Clinical Significance
V klinické praxi koreluje zvyšující se počet BMI s větším počtem pacientů s nadváhou. Toto určení nadváhy je (BMI větší nebo rovno 25 kg/m2) nebo mít abdominální obezitu (obvod pasu větší nebo roven 35 u žen nebo větší nebo roven 40 u mužů) jsou ve zvýšeném celkovém rizikovém stavu pro komorbidity související s obezitou a zvýšenou morbiditu a mortalitu. Hodnocení zahrnuje stanovení stupně nadváhy výpočtem BMI a přítomnost abdominální obezity (obvod pasu), kardiovaskulárních rizikových faktorů, spánkové apnoe, nealkoholického ztukovatění jater, symptomatické osteoartritidy a dalších komorbidit souvisejících s obezitou. Současná přítomnost několika onemocnění, jako je prokázaná ischemická choroba srdeční, periferní aterosklerotické onemocnění, diabetes mellitus 2. typu a spánková apnoe, řadí obézní pacienty do velmi rizikové kategorie z hlediska následných zdravotních problémů a zvýšené úmrtnosti. Také pacienti se zvýšeným počtem BMI jsou vystaveni vyššímu riziku metabolického syndromu. Ten představuje konstelaci metabolických abnormalit, které se u jedince vyskytují současně a které přinesou zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a diabetu mellitu II. typu (T2DM).
Aby byl u jedince diagnostikován metabolický syndrom, musí splňovat tři nebo více z následujících kritérií: 1. Centrální obezita: Obvod pasu větší nebo roven 102 cm (40,16 palce) u mužů a větší než 88 cm (34,65 palce) u žen. 2. Hypertriglyceridémie: Hladiny triglyceridů, které jsou vyšší nebo rovny 150 mg/dl, nebo medikamentózní léčba zvýšených triglyceridů. 3. Nízký HDL cholesterol: hladina v krvi nižší než 40 mg/dl u mužů a nižší než 50 mg/dl u žen nebo medikamentózní léčba nízkého HDL cholesterolu. 4. Hypertenze: krevní tlak vyšší nebo roven 130 mmHg systolický nebo vyšší nebo roven 85 mmHg diastolický (vyšší nebo roven 130/85); nebo medikamentózní léčba zvýšeného krevního tlaku 5. Glukóza nalačno:
Lékař by měl posoudit etiologii přírůstku hmotnosti a s ním spojená zdravotní rizika: hladina plazmatické glukózy nalačno (FPG) vyšší nebo rovna 100 mg/dl; nebo předchozí diagnóza T2DM nebo farmakologická léčba zvýšené hladiny glukózy v krvi. Ke vzniku obezity může přispívat mnoho faktorů, mezi které patří mj:
-
Iatrogenní příčiny z léků na předpis způsobující přírůstek hmotnosti
-
Obezita vyvolaná dietou, hypotalamické poruchy
-
Hypothyreóza
-
Sezónní afektivní porucha
-
Cushingův syndrom
-
Polycystické vaječníky. syndrom
-
Hypogonadismus
-
Deficit růstového hormonu
-
Pseudohypoparatyreóza
-
Sedavý způsob života
-
Geneticky podmíněné poruchy
-
Sociální a behaviorální faktory
-
Socioekonomický status
-
Etnická příslušnost
-
Psychologický faktory
-
Zdrženliví jedlíci
-
Syndrom nočního přejídání
-
Poruchy příjmu potravy
-
Však, většina případů obezity jednoduše souvisí s modifikovatelným chováním, jako je sedavý způsob života a zvýšený příjem kalorií. Sekundární příčiny obezity jsou neobvyklé; lékaři by je měli zvážit a vyloučit. Častou příčinou přibývání na váze mohou být léky na předpis, zejména glukokortikoidy, antipsychotika, inzulín a sulfonylurey.
Vyšetření pacienta s nadváhou/obezitou musí zahrnovat podrobnou anamnézu, fyzikální vyšetření, měření krevního tlaku, glykémie nalačno nebo glykovaného hemoglobinu (A1C) nebo hladiny triglyceridů v séru, hormon stimulující štítnou žlázu (TSH), jaterní enzymy, panel lipidů nalačno a vyšetření přítomnosti spánkové apnoe. Vyšetření etiologie a plánování budoucích strategií léčby, anamnéza by měla zahrnovat: věk při začátku přibývání na váze, životní události spojené s přibýváním na váze, předchozí pokusy/úsilí o snížení hmotnosti, jakoukoli změnu stravovacích návyků, anamnézu cvičení a funkčního stavu, všechny současné léky a anamnézu současného užívání tabáku. Lékaři by si měli uvědomit, že v důsledku fyziologických dějů a genetického složení mají ženy od puberty vyšší procento tělesného tuku ze své tělesné hmotnosti ve srovnání s muži. Ženy mají také tendenci v dospělosti přibírat více tuku než muži. U žen navíc může docházet k trvalému nárůstu tělesné hmotnosti a rozložení tuku po těhotenství nebo k přibývání na váze v důsledku menopauzy. Mezi nálezy z fyzikálního vyšetření, které mohou poukazovat na sekundární příčinu obezity, patří mimo jiné: krční struma, proximální svalová slabost, měsíční tvář, buvolí hrb a/nebo fialové strumy (Cushingův syndrom) a akné a/nebo hirsutismus u dospělých žen (syndrom polycystických vaječníků). Další vyšetření mohou být nutná v závislosti na nálezech lékaře při anamnéze, fyzikálním vyšetření a vstupních krevních testech.
Vyhodnocení a léčba pacienta s nadváhou nebo obezitou a souvisejících komorbidit je důležitou součástí klinického zdravotnictví ve Spojených státech amerických. Dále prokázaný vztah mezi BMI a zvýšeným zdravotním rizikem umožňuje určit kategorie BMI, které mohou být použity jako vodítko pro výběr terapie snižování hmotnosti pacienta v dalším postupu.