, že mnohem více času strávila s Petou, ošetřovatelem, který byl sám HIV pozitivní. Frareová fotografovala Petu po dobu dvou let, dokud i on nezemřel.
„Vyprávění o Terezině vztahu s …. Petou byl skutečně emocionálním jádrem filmu,“ říká Cosgrove. V roce 2010 vedl s Frareovou rozhovor pro vzpomínkový článek na serveru Life.com, který se vrací k původnímu fotografickému příběhu.
„Co se týče samotných fotografií,“ pokračuje Cosgrove, „některé z nich jsou prostě a jednoduše nádherné. Závěrečný snímek Peta, který má vlasy ovinuté kolem obličeje jako opeřený rubáš, je úžasný. Snadno si dovedu představit, že ta fotografie zdobí stěnu velkého muzea.“
Redaktor Ben Cosgrove popisuje tento snímek Pety pořízený Frarem: „Má, řekl bych, takový galvanický klid. Je to elegické, ale ne měkké, ani plačtivé, ani moudré. Je to prostě mistrovský portrét zjevně složité a silné osobnosti.“ Therese Frare/Life hide caption
toggle caption
Therese Frare/Life