Rodiče si nechtějí přiznat ošklivou pravdu – že někdy nemají své dítě rádi. Pokud to tak cítíte a máte strach, je to v pořádku. Rodičovství je náročné a často emotivní, zejména když jsou naše děti vzpurné, neuctivé nebo nejsou takové, jaké jsme je chtěli mít.
Všichni máme očekávání, jak by naše děti měly růst a chovat se, a když tato očekávání nejsou naplněna, může to být velmi bolestivé. Možná vaše dítě není takové, jaké jste si mysleli, že bude: možná není dostatečně učenlivé nebo společenské, nebo je možná negativní a rádo si stěžuje.
Místo toho, abyste se cítili rozrušení a provinile, existují způsoby, jak si s dítětem vybudovat zdravější vztah a mít ho rádi takové, jaké je. Zde je několik tipů.
Přiznejte si své pocity
Nezatlačujte své pocity, protože se cítíte provinile nebo si myslíte, že je špatné nemít své dítě rád. Nemusí se vám citová pravda líbit – stačí, když si ji osvojíte. Změna nemůže začít, dokud k sobě nebudete upřímní ohledně toho, co cítíte. Zeptejte se sami sebe: „Co cítím a proč?“.
Důležité je přijmout skutečnost, že své děti nebudete mít vždy rádi – a ony nebudou mít vždy rády vás.
Identifikujte příčinu svých pocitů
Najděte si čas na přemýšlení o hlavní příčině svých pocitů. Existují vnější vlivy, které ovlivňují chování vašeho dítěte, například problémy ve škole? Nebo to spíše souvisí s vašimi předpojatými očekáváními?
Možná nemáte své dítě rádi, protože je jiné než vy. Nebo možná nemáte své dítě rádi, protože vyvádí, je vzdorovité a opoziční a působí ve vaší domácnosti chaos. To všechno jsou pochopitelné důvody, proč vůči svému dítěti cítíte nelibost. Proč byste měli mít rádi někoho, kdo se k vám chová špatně?“
Pokud je to váš případ, zkuste si uvědomit, že jde o chování, které se vám nelíbí, ne o dítě. Můžeme své děti milovat a zároveň nenávidět jejich chování, ale někdy se tyto dvě věci propletou.
Pokud se podíváte pozorněji, možná si uvědomíte, že neláska k vašemu dítěti se týká spíše vás než jeho – souvisí totiž s vaší reakcí na jeho chování.
Někdy v nás jako rodičích vyvolávají vzpomínky na vlastní dětství pocity nedostatečnosti, strachu nebo úzkosti. Tyto pocity pak promítáme do svých dětí. Pokud jste například byli v dětství silně kritizováni za to, že nemáte hvězdné vysvědčení, možná jste na své dítě přísní, když klesne pod průměr jedniček. Mějte to na paměti a nedovolte, aby to ovládalo vaši výchovu.
Sledujte další faktory, které mohou přispívat k vašim pocitům. Vaše dítě se například může ocitnout mezi vašimi potížemi se spolurodičem. Možná váš spolurodič (nebo vy) nevede vaše dítě k odpovědnosti za jeho chování.
Spravujte svá očekávání
Přijměte své dítě takové, jaké je, a můžete se posunout k lepšímu vztahu. Pokud se vaše dítě liší od vašich očekávání, řiďte se těmito očekáváními.
Pamatujte, že jediná osoba, kterou můžete ovládat, jste nakonec vy sami. Naučte se najít prostor mezi akcí vašeho dítěte a vaší reakcí. Právě zde se můžete naučit být klidným rodičem a zůstat emocionálně odděleni. Bez ohledu na to, jak se vaše dítě chová, slibte si, že se budete snažit zůstat klidní.
Poznejte lépe své dítě
Udělejte si čas na nějakou zábavu. Zjistěte, co má vaše dítě rádo a nerado a co mu dělá dobře. Snažte se naslouchat, aniž byste je soudili – děti častěji reagují negativně, když mají pocit, že je někdo kontroluje. Dítě ocení možnost otevřít se a říct vám, jak se cítí.
Zůstaňte pozitivní
Mluvte s dětmi, jako byste je měli rádi, i když jim říkáte „ne“ nebo vyvozujete důsledky. Nemračte se a mluvte mírným tónem, který jim dává najevo, že vám na nich záleží. Zůstat pozitivní může být těžké, zejména když jste frustrovaní a vaše dítě se chová neuctivě.
Přesto buďte při jednání s nimi co nejpozitivnější, protože jakékoli negativní pocity rychle zachytí a brzy si je osvojí – nebo se proti nim agresivně vzbouří. A pamatujte, že výraz vaší tváře a tón vašeho hlasu sděluje více než vaše slova.
Soustřeďte se na to, co je správné, a začněte stavět na tom, co je dobré. Nebuďte posedlí negativními jevy ani se nesnažte změnit to, jaké vaše dítě je. Lepší vztah budete mít, když se budete snažit dítě chválit a potvrzovat jeho dobré chování. Někdy jako rodiče příliš automaticky odsuzujeme. Snažte se dávat pozor na to, co říkáte. Pamatujte: vaše dítě potřebuje trenéra, ne kritika.
Nakonec vneste do svých interakcí více hravosti a méně vážnosti. Uvědomte si, že vaše dítě může mít problém, ale právě vaše interakce vedly k vašemu pocitu nelibosti. Zkuste je přijmout takové, jaké je, a mějte je rádi, aniž byste se o ně tolik starali.
Zavažte se nekritizovat
Tady je trik, který na mě funguje. Ráno vstanu a řeknu si: „Dobře, dnes nesmí z mých úst zaznít ani jedna kritika.“ A pak si řeknu: „Dobře, dnes nesmí zaznít ani jedna kritika.“ A pak si řeknu: „Dobře. Udělám z toho zcela vědomou myšlenku a činnost. Pro některé z nás je kritizování tak automatické a v polovině případů ani nevíme, že to děláme. Udělejte z toho tedy vědomé úsilí.“
Všimněte si, když vaše dítě dělá něco dobře. Poukazujte na silné stránky svého dítěte a popisujte, co vidíte. Můžete například říci:
„Vypadalo to, že se chystáš křičet na svého bratra, ale všiml jsem si, jak ses vzchopil a odešel. Jak jsi to dokázal? To bylo působivé.“
Pokud to dokážete, pomůže vám to oběma získat uznání jeden pro druhého.
Když dojde ke střetu osobností s vaším dítětem
Co když se vaše osobnosti prostě střetnou? Možná vaše dítě není kamarád, kterého byste si vybrali. Možná jste si příliš odlišní nebo příliš podobní. Problémy začínají, když v sobě nosíte velké zklamání z někoho a snažíte se ho tak či onak změnit. Tehdy začíná negativní cyklus.
Mějte na paměti, že vaše dítě není váš přítel. Vaše role rodiče je jedinečná a můžete být přátelští, aniž byste museli být nutně přítelem.
Pochopení toho, že nemusíte být přítelem svého dítěte, vám může pomoci smířit se s tím, kým vaše dítě je – a přijmout je.
Závěr
Převzetím odpovědnosti za své emoce a snahou dáváte svému dítěti najevo, že chcete, aby se věci zlepšily. Řekněte dítěti:
„Vím, že jsme spolu v minulosti ne vždy vycházeli, protože jsem na tebe byl příliš tvrdý. Omlouvám se ti za to a pracuji na tom“.
Tato snaha bude mít u vašeho dítěte velký úspěch. Uklidněte se, přijměte své dítě a pomozte mu stát se člověkem, kterým má být.