Ve Spojených státech jsou zdravotní rozdíly rozdíly, které existují mezi určitými skupinami obyvatel a které ovlivňují jejich přístup k optimální zdravotní péči a její dosažení. Zdravotní rozdíly se měří v zátěži nemocemi, prevalenci, úmrtnosti, výskytu nemocí a dalších nepříznivých důsledcích. Ačkoli je tento termín synonymem pro rozdíly mezi rasovými a etnickými skupinami, tyto rozdíly mohou existovat v mnoha dalších dimenzích, jako je geografická poloha, pohlaví, sexuální orientace, věk, socioekonomický status a status zdravotního postižení. Zde je uvedeno několik dimenzí, ve kterých v současné době existují rozdíly v oblasti zdraví.
Rozdíly s COVID-19
Pandemie SARS-CoV-2 (COVID-19) v roce 2020 upozornila na rozdíly ve zdravotní péči, které se týkají etnických menšin. Podle zprávy zveřejněné v časopise JAMA geografické údaje podle rasy/etnika naznačují, že Afroameričané a Latinoameričané nesou neúměrné břemeno následků spojených s COVID-19. Ačkoli skutečný dopad může být pochopen až po skončení pandemie, již nyní je zřejmé, že předběžné údaje ukazují konzistentní vzorec rasových/etnických rozdílů. Například v Chicagu je nejvíce případů na 100 000 obyvatel mezi černochy a Latinoameričany a tyto dvě skupiny také trpí vyšší úmrtností ve srovnání s bělochy. Podobná zjištění byla pozorována v New Yorku ještě v době vrcholící epidemie ve městě v květnu, kdy byla pozorována vyšší věkově upravená úmrtnost na COVID-19 u Latinoameričanů (187 případů na 100 000) a Afroameričanů (184 případů na 100 000) ve srovnání s bělošskými obyvateli (93 případů na 100 000).
Tyto zprávy, jak autoři poznamenávají, jsou známkou toho, že preventivní snahy, jako je úkryt na místě a sociální distancování, mohou mít menší přínos u afroamerické a latinskoamerické populace. Jak píší autoři zprávy: „Pochopení příčin prvních zpráv o nadměrné úmrtnosti a ekonomickém narušení v souvislosti s COVID-19 mezi populacemi se zdravotními rozdíly může umožnit vědecké, zdravotnické a klinické komunitě účinně provádět intervence ke zmírnění těchto následků, zejména pokud se na podzim roku 2020 nebo později objeví významné onemocnění.“
Rozdíly ve zdravotním pojištění
Výzkum ukazuje, že pokrytí zdravotním pojištěním se mezi rasovými a etnickými skupinami v USA výrazně liší, což je významné, protože nepojištění lidé čelí velkým překážkám v přístupu k nejlepší zdravotní péči. Afroameričané a Hispánci jsou v dospělosti častěji nepojištěni než běloši. Podle výzkumníků k vysoké míře nepojištěných černochů výrazně přispívá nízký příjem a sklon pracovat v zaměstnání bez zdravotních výhod. Studie naznačují, že tato špatně placená místa jsou příliš dobře placená na to, aby měla nárok na veřejnou pomoc, ale příliš málo na to, aby si mohli sjednat soukromé pojištění. Výzkumy také ukazují, že nedostatek pojištění v zaměstnání je velkou příčinou vysoké míry nepojištěnosti mezi Hispánci. Přístup ke zdravotnímu pojištění navíc souvisí nejen se zaměstnáním, ale i s manželstvím, přičemž Afroameričané a Hispánci se v porovnání s bělochy, kteří nejsou hispánci, méně často žení a v případě těch, kteří se ožení, je míra rozvodovosti vyšší. Jak uvádí článek publikovaný v Population Research and Policy Review: „Pacienti, kteří mají nestabilní pojištění, mohou činit svá lékařská rozhodnutí s očekáváním ztráty pojištění. Mohou dávat přednost krátkodobějším řešením nebo plánům léčby, které vyžadují méně následných kontrol. Větší očekávání ztráty pojištění ze strany pacienta nebo lékaře může přispívat k předpojatosti při odesílání ke specialistům a při přijímání chirurgických zákroků.“
Rozdíly ve výsledcích onemocnění
Výsledky onemocnění ovlivňují také zdravotní rozdíly. Například jedna nedávná studie zjistila, že pacienti s cévní mozkovou příhodou žijící ve venkovských oblastech mají horší přístup k pokročilé léčbě než lidé žijící ve městech, a proto častěji umírají. Jak také uvádí Národní onkologický institut (NCI), lidé s nižším socioekonomickým statusem (SES) mají nepoměrně vyšší úmrtnost na rakovinu než osoby s vyššími příjmy. NCI uvádí, že „SES zřejmě hraje významnou roli při ovlivňování výskytu behaviorálních rizikových faktorů rakoviny (například kouření tabáku, nedostatek fyzické aktivity, obezita, nadměrná konzumace alkoholu a zdravotní stav), stejně jako při dodržování doporučení pro screening rakoviny“. NCI dále uvádí, že u lidí žijících v oblastech s nedostatečnou zdravotní péčí je vyšší pravděpodobnost, že jim budou diagnostikovány nemoci v pozdním stadiu, jako je rakovina, cukrovka a srdeční choroby, což zvyšuje jejich šance na úmrtí.
Rozdíly ve výživě
Zdravá strava složená z ovoce a zeleniny a s nízkým obsahem cukru a zpracovaných potravin je zásadní pro udržení zdraví. Schopnost dodržovat takovou stravu však do značné míry závisí na dostupnosti potravin. Podle zprávy zveřejněné v časopise The New England Journal of Medicine ukázala předchozí studie trendů ve stravování dospělých Američanů v letech 1999-2012 celkové zlepšení amerického jídelníčku, přičemž procento lidí uvádějících nekvalitní stravu kleslo z téměř 60 % na 45,6 %. Další analýza však odhalila zhoršující se rozdíly ve stravování na základě etnické příslušnosti, socioekonomického statusu a úrovně vzdělání.
Autoři zprávy NJEM napsali, že „lidé, kteří zažívají potravinovou nejistotu a žijí v potravinových pouštích, mohou mít převážně přístup k levným, energeticky bohatým zpracovaným potravinám. Překážky v přístupu ke kvalitním a výživným potravinám jsou zase hlavními faktory ovlivňujícími index tělesné hmotnosti lidí. Podle údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention) je celková prevalence obezity mezi dospělými v USA 42,4 %, ale černoši (49,6 %), indiáni (48,1 %) a dospělí latinoameričané (44,8 %) jsou jí postiženi neúměrně. Obezita je zase spojena s řadou chronických onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob a cukrovky, což jsou stavy, které se významně podílejí na úmrtnosti a počtu let života v invaliditě ve Spojených státech a které také neúměrně postihují nedostatečně zaopatřené rasové a etnické skupiny obyvatelstva.“
Co se dá dělat?“
Naneštěstí nepanuje příliš velká shoda na tom, co lze udělat pro nápravu zdravotních rozdílů v USA. Kongres však vytvořil Národní centrum pro zdravotní rozdíly mezi menšinami a požaduje, aby Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (DHHS) poskytlo Národní zprávu o zdravotních rozdílech. Podle zprávy nadace Kaiser Family Foundation existují čtyři široké oblasti politiky, kterými je třeba se v boji proti zdravotním nerovnostem zabývat:
- Zvyšování povědomí veřejnosti a poskytovatelů o rasových/etnických nerovnostech v péči.
- Rozšiřování pokrytí zdravotním pojištěním.
- Zlepšování kapacity a počtu poskytovatelů v komunitách s nedostatečnou péčí.
- Zvětšování znalostní základny o příčinách a intervencích ke snížení nerovností.
.