Aramejská abeceda, hlavní systém písma na Blízkém východě v druhé polovině 1. tisíciletí př. n. l. Aramejská abeceda, odvozená ze severosemitského písma, vznikla v 10. a 9. století př. n. l. a do popředí se dostala po dobytí aramejských států Asýrií v 9. a 8. století př. n. l.
Aramejský jazyk a písmo byly používány jako lingua franca na celém Blízkém východě a dokumenty a nápisy v aramejské abecedě byly nalezeny v Řecku, Indii, severní Arábii a Egyptě. Nejstarší dosud objevený nápis v aramejském písmu pochází přibližně z roku 850 př. n. l.
Aramejská abeceda se skládá z 22 písmen, která označují souhlásky (některá však mohou představovat i samohlásky), a píše se zprava doleva. Je předchůdkyní čtvercové hebrejštiny a moderní hebrejské abecedy, nabatejského a moderního arabského písma, palmýrské abecedy a syrštiny, stejně jako stovek dalších písemných systémů používaných v určité době v Asii na východ od Sýrie.