Pro trenéra malé ligy je jen málo věcí důležitějších než naučit hráče základům baseballu. To se však snáze řekne, než udělá. Baseball není sport, který by si děti osvojily přirozeně, a i když máte základní dovednosti házení, chytání a odpalování, je třeba na spoustu věcí pamatovat. Proto je pro mladé hráče klíčové opakování, a proto se chytří trenéři snaží naučit děti fungovat na něco mezi svalovou pamětí a autopilotem. Opravdu dobří trenéři toho dosahují tím, že provádějí cvičení v malé lize.
Ale ne všechna cvičení jsou stejná. Mnoho běžně používaných drilů Little League má malou účinnost. Jiné hráče frustrují. Ukazuje se, že klíčem je najít takový, který dětem umožní trénovat nejen konkrétní dovednosti, ale i samotný úspěch. Takto postupuje Craig Ahrens, autor knihy Žádný špatný tým: Management Techniques Honed from Coaching Youth Sports a patnáctiletý trenérský veterán přemýšlí o rozvoji atletických sil a jak Robert Herbst, devatenáctinásobný mistr světa v silovém trojboji, který více než 30 let trénuje mládežnické baseballisty, rozvíjí čistou sílu. Fatherly si s touto dvojicí povídal o cvičeních pro malou ligu, díky nimž jsou hráči silnější. Doporučili jich následujících pět.
SOUvisející: Cesta otce a syna na světovou sérii Little League začíná červenou baseballovou pálkou
Cvičení na rozehrání a uvolnění
V baseballu snad neexistuje častější rozcvičovací cvičení než hra na chytání před tréninkem. Herbst však říká, že pro malé děti existuje verze chytání, která „rozebírá jednotlivé složky hodu“, aby jim pomohla házet přesně a precizně. Herbst nechává děti postavit se do řady naproti sobě a házet míč tam a zpět, ale nechává je zastavit v různých částech typické hry na chytání, aby se nad pohyby zamyslely.
„Když se jedna řada připravuje k hodu, řeknu jim, aby se „rozepnuly“, což znamená, že napodobí přehnaný pohyb rozepínání bundy, když se navíjejí k hodu, a ztuhnou s míčem tak daleko dozadu, jak by ho měly, kdyby házely.“
VÍCE: 5 strategií pro trenéry malé ligy, kteří se chtějí bavit a vyhrávat
Herbst pak půjde po lajně a bude zkoumat formu, aby opravil každého, kdo neprovádí navádění správně. Jakmile projde všechny, řekne jim, aby „pustili“, a oni hodí míč spoluhráči naproti nim.
„A budou chodit sem a tam a házet míč. Může se to zdát zbytečné, ale přiměje to děti skutečně přemýšlet o procesu provedení hodu, což omezí počet případů, kdy míč omylem přehodí nebo ho hodí do hlíny. Je to skvělé pro udržení soustředění dětí.“
Cvičení s kbelíkem
Jednou z nejtěžších věcí, které je třeba mladého hráče naučit, je správné zpracování míče na zemi. Vyžaduje to velkou dávku trpělivosti a soustředění, což jsou dvě věci, kterými malé děti nejsou známé. Pro výuku dětí, jak zacházet s přízemními míči, našel Ahrens jednoduché cvičení nazvané „The Bucket Drill“, které pomáhá dětem naučit se základy potřebné k tomu, aby dokázaly zahrát jakýkoli přízemní míč, který jim může přijít do cesty.
Funguje to takto: Na druhou metu postavte kbelík z obchodu Home Depot nebo z práce a děti se postaví na krátkou stopu a napravo od druhé mety. Pak prostě začnete každému dítěti házet přízemní míč a ony ho budou házet do pole, doběhnou s ním ke kbelíku a pak si vymění řady.
ALSO: Je to neuvěřitelně jednoduchá hra, která učí důležitou dovednost, protože zejména malé děti obvykle nemají dostatek času na to, aby se naučily házet přízemní míč,“ říká Ahrensová. „Stejně užitečná je ale i pro středoškoláky, protože ti se mohou natolik soustředit na zdokonalování své hry, že zapomínají na základní základy. Nikdo není příliš dobrý pro hru s kbelíkem.“
Dril Pop Fly
Děti se téměř vždy instinktivně brání myšlence chytat baseballový míček, protože, jak trefně vysvětluje Ahrens, „dostat baseballovým míčkem do hlavy bolí“. Když tedy Ahrens poprvé učí děti chytat pop-fly, začíná házením nebo odpalováním tenisových míčků, o kterých děti vědí, že je nezraní.
„U baseballových míčků malé děti obvykle jen vystrčí rukavici do vzduchu a doufají, že nedostanou ránu do hlavy. Když ale budete odpalovat tenisové míčky, tento strach odstraníte a děti se naučí, jak správně chytit letící míček, což je základní dovednost.“
VÍCE: Ahrens říká, že používání tenisových míčků nejenže odstraní hrozbu zranění, ale také pomůže zlepšit jejich dovednosti způsobem, který baseballové míčky neumožňují.
„Nejenže tenisový míček odstraní faktor bolesti, ale ve skutečnosti naučí děti skvělé koordinaci ruka-oko,“ vysvětluje Ahrens. „Protože zatímco baseballový míček se často přirozeně usadí v rukavici, tenisový míček vypadne, pokud ho neuchopíte ve správný čas. Ve skutečné hře se pak chytání skutečného baseballového míčku bude zdát mnohem snazší.“
Dril Squash the Bug
Učit malé dítě švihat pálkou je často obtížné a frustrující, a tak se spousta trenérů snaží vymyslet kreativní způsoby, jak děti naučit švihat. Herbst však říká, že neexistuje žádné tajemství, jak dítě přimět k pohodlnému švihu.
„Nic není pro odpal lepšího než odpalování. Ať už se teprve učí švihat, nebo už odpalují léta, nechte děti, ať jdou ven a odpalují. Je to subjektivní zkušenost, ale když může manažer sledovat, jak dítě švihá, může mu pomoci upravit techniku. Je to upřímně řečeno tak jednoduché.“
SOUvisející:
Jednou z mála věcí, kterou Herbst zjistil, že může pomoci, je naučit hráče správně pokládat nohy tím, že je nechá napodobit mačkání brouka. Tím, že je nechá napodobovat rozdupávání mravence přední nohou, se nevědomky začnou učit formě kladení váhy na plosky nohou, což je obrovský způsob, jak zlepšit jejich pálkařský postoj a v důsledku toho i švih.
„Spousta dětí nezapojí nohy, což je škoda, protože právě tam můžete získat velkou část své síly. Neumístí správně nohy, a to zničí hybnost švihu.“
Cvičení cut-off štafety
Dobře provedený cut-off hod může zachránit tým před odevzdáním velkých míčů, ale manažeři vědí, že děti se často snaží provést velký hod, místo aby důvěřovaly svému cut-off muži, a umožňují tak druhému týmu získat další mety a doběhy kvůli chybám obrany. Aby se děti naučily, jak je důležitý cut-off man, má Herbst soutěž založenou na štafetách, která spočívá v tom, že děti ignorují hluboký hod a předávají míč hráči, který je jim nejblíže.
Herbst nechává děti seřadit do dvou rovnoběžných řad, které se táhnou od domácí mety až k plotu hřiště, přičemž jeden trenér stojí u domácí mety a je určen jako catcher pro oba týmy. Každé dítě je vzdáleno asi 20-25 metrů od dalšího nejbližšího hráče.
VÍCE:
„Cílem hry je v podstatě být prvním týmem, který dostane míček od plotu hřiště k chytači doma,“ vysvětluje Herbst. „Takže se z toho stává jakýsi štafetový závod.“
Hra je jednoduchá. Nejhlubší hráč každého týmu začne s míčem a hodí ho hráči, který je mu nejblíže, ten se pak otočí a hodí míč dalšímu nejbližšímu hráči a tak dále, dokud se míč nedostane k trenérovi. Kdo první dostane míč k trenérovi, vyhrává.
„Je to zábavný a snadný způsob, jak přimět hráče přemýšlet o cut-off man, což je přehlížená součást hry, zejména u malých dětí.“
Zajímá vás Little League? Podívejte se na kompletního průvodce serveru Fatherly, který se zabývá vším, co se týká Little League a mládežnického baseballu. Máme pro vás skvělé trenérské tipy, zábavné příběhy ze života v zákopu a články o minulosti a budoucnosti jedné z největších amerických sportovních institucí.