Jedna z nejikoničtějších královen historie, Viktorie, byla postavou, která určovala dobu a jejíž fascinující život dodnes inspiruje vypravěče. Přestože jste o této dlouho vládnoucí britské panovnici jistě slyšeli, je toho o Viktorii spousta, co vás ještě překvapí.
- Její křestní jméno nebylo Viktorie.
- Byla prvním členem královské rodiny, který žil v Buckinghamském paláci.
- Měla sotva metr osmdesát.
- Královnou se stala, když jí bylo 18 let.
- V době dospívání byla pod neustálým dohledem.
- Mluvila několika jazyky.
- Přežila při několika pokusech o atentát.
- Požádala svého manžela o ruku.
- Začala nejeden populární svatební trend.
- A také oblíbený vánoční.
- Svému manželovi porodila devět dětí.
- Stala se první známou nositelkou hemofilie, tzv. královské nemoci.“
- Byla první panovnicí, která jela vlakem.
- Je druhou nejdéle vládnoucí britskou panovnicí.
- Její jméno žije po celém světě.
- Naše oblíbené knihy o královně Viktorii
Její křestní jméno nebylo Viktorie.
Královna Viktorie se narodila 24. května 1819 v Kensingtonském paláci a původně se jmenovala Alexandrina Viktorie podle svého kmotra, cara Alexandra I., ale vždy dávala přednost svému druhému jménu, resp. přezdívce „Drina“. Po narození byla Viktorie pátá v linii následnictví britské koruny za čtyřmi nejstaršími syny Jiřího III. včetně jejích tří strýců a jejího otce Eduarda.
Byla prvním členem královské rodiny, který žil v Buckinghamském paláci.
Krátce po svém nástupu na trůn se královna Viktorie přestěhovala do Buckinghamského paláce, který předtím vlastnil její zesnulý strýc král Vilém IV. Královna Viktorie se tak stala prvním vládnoucím panovníkem, který se usadil v Buckinghamu, ačkoli se její stěhování neobešlo bez bojů. Jak uvádějí webové stránky královské rodiny: „Její sňatek s princem Albertem v roce 1840 brzy ukázal nedostatky paláce.“
Palác potřeboval extrémní rekonstrukci, pokud měl být rodinným sídlem, jak královna Viktorie zamýšlela. Viktorie se do toho pustila, přistavěla zcela nové křídlo a po letech Buckingham nadále slouží jako místo královských obchodů a londýnská rezidence královny Alžběty.
Měla sotva metr osmdesát.
Panovnice byla o čtyři centimetry menší než královna Alžběta II.
Královnou se stala, když jí bylo 18 let.
V šest hodin ráno 20. června 1837 byla Viktorie probuzena z postele a bylo jí oznámeno, že její strýc, král Vilém IV. utrpěl infarkt a v noci zemřel. Necelý měsíc po dovršení 18 let se Viktorie stala královnou.
V době dospívání byla pod neustálým dohledem.
Méně než rok po narození královny Viktorie zemřel její otec Eduard, vévoda z Kentu (čtvrtý syn Jiřího III.) na zápal plic a mladou princeznu nechal na výchově matce. Po jeho smrti byla Viktoriina matka, vévodkyně Viktorie, připravena vládnout po boku své dcery, pokud by Viktoriin strýc zemřel a ona nastoupila na trůn dříve, než bude oficiálně plnoletá. Z tohoto důvodu používala Viktoriina matka přísný kodex disciplíny, aby budoucí královnu formovala. Později byl známý jako „Kensingtonský systém“ a zahrnoval přísný rozvrh lekcí, které měly zlepšit Viktoriinu morálku a intelekt.
To znamenalo, že se kvůli časovým nárokům jen zřídka dostávala do kontaktu s dětmi svého věku. Princezna Viktorie byla pod neustálým dohledem dospělých a byla také nucena sdílet ložnici se svou matkou, dokud se nestala královnou.
Mluvila několika jazyky.
Mladá královna byla zdatnou lingvistkou, hovořila plynně anglicky i německy. Její matka i guvernantka měly německé kořeny, takže Viktorie vyrůstala v tomto jazyce a později jej často používala při komunikaci se svým německým manželem, princem Albertem Sasko-Koburským a Gótským. Královna studovala také francouzštinu, italštinu a latinu.
Když na konci její vlády v roce 1877 přijelo na hrad Windsor služebnictvo z Indie, naučil její ošetřovatel Abdul Karim královnu mnoho hinduistických a urdských frází, aby se lépe dorozuměla se svým služebnictvem. „Učím se několik slov v hindustánštině, abych mohla mluvit se svým služebnictvem,“ zapsala si podle knihy o tomto období Victoria & Abdul do svého deníku. „Je to pro mě velký zájem jak o jazyk, tak o lidi, se kterými jsem přirozeně nikdy předtím nepřišla do skutečného kontaktu.“
Přežila při několika pokusech o atentát.
Během její vlády došlo k několika pokusům o atentát na královnu Viktorii, všechny byly neúspěšné. První významný pokus se odehrál v roce 1840, kdy 18letý Edward Oxford vystřelil na královnin kočár v Londýně. Oxford byl za svůj čin obviněn z velezrady a nakonec byl shledán nevinným z důvodu nepříčetnosti, uvádí se na internetových stránkách kanálu History. V roce 1842 se ji pokusili zastřelit dva muži a v roce 1849 na její kočár zaútočil William Hamilton, nezaměstnaný irský přistěhovalec, který se později k činu přiznal a byl na sedm let vypovězen, uvádí History. O rok později Robert Pate, bývalý voják, podle časopisu Smithsonian zasáhl královnu do hlavy holí s železnou špičkou.
K poslednímu pozoruhodnému pokusu došlo v březnu 1882, kdy skotský básník Roderick Maclean vystřelil na kočár královny Viktorie z pistole, když opouštěl windsorské nádraží. Podle časopisu Time to byl Macleanův osmý pokus o atentát na královnu. Maclean byl souzen za velezradu a byl shledán „nevinným, ale nepříčetným“, takže byl odsouzen k dožití v blázinci až do své smrti v roce 1921, uvádí Guardian. Navzdory chaosu a strachu, které následovaly po mnoha pokusech o atentát, se královna Viktorie po každém pokusu stávala u veřejnosti stále oblíbenější.
Požádala svého manžela o ruku.
Před oslavou svých 17. narozenin se tehdejší princezna Viktorie seznámila se svým prvním bratrancem, princem Albertem Sasko-Koburským a Gótským. O čtyři roky později požádala Viktorie, nyní již panovnice, 15. října 1839 prince Alberta o ruku a 10. února 1840 se v Královské kapli paláce svatého Jakuba v Londýně vzali.
Viktorie byla do Alberta hluboce zamilovaná a po svatbě tvrdila, že je poprvé v životě skutečně šťastná. Po jejich svatební noci si královna Viktorie zapsala do deníku: „Nikdy, nikdy jsem nestrávila takový večer!!!“. Můj nejdražší drahý Albert … jeho přehnaná láska & náklonnost mi dala pocity nebeské lásky & štěstí, které jsem nikdy předtím nemohla doufat, že pocítím!“
Začala nejeden populární svatební trend.
V době její svatby bylo běžné, že svatební šaty byly v různých barvách. Královna Viktorie si však přála předvést krajkovou výšivku svých šatů a vyžádala si je v bílé barvě. Žádala také, aby nikdo z jejích hostů neměl bílé šaty, aby od ní neodváděl pozornost, a podle časopisu Vogue dokonce nechala zničit vzor svých šatů, aby nemohl být okopírován. Královna Viktorie šaty s osmnáctimetrovou vlečkou doplnila bílými saténovými střevíčky, náušnicemi s tureckými diamanty a safírovou broží, která patřila princi Albertovi. Přes závoj měla královna věnec z myrty a pomerančových květů.
A také oblíbený vánoční.
Za vánoční stromek můžete poděkovat královně Viktorii a jejímu manželovi princi Albertovi. Ti tento zvyk zpopularizovali v roce 1848, kdy Albert poslal ozdobené stromky do škol a vojenských kasáren v okolí Windsoru. V témže roce byl také zveřejněn obrázek královské rodiny zdobící stromeček, který inspiroval další britské rodiny k podobnému postupu.
Viktorie a Albert byli v tomto procesu velmi praktičtí. „Královna Viktorie a princ Albert přinesli stromek na hrad Windsor na Štědrý den a sami ho zdobili,“ vysvětlila BBC kurátorka královské sbírky Kathryn Jonesová. „Zapalovali svíčky, dávali na stromeček perníčky a přiváděli děti.“
Svému manželovi porodila devět dětí.
Královna Viktorie byla během svého života s princem Albertem matkou devíti dětí. Její synové a dcery se později provdali do několika dalších evropských monarchií a zplodili královně 42 vnoučat.
Stala se první známou nositelkou hemofilie, tzv. královské nemoci.“
Královna Viktorie byla prvním nositelem hemofilie B, poruchy srážlivosti krve, ale královna sama hemofilií netrpěla. Vzhledem k Viktoriině rozsáhlému rodu se tato porucha přenesla na členy královských a šlechtických rodin po celé Evropě. Studie z roku 2009 v časopise Science Magazine dokonce spojila mutaci hemofilie s členy ruské královské rodiny Romanovců.
Nemoc si vyžádala několik jejích potomků: Syn královny Viktorie Leopold, vévoda z Albany, zemřel ve věku 30 let poté, co uklouzl a upadl, a dva z vnuků královny Viktorie – Friedrich a Leopold – v důsledku tohoto onemocnění rovněž vykrváceli. Předpokládá se, že posledním královským nositelem této nemoci byl pruský princ Waldemar, který zemřel v roce 1945, uvádí časopis Science Magazine.
Byla první panovnicí, která jela vlakem.
Viktoriánská éra byla dobou rychlého technologického pokroku a industrializace. Začala se rozšiřovat elektřina, oblíbeným médiem se stala fotografie a po Británii se rozšířily železniční systémy. V roce 1842 se Viktorie stala prvním panovníkem, který jel vlakem, uvádí PBS. Jízda ze Sloughu poblíž hradu Windsor do Paddingtonu v západním Londýně trvala asi 30 minut. Třiadvacetiletá královna shledala jízdu rozkošnou a řekla, že „pohyb byl velmi mírný a mnohem snazší než v kočáře – také žádný prach ani velké horko“, uvádí People.
Je druhou nejdéle vládnoucí britskou panovnicí.
Nedávno držela titul nejdéle vládnoucího britského panovníka královna Viktorie, která vládla celkem 63 let a sedm měsíců. V roce 2015 královna Alžběta II. překonala rekord královny Viktorie a drží ho dodnes.
Její jméno žije po celém světě.
Jako anglická královna v době největšího rozmachu britského impéria inspirovala královna Viktorie název všeho, od jezer a hor až po města po celém tehdejším impériu. Její jméno žije po celém světě, od 33 Viktoriiných cest ve Spojeném království až po Viktoriin park v indickém Bhavnagaru a dvě Viktoriiny hory na Novém Zélandu.
Naše oblíbené knihy o královně Viktorii
