Vědci se domnívají, že mozky lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD) mohou mít „neefektivní“ vazby.
Studie publikovaná v časopise Biological Psychiatry naznačuje, že takové mozky jsou příliš citlivé na chyby a nepracují dostatečně intenzivně, aby zablokovaly signály, které mohou vyvolat znepokojivé příznaky.
Psychické onemocnění se vyznačuje opakujícími se myšlenkami, nutkáním a mentálními obrazy, které mohou být vysilující. Ty mohou spadat do obsesí, jako jsou vtíravé myšlenky na tabu nebo bacily, nebo kompulzí, jako je počítání a opakovaná kontrola věcí, jako jsou vstupní dveře nebo trouba.
Podle ministerstva zdravotnictví trpí tímto onemocněním asi 2,2 milionu Američanů a stále není jasné, co ho způsobuje. Předchozí výzkumy poukazovaly na abnormality v mozku, ačkoli takové studie neměly dostatečný počet účastníků, aby byly průkazné, řekl časopisu Newsweek Dr. Luke Norman, hlavní autor studie a postdoktorand na katedře psychiatrie Michiganské univerzity.
Přečtěte si více: Být transsexuálem není duševní nemoc, tvrdí Světová zdravotnická organizace
V této nové studii vzal tým z Michiganské univerzity data z deseti studií zahrnujících snímky a údaje od 484 dětí a dospělých. Účastníci měli za úkol plnit úkoly, zatímco podstupovali vyšetření magnetickou rezonancí.
Vědci zkoumali cingulo-operkulární síť: skupinu oblastí mozku propojených nervy. Tato síť pomáhá našemu mozku rozhodnout, zda má tělu říci, aby zahájilo nebo zastavilo určité činnosti.
Podobnosti zjištěné v mozku pacientů s OCD naznačují, že spojení mezi těmito oblastmi nemusí fungovat správně.
„Studie je vzrušující, protože naznačuje, že pacienti s OCD mohou mít „neefektivní“ spojení mezi mozkovým systémem, který spojuje jejich schopnost rozpoznat chyby, a systémem, který řídí jejich schopnost s těmito chybami něco udělat,“ řekl dr. Kate Fitzgeraldová, docentka psychiatrie na Michiganské univerzitě, řekla týdeníku Newsweek.
Je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby se prokázalo, zda vzorce odhalené při skenování mozku způsobují tento stav, nebo zda je ve hře něco jiného.
V současné době lékaři k léčbě tohoto stavu používají buď léky, jako jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SRI), přidělují pacientům psychoterapii, nebo jim předepisují kombinaci obou. Kognitivně-behaviorální terapie, která je nejběžnější formou psychoterapie, však podle autorů funguje jen asi u poloviny pacientů.
„Tato studie připravuje půdu pro cíle terapie u OCD, protože ukazuje, že zpracování chyb a inhibiční kontrola jsou oba důležité procesy, které jsou u lidí s tímto onemocněním změněny,“ řekl Fitzgerald.
„Například rTMS byla nedávno schválena Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv pro léčbu OCD, zaměřuje se na některé okruhy, které se tým Michiganské univerzity snažil identifikovat,“ řekl Fitzgerald. „Pokud víme, jak spolu oblasti mozku interagují, aby spustily a zastavily příznaky OCD, pak víme, kam rTMS zacílit.“
Tým také provádí klinickou studii CBT pro OCD. K účasti jsou zváni dospívající a dospělí ve věku do 45 let s tímto onemocněním i bez něj. Zájemci se mohou obrátit na výzkumníky na adrese [email protected].
Podle Fitzgeralda je poselstvím, že tento stav „není nějakým hlubokým temným problémem chování – OCD je zdravotní problém a nikdo za něj nemůže.“
.