© AMNH 2014
Nejsou to ani ptáci, ani netopýři, pterosauři byli plazi, blízcí příbuzní dinosaurů, kteří se vyvinuli na samostatné větvi rodokmenu plazů. Byli také prvními živočichy po hmyzu, u nichž se vyvinul let s pohonem – nejen skoky nebo plachtění, ale i mávání křídly, které vytvářelo vztlak a umožňovalo pohyb ve vzduchu. Vyvinuly se z nich desítky druhů. Některé byly velké jako stíhačka F-16 a jiné malé jako papírové letadlo.
Vývoj pterosaurů
Vědci dlouho diskutovali o tom, kam pterosauři patří v evolučním stromu. Dnes převládá teorie, že pterosauři, dinosauři a krokodýli jsou si blízce příbuzní a patří do skupiny zvané archosauři.
© AMNH 2014
Pterosauři byli mimořádně úspěšnou skupinou plazů. Dařilo se jim po celý věk dinosaurů, tedy po dobu více než 150 milionů let. Postupem času se nejstarší pterosauři – relativně malí létající plazi s robustním tělem a dlouhým ocasem – vyvinuli v širokou škálu druhů. Někteří měli dlouhé, štíhlé čelisti, propracované hřebeny na hlavě nebo specializované zuby a někteří byli mimořádně velcí.
Křehké fosilie
Přibližně před 66 miliony let, ve stejné době, kdy vyhynuli Tyrannosaurus rex a další velcí dinosauři, vyhynuli i pterosauři. Pterosauři po sobě nezanechali žádné potomky – pouze zkameněliny. Ale ne příliš mnoho fosilií, zejména ve srovnání s jejich dinosauřími bratranci.
© AMNH/C. Chesek
Málo pterosaurů žilo v blízkosti míst, kde obvykle vznikají fosilie. Jejich křehké kosti se špatně zachovávaly, takže fosilie pterosaurů jsou často neúplné. Aby si paleontologové vytvořili obrázek o určitém druhu, musí často shromažďovat informace z několika fosilií nebo vyvozovat závěry z příbuzných pterosaurů, kteří jsou lépe známí.