Jeden z nejvýraznějších vzorců včerejších voleb se vytvářel roky: výrazný stranický rozdíl mezi bílými voliči s vysokoškolským vzděláním a těmi bez něj.
Podle exit polls 61 procent bílých voličů bez vysokoškolského vzdělání dalo svůj hlas republikánům, zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými bílými voliči to bylo jen 45 procent. Mezitím 53 procent vysokoškolsky vzdělaných bílých voličů odevzdalo svůj hlas demokratům ve srovnání s 37 procenty voličů bez diplomu.
Diplomová propast, jak se často nazývá, se nevyskytuje napříč voličstvem; je to především fenomén mezi bílými voliči. Jedná se o bezprecedentní rozdělení, které je ve skutečnosti naprostým odklonem od rozdělení na základě diplomu v minulosti. Bílí voliči bez vysokoškolského vzdělání dříve pevně patřili k demokratům a vysokoškolsky vzdělaní bílí voliči k republikánům. Několik událostí za posledních šest desetiletí způsobilo, že se tyto loajality změnily, přičemž tou poslední byla kandidatura, zvolení a prezidentství Donalda Trumpa.
Přečtěte si: Demokraté ve Sněmovně reprezentantů zvítězili nad Trumpem
Výsledky včerejšího večera potvrzují, že rozdělení podle diplomů tu pravděpodobně zůstane – zejména pokud se GOP udrží v souladu s Trumpem a nacionalistickými a protiimigračními náladami, na které věší hlavu. Tato propast bude pravděpodobně jednou z nejmocnějších sil, které budou formovat americkou politiku v příštích desetiletích.
Demokratická a Republikánská strana vypadaly v roce 1952, kdy byly americké národní volební studie – průzkumy mezi voliči prováděné před a po prezidentských volbách – v plenkách, úplně jinak. Republikáni byli do jisté míry stále považováni za Lincolnovu stranu, přestože se zaměřili na dvoření se bílým voličům z jihu, což způsobilo odchod černochů ze strany. Demokraté byli mezitím stranou koalice, která prosazovala sociální služby – stranou New Deal. Vysokoškolsky vzdělaných Američanů bylo v té době mnohem méně, ale bílí Američané, kteří měli vysokoškolské vzdělání, měli tendenci volit republikány, a ti, kteří ho neměli, se s výraznou převahou postavili na stranu demokratů.
Další příběhy
Toto rozdělení bylo po desetiletí relativně stabilní a pak se postupně začalo měnit. „Odklon bělochů bez vysokoškolského vzdělání od Demokratické strany začíná v okamžiku, kdy se Demokratická strana začíná identifikovat jako strana občanských práv,“ řekl mi Robert P. Jones, generální ředitel Public Religion Research Institute, počínaje 60. lety 20. století. Zejména nespokojení bílí demokraté z jihu houfně utíkali.
Přeskupení stran se neděje přes noc. To, že se někteří voliči v jedněch volbách přehoupnou na druhou stranu, ještě neznamená, že opustí stranu, se kterou se celý život identifikovali. Přesto silná podpora demokratů mezi bělochy bez vysokoškolského vzdělání, pramenící z ekonomických pobídek – a rasové zášti – začala slábnout. Vědci Merle Black a Earl Black ve své knize The Rise of Southern Republicans (Vzestup jižanských republikánů) nazývají tento posun „velkou výměnou bílých“.
Od poloviny devadesátých let do roku 2008 byl rozdíl v počtu diplomů malý, ne-li zanedbatelný. Přestože se demokraté stali stranou občanských práv a široké multikulturní koalice, byli stále také stranou odborů, které z velké části tvořili běloši bez diplomu. Proto měli běloši s vysokoškolským vzděláním i bez něj stejnou pravděpodobnost, že budou demokraty nebo republikány.
V roce 2008 však zvolení Baracka Obamy, černocha, signalizovalo, že se demokraté stávají stranou progresivní rasové politiky. „Obamovo prezidentství zjednodušuje rasovou politiku,“ říká Michael Tesler, docent politologie na Kalifornské univerzitě v Irvine. „Pokud jste byli běloši s nízkým vzděláním, věděli jste o stranických rozdílech v rasové otázce mnohem více než předtím.“
Tato změna se v údajích o stranické příslušnosti neprojevila hned, ale to je běžné, říká Tesler. Často trvá více než jedny volby, než lidé změní svou stranickou identifikaci. V roce 2012 však bělošští voliči bez vysokoškolského vzdělání zřetelně častěji volili republikány než voliči s vysokoškolským vzděláním.
Přečtěte si: Ve volbách v roce 2016 hlasovalo pro Trumpa 48 % bělošských voličů s vysokoškolským vzděláním, zatímco u bělošských voličů bez vysokoškolského vzdělání to bylo 66 %. Průzkum společnosti Marist z října letošního roku zjistil, že 55 procent bělošských voličů bez vysokoškolského vzdělání schvaluje Trumpovu práci, zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými bělošskými voliči je to jen 39 procent. Když soudce Nejvyššího soudu Brett Kavanaugh skřípal při schvalovacím slyšení v Senátu s obviněním ze sexuálního napadení, podpořilo ho 54 procent bělošských voličů bez vysokoškolského vzdělání ve srovnání s 38 procenty vysokoškoláků. A stranické rozdělení diplomů se včera večer udrželo na stejné úrovni, což odráží rozdělení hodnot mezi těmi, kdo mají diplom, a těmi, kdo ho nemají.
Existuje otázka, která Američany rozděluje přesně na dvě části. Institut pro výzkum veřejného náboženství (Public Religion Research Institute) se v rámci svého průzkumu amerických hodnot každoročně ptá Američanů, zda si „myslí, že se americká kultura a způsob života od 50. let 20. století změnily převážně k lepšímu, nebo se změnily převážně k horšímu“. V letošním průzkumu 50 % Američanů uvedlo, že se to zlepšilo, a 47 %, že se to zhoršilo.
U bílých voličů je však odpověď na tuto otázku rozdělena podle úrovně vzdělání. Padesát osm procent vysokoškolsky vzdělaných bělochů letos tvrdí, že se Amerika od roku 1950 zlepšila, zatímco 57 procent bělochů bez vysokoškolského vzdělání tvrdí, že se zhoršila. Když prezident Trump říká „Make America great again“, je opět poučné. Využívá nostalgie, kterou bělošští voliči bez vysokoškolského vzdělání chovají k americké minulosti. „Toto vzpomínání na údajný zlatý věk, kdy bylo všechno lepší, má pro bělochy bez vysokoškolského vzdělání opravdu, ale opravdu silný půvab,“ řekl Jones.
Tato nostalgie se však týká doby, kdy černí Američané a další menšinové skupiny měli podstatně méně občanských práv. A republikánská rétorika, v jejímž centru stojí stesk po éře bělošské prosperity, plné rasistického násilí vůči černochům, je důvodem, proč není možné pochopit rozdělení na diplomy bez zohlednění rasové zášti. Není třeba dodávat, že černí Američané a další menšinové skupiny nemají o návrat do minulosti takový zájem.
Přečtěte si: Tesler říká, že když výzkumníci kromě úrovně vzdělání bílých voličů kontrolují i jejich rasové postoje, rozdíly v diplomech zmizí. Žádný jiný faktor podle něj rozdíl ve vzdělání nevysvětluje tak dobře – ani ekonomické obavy, ani ideologie, ani příjem, ani pohlaví.
David N. Smith, profesor na Kansaské univerzitě, dospěl k podobnému závěru, když se spolu s Ericem Hanleym ponořil do amerického národního volebního průzkumu z roku 2016. Zjistili, že demografické údaje, jako je vzdělání, jsou důležitými prediktory toho, kterou stranu kdo volí. Ale „když vezmete v úvahu i proměnné týkající se postojů, ukáže se, že postoje mají ještě větší váhu než demografické údaje,“ řekl mi.
Takto to vyjádřil: Pokud se podíváte na bělochy, kteří volili Trumpa – jak ty s vysokoškolským vzděláním, tak ty bez něj – a identifikujete všechny s vysokou mírou odporu vůči menšinám, ženám a muslimům, stejně jako ty, kteří chtějí arogantního a asertivního vůdce, nezbude téměř nikdo. Výzkumníci zjistili, že naprostá většina Trumpových voličů tyto pocity sdílí, a to bez ohledu na úroveň vzdělání.
GOP se k Trumpovi přiklonila. Jak napsal můj kolega McKay Coppins: „Trumpovo dobytí Republikánské strany je dokončeno a někdejší ‚okraj‘ se tak důkladně propletl s ‚establishmentem‘, že jsou prakticky k nerozeznání.“
Rostoucí propast mezi diplomy není ani tak důsledkem toho, že se republikány stávají bělošští voliči bez vysokoškolského vzdělání, jako spíše toho, že vysokoškolsky vzdělaní bělošští voliči zjišťují, že už stranu nemohou plně podporovat. „Od roku 2016 se stalo to, že běloši s nízkým vzděláním tak trochu ustrnuli v podpoře republikánů,“ říká Tesler. „Ale vidíte tento trend nárůstu vysoce vzdělaných bělochů směrem k demokratům.“
Smith mi řekl, že v letech 2015 až 2017 provádělo Weidenbaumovo centrum na Washingtonově univerzitě v St. Louis měsíční panelový průzkum – kdy je každý měsíc dotazován stejný statisticky významný počet lidí -, který katalogizoval postoje republikánů k republikánským kandidátům. Postupem času se k Trumpovi přiklonili spíše ti, kteří podporovali Teda Cruze, jenž Trumpa během kampaně označil za „snivého zbabělce“, a ti, kteří podporovali Marca Rubia, jenž ho označil za „podvodníka“.
Ale mezi voliči podle Smithe vynikají ti, kteří původně podporovali Johna Kasiche. „Ti v mnoha případech s Trumpem souhlasí v politických otázkách, ale nejlepší údaje naznačují, že je jim osobně nepříjemný,“ řekl. „Existují klíčové aspekty jeho rétorického stylu, jeho stylu vládnutí, které se jim nelíbí.“
Kasich se v posledních týdnech vydal na křížovou výpravu v boji proti republikánské rétorice kolem karavany migrantů. „Pán nechce“, aby Amerika kolem sebe stavěla zdi, řekl televizi CNN. A nebylo to poprvé, co vyjádřil znepokojení nad stavem Republikánské strany a její rétorikou, která se stále více přibližuje Trumpovi. „Pokud se strana nedá napravit,“ řekl Kasich v říjnu 2017 Jakeu Tapperovi. Tečka. Tím to končí.“
Jones tvrdí, že logika je jednoduchá. „Riziko, kterému se Republikánská strana vystavuje tím, že se stane stranou, která je proti imigraci, která se obává, že se země stane rozmanitější,“ řekl, „spočívá v tom, že odradí vysokoškolsky vzdělané bělochy.“
Důsledky rozdělení diplomů se však neprojevují jen v demografických ukazatelích v den voleb. V této propasti se skrývá hrozba pro samotné vysokoškolské vzdělávání. V loňském roce vydala agentura Pew střízlivý průzkum. „Republikáni zanevřeli na vysoké školství,“ prohlásil průzkum, a lidi to vyvedlo z míry.
Šedesát sedm procent republikánů podle průzkumu „trochu“ až „málo“ důvěřuje vysokým školám jako institucím. K této nedůvěře přispívá řada faktorů, mezi nimi rostoucí náklady na školné a vnímání liberálního příklonu vysokých škol. A pokud jedna z hlavních stran věří, že vysoké školství je motorem liberální indoktrinace, a voliči této strany stále častěji vysokou školu nenavštěvují, je politický přínos anti-vysokoškolského postoje zřejmý.
Přečtěte si: To ohrožuje zejména rozpočtové položky veřejných vysokých škol.“
Americké vysoké školství se ocitá na nebezpečném milníku
. Desetiletí škrtů ve financování ze strany státních vlád již tyto instituce tvrdě zasáhla. A tyto škrty zase způsobily zvýšení nákladů na školné a větší nevraživost vůči vysokému školství. Jak nedávno napsal Michael Grunwald v časopise Politico: „Příští velká republikánská kulturní válka bude válkou proti vysokým školám.“
Jelikož se republikánská strana nadále tulí k Trumpovi, jehož politická kariéra začala zpochybňováním legitimity prvního černošského prezidenta a který své vavříny opírá o nepřátelské protiimigrantské nálady, umírněnější republikáni – kteří jsou často vysokoškolsky vzdělaní – budou pravděpodobně nadále utíkat. A GOP bude mít ještě méně důvodů snažit se vyjít vstříc vysokoškolákům nebo přijímat politiky vstřícné k vysokoškolskému vzdělávání. Rozdíl mezi diplomy je široký, a čím více se republikáni přimknou k Trumpovi, tím více se může zvětšovat.