„Sleduji tuhle horskou dráhu a doufám, že se brzy zastaví,“ řekla 59letá Thomasová o posledních osmi měsících svého života. „Je to tak stresující takhle žít.“
Když se v březnu zavřely kalifornské zábavní parky, zaměstnanci Disneylandu, Universal Studios Hollywood a dalších parků zůstali v nejistotě, bez vlastního přičinění byli vyhozeni z práce a netušili, kdy – a zda vůbec – budou povoláni zpět.
Na tisíce zaměstnanců společnosti Disney se chystá dopadnout sekera. Společnost Walt Disney Co. plánuje propustit 28 000 lidí ve svých zábavních parcích a divizích zaměřených na produkty a zážitky, přičemž podle zdrojů společnosti se asi 10 000 z nich dotkne parků, hotelů a obchodů Disneyland Resort v Anaheimu. Očekává se, že oznámení o tomto propouštění obdrží zaměstnanci e-mailem do neděle.
Universal Studios Hollywood již snížilo počet svých zaměstnanců až o 7 000 prostřednictvím propouštění, propouštění a krácení pracovních směn.
Ti šťastnější získali nové zakázky. Mnozí další nadále pobírají dávky v nezaměstnanosti a doufají, že budou brzy povoláni zpět do práce po boku spolupracovníků, které považují za rodinu.
Stát však vázal znovuotevření zábavních parků na zvládnutí pandemie, takže datum znovuotevření lze jen těžko předvídat.
Mnozí zaměstnanci zábavních parků se mezitím snaží vyrovnat s depresí a úzkostí, kterou jim nejistota situace přináší.
„Práce byla mým únikem. Bylo to moje východisko a potřebovala jsem to dělat,“ řekla třicetiletá Priscilla Miranda, propuštěná manažerka kulis v Universal Studios Hollywood. „Bylo to něco, co pro mě hodně znamenalo. Když mi to vzali a já jsem byla pořád doma, dostala jsem pořádnou depresi.“
Před pandemií pracovalo v kalifornských zábavních parcích asi 135 000 lidí a obrovské množství z nich bylo od března, kdy státní úřady nedoporučily pořádat velká shromáždění, propuštěno nebo na nucenou dovolenou. Před uzavřením generovaly státní parky každoročně výdaje ve výši více než 12,6 miliardy dolarů, z toho velkou část v jižní Kalifornii, kde se nachází sedm velkých zábavních parků.
Pracovníci zábavních parků v Kalifornii vydělávají průměrný roční plat asi 41 000 dolarů. Právě díky výhodám, jako jsou volné vstupenky do parku pro přátele a rodinu a exkluzivní předpremiéry nových atrakcí, je tato práce tak žádaná.
Zaměstnanci parků si také pochvalují atmosféru rodinné zábavy a úzké vazby, které si vytvářejí se spolupracovníky.
Krátce po uzavření parků představitelé společnosti naznačili, že budou znovu otevřeny v době letní turistické sezóny. Pandemie však nepolevila dostatečně rychle na to, aby se tak mohlo stát. Nyní státní směrnice nařizují, že největší zábavní parky se znovu neotevřou, dokud míra infekce v jejich domovských okresech výrazně neklesne. Zdravotnický úředník z Orange County uvedl, že to znamená, že Disneyland pravděpodobně nebude moci být otevřen dříve než v létě 2021.
Přestože zaměstnanci zábavních parků chovají naději, že se jednou vrátí na svá místa v parku, mnozí se s malým úspěchem pokoušeli získat jinou práci.
„Průmysl je opravdu uzavřen, pokud jde o živou zábavu,“ řekl Rob Siminoski, propuštěný manažer scény v Universal Studios Hollywood, který nyní pobírá podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek na hlídání své staré matky.
Podle odborníků na duševní zdraví čelí pracovníci tematických parků stejným emocím jako ostatní Američané, které pandemie vyhodila z práce.
Naše zaměstnání nám často poskytuje smysl a identitu a navíc společnost spolupracovníků, kteří dokáží pochopit každodenní trápení, jež s prací souvisí, uvedla Vaile Wrightová, klinická psycholožka a vrchní ředitelka pro inovace ve zdravotnictví v American Psychological Assn.
„Práce je místem, kde trávíme většinu času,“ řekla. „Dává nám rutinu a strukturu.“
K pocitům deprese a úzkosti se přidává i otázka, kdy podmínky umožní opětovné otevření parků, dodala Wrightová.
„Mít takovou míru nejistoty, to je to, co skutečně vyvolává negativní emoce,“ řekla.
Cassie Simone a Josey Montana McCoy, účastnice muzikálové show „Frozen“ v divadle Hyperion v parku Disney California Adventure, se tento měsíc dozvěděly, že show byla zrušena a po znovuotevření parku se neplánuje její obnovení.
Představení na motivy animovaného filmu „Frozen“ bylo v zábavním parku otevřeno v roce 2016.
Simone, která v představení ztvárnila hlavní roli Anny, hrála v jevištních představeních v Disneylandu od roku 2004. Své působení v parku označila za „práci snů“.
Se svými spolupracovníky ze společnosti Disney se sblížila natolik, že byla družičkou na svatbách dvou kolegů ze štábu a dalšímu plánovala oslavu narození dítěte.
„Viděli jsme se při svatbách, dětech, rozvodech, dokonce i při úmrtích,“ řekla Simone.
Od skončení seriálu získala práci jako manažerka kanceláře na wellness klinice a vedle toho se účastnila konkurzů do reklam. Simone nyní vydělává dost peněz na to, aby vyšla s penězi, ale řekla, že už se necítí být tím samým člověkem.
„Mám skutečnou krizi identity, protože Disney byl tak velkou součástí toho, kým jsem,“ řekla a dodala, že velkou část své herecké kariéry strávila v Disneylandu. „Teď musím přijít na to, kdo jsem bez Disneyho.“
Stejně jako většina jejích bývalých kolegů ze společnosti Disney, kteří hovořili s deníkem The Times, i Simone uvedla, že by se do parku vrátila, kdyby ji o to požádali. Řekla, že věří, že Disney přijme protokoly, které ji, ostatní účinkující i hosty ochrání před koronavirem.
McCoyová, která hrála potrhlého sněhuláka Olafa od začátku představení v roce 2016, má smíšené pocity ohledně možnosti návratu do Disneyho během pandemie. Obává se, že se nakazí virem a nakazí své dítě.
„Poslechněme vědce,“ řekl.
McCoy vzpomíná, jak při zahájení show vyšel na jeviště jako Olaf a uvědomil si, že dětem v hledišti poprvé osobně předvádí sněhuláka. Nyní je ohromen myšlenkou, že už to nikdy neudělá.
„Emocionálně to přichází ve vlnách,“ řekl. „Uvědomuji si, že zeď bezpečí, kterou jsem si vybudoval, se začala pomalu hroutit.“
McCoy vděčí svým spolupracovníkům ze společnosti Disney za to, že mu pomohli se s tím vyrovnat. Během dvou dnů po předčasném narození jeho syna založili jeho spolupracovníci ze seriálu Frozen účet Venmo, na kterém vybírali peníze na jídlo, čisticí prostředky pro odsávačku mateřského mléka a další nezbytnosti.
„Bylo to neuvěřitelně zdrcující období, ale naši přátelé ze seriálu Frozen byli úžasní,“ řekl McCoy.
Na online sezeních probírá své pocity ze ztráty s terapeutem a s kolegy z „Frozen“ hraje discgolf, aby si ukrátil čas. McCoy se poohlédl po komerční herecké práci; ví, že v jeho nejoblíbenějším oboru, v divadle, je málo zakázek, pokud vůbec nějaké.
McCoyova manželka má práci na plný úvazek, takže mladá rodina je schopna platit účty.
Jiní pracovníci parku takové štěstí nemají.
Miranda, scénická manažerka kaskadérské show „Vodní svět“ v Universal Studios Hollywood, byla v květnu propuštěna, ale kvůli chybě na státním oddělení pro rozvoj zaměstnanosti dostala šek v nezaměstnanosti až v září.
Téměř vyprázdnila svůj spořicí účet a bojovala s pocitem deprese.
„Tohle byla moje kariéra,“ řekla Miranda. „Nebyla to jen práce.“
Začala se cítit lépe poté, co se přestěhovala k rodičům do Rialta a začala dostávat peníze EDD. Ale není připravená hodit práci v Universal Studios pevně za hlavu. Vzpomíná, jak byla v zákulisí představení „Vodní svět“, slyšela řev publika a cítila se hrdá, že pomohla vyvolat takovou reakci.
„Nechci mít pocit, že to vzdávám. Je to zvláštní,“ řekla. „Mám pocit, že bych se na to vykašlala, kdybych se od toho úplně odvrátila.“
Podobně se Thomasová nechce vzdát své práce u Disneyho a říká, že si nedokáže představit, že by si našla jinou pozici s užší skupinou přátel a navíc s dostatkem spropitného, které jí vynese 200 až 1 000 dolarů za směnu. Od roku 2009 pracovala v různých restauracích v resortu Disneyland, naposledy v restauraci Carthay Circle v Disney California Adventure Park.
Thomasová žije s jednou ze svých dospělých dcer a každý druhý týden pracuje jako dobrovolnice v potravinové bance provozované odbory. Také chodí na dlouhé procházky na pláž nedaleko svého domu v Huntington Beach, aby se vypořádala se stresem a úzkostí.
Pro Thomasovou jsou to právě vracející se hosté, díky kterým je tato práce tak výjimečná. Mnoho zákazníků se rok co rok zastavovalo v její jídelně, aby ji pozdravili. Po uzavření parku ji podle jejích slov někteří návštěvníci parku kontaktovali doma, aby se jí ohlásili.
„Viděla jsem, jak jejich děti rostou a stávají se z nich stálí hosté,“ řekla o svých vracejících se hostech. „Pro mě je to to nejlepší a není mnoho společností, se kterými bychom si mohli vypěstovat takový vztah.“
Stále si uchovává naději na šťastný konec hodný Disneyho a svůj současný pracovní status nazývá „formalitou“.
„I přes propouštění se v určitém okamžiku omezení zmírní,“ řekla. „Musejí. Doufám, že odtamtud půjdu do důchodu. Nemám zájem jít někam jinam.“