Lákavé scenérie, nadčasová architektura, okouzlující jazyk, kuchyně, lidé… Itálii si nelze nezamilovat! Jen málokterá země na světě může Itálii konkurovat svým kulturním dědictvím. Je v ní něco magického.
Lidé si italskou hudbu často spojují s písněmi jako „O Sole Mio nebo Funiculì Funiculà – neapolské písně, které si turisté žádali tak často, že jeden z benátských starostů skutečně zakázal gondoliérům, aby je zpívali. Docela drastické opatření, ale italští hudební umělci napsali a nahráli tolik skvělých písní, že se zdá být škoda, že jen několika z nich se dostává tolik pozornosti.
Existuje tolik skvělých italských písní, že seznam deseti nejlepších nestačí… písně jako La cura, Il cielo in un stanza, La Bambola, Vivo per lei, La donna cannone, Miserere, Piccolo Uomo, Con te partirò a mnoho dalších si také zaslouží být na seznamu. Zúžit seznam největších italských písní na deset nejlepších bylo náročné, ale zde jsou některé z nejoblíbenějších italských písní:
Kritéria: písně na tomto seznamu jsou od italských skladatelů, v italském jazyce a nářečí.
- Senza Una Donna – Zucchero
- Perdere L’Amore – Massimo Ranieri
- Quando, Quando, Quando – Tony Renis
- Tu Vuò Fa‘ L’Americano – Renato Carosone
- 6. Al Di Là – Emilio Pericoli
- Minuetto – Mia Martini
- Meraviglioso – Domenico Modugno
- 3. Nel Blu Dipinto Di Blu (Volare) – Domenico Modugno
- Canto della terra – Andrea Bocelli
- Caruso – Lucio Dalla, Gigi Finizio, Gigi D’Alessio
Senza Una Donna – Zucchero
Italský rockový zpěvák Adelmo Fornaciari alias Zucchero se po spolupráci s Joe Cockerem, Ericem Claptonem, Stevie Ray Vaughanem a Milesem Davisem vyšvihl mezi mezinárodní hvězdy.
V roce 1987 se Adelmo Fornaciari stal hvězdou. Album Blue’s, které bylo po svém vydání velmi úspěšné, znamenalo pro Zucchera průlom. Produkoval ho Corrado Rustici, jeden z nejlepších italských hudebních producentů, který spolupracoval také s umělci jako Whitney Houston, Aretha Franklin, Andrea Bocelli, Elton John a mnoha dalšími.
Senza una donna se stala hitem Blue’s a v roce 1991 byla znovu nahrána jako duet s Paulem Youngem. Singl se stal hitem po celém světě. Zucchero má výrazný strukturovaný hlas se štěrkovým témbrem, ale Senza una donna zpívá s velkou lyričností a něhou. Ačkoli je italská verze méně populární, skutečná krása této písně spočívá v jejím významu a jednoduchosti. Rusticiho kytarové sólo je tak emotivní a dojemné. Nevyvolává tato píseň mnoho příjemných vzpomínek?“
Perdere L’Amore – Massimo Ranieri
Perdere l’amore… poezie a hudba se spojily tak nádherně, že slova nedokážou vyjádřit vznešenost této písně! Skladbu Perdere l’amore napsali Giampiero Artegiani a Marcello Marrocchi a poprvé ji vydal Massimo Ranieri v roce 1988. S interpretací Perdere l’amore zvítězil v roce 1988 na hudebním festivalu v San Remu. Tato krásná píseň je ve skutečnosti populárnější v podání Lary Fabianové. Lařino živé provedení Perdere l’amore jsem vybral proto, že text písně je opatřen anglickými titulky. Úžasný je i Ranieriho duet se Silvií Mezzanotte, která krásně interpretuje i La Cura. Doprovod orchestru je vynikající, dramatický i temperamentní. Prohlédněte si ji v playlistu TopTenz 10 nejlepších italských písní na YouTube.
Quando, Quando, Quando – Tony Renis
Toto místo na seznamu patří jedné z nejlepších písní 60. let, Quando, Quando, Quando. Původní italský text napsal Alberto Testa a hudbu Elio Cesari alias Tony Renis. Tony Renis, držitel Zlatého glóbu a nominovaný na Oscara, napsal a produkoval mnoho nezapomenutelných písní pro umělce jako Diana Ross, Lionel Richie, Julio Iglesias, Nikka Costa, Andrea Bocelli atd.
Quando, Quando, Quando bylo přeloženo do angličtiny, španělštiny, portugalštiny, němčiny, vietnamštiny a stalo se předmětem mnoha hudebních adaptací jiných hudebníků. Tito Rodríguez, významný portorický aranžér, skladatel a zpěvák éry mamba, nahrál velmi populární mambo verzi této písně Cuando, cuando, cuando. Nejvýznamnější anglické provedení písně nahrál Engelbert Humperdinck pod názvem Tell Me When.
Tu Vuò Fa‘ L’Americano – Renato Carosone
Píseň Tu vuò fa‘ l’Americano, kterou v roce 1956 napsal Renato Carosone ve spolupráci s Nicolou Salernem, zůstává jednou z nejuznávanějších italských písní. Tu vuò fa‘ l’Americano je obecně považována za satiru na (marnou) honbu italských přistěhovalců za americkým snem. Odhaduje se, že v letech 1890-1925 se do USA přistěhovaly 4 miliony Italů.
Tu vuò fa‘ l’Americano zazněla ve filmu It Started in Naples (se Sophií Loren a Clarkem Gablem) a zpívali ji také Jude Law, Rosario Fiorello a Matt Damon ve filmu Talentovaný pan Ripley. Velmi zajímavá je také verze Puppini Sisters.
Sledujete koncert Renata Carosoneho a jeho sextetu. Sextet hraje ve složení: Renato Carosone – klavír, Raf Montrasio – kytara/mandolína, Gennaro Di Giacomo – bicí, Pieo Giordetti – kontrabas, Tonino Grottole – saxofon? a klarinet, John Tozzi Rambaldi – saxofon a okarína.
6. Al Di Là – Emilio Pericoli
V USA je Emilio Pericoli nejvíce spojován s Al di là, vznešenou písní, kterou napsal Giulio Rapetti Mogol. Pericoli nahrál coververzi písně Al di là, kterou poprvé provedli Betty Curtis a Luciano Tajoli na hudebním festivalu v San Remu v roce 1961. Vystoupení Luciana Tajoliho na festivalu v San Remu bylo fascinující. Vystihl podstatu této krásné písně stejně jako Pericoli v Římském dobrodružství.
Emilio Pericoli zpíval Al di là v populárním romantickém dramatu Římské dobrodružství z roku 1962, známém také pod názvem Milenci se musí učit. Hráli v něm Suzanne Pleshette a Troy Donahue. Zajímá vás, co znamená Al di là? Don (Troy Donahue) odpovídá Prudence (Suzanne Pleshette): „Těžko se to vysvětluje… daleko daleko, za hranicemi, mimo tento svět. Tak moc ji v té písni miluje.“
Minuetto – Mia Martini
Minuetto je píseň, kterou napsali Franco Califano, známý také jako Il Maestro, a Dario Baldan Bembo. Vydala ji jako singl Mia Martini a stala se jedním z největších úspěchů 70. let. Text písně Minuetto utvrzoval oblíbený stereotyp té doby: vzor katastrofální lásky, ženy, která se opakovaně zamilovává do nesprávného muže. Navzdory stereotypnímu pojetí písně je text tak krásně napsaný!!!
Hudba začíná jako moderní a elegantní reinterpretace menuetu, aby se v druhé části písně proměnila v pomalou a melancholickou baladu.
Meraviglioso – Domenico Modugno
Domenico Modugno je považován za otce italských cantautori a jednoho z největších evropských umělců. Složil hudbu k písni Meraviglioso a Riccardo Pazzaglia napsal text. Meraviglioso vypráví velmi emotivní příběh. Je noc. Muž, naplněný nepřekonatelnou touhou zemřít, stojí na mostě a pozoruje temnou hladinu. Náhle ho někdo za ním, „možná anděl převlečený za kolemjdoucího“, odvede od mostu a říká:
Meraviglioso (nádherné)… Ale jak si můžeš neuvědomit,
jak je svět nádherný (…) Podívej se kolem sebe,
ty dary, co ti dali,
vymysleli pro tebe, moře!
Myslíš, že nemáš pro co žít…
Sluníčko se ti zdá nicotné?
Život, láska…
Láska ženy, která miluje jen tebe
Meraviglioso… Ranní světlo,
objetí přítele,
tvář dítěte… Meraviglioso (…)
Příběh končí pozitivně. Noc končí a muž znovu získává chuť do života. Negramarova rocková verze Meraviglioso je nejnovějším coverem této písně.
3. Nel Blu Dipinto Di Blu (Volare) – Domenico Modugno
Nel blu dipinto di blu je Modugnovou charakteristickou písní. Píseň, běžně známá jako Volare, získala v roce 1958 cenu Grammy za píseň roku a v roce 1959 první cenu Grammy udělenou za nahrávku roku. Skladba Nel blu dipinto di blu, kterou napsali Domenico Modugno a Franco Migliacci, byla jediným cizojazyčným singlem, který získal toto ocenění. Anglický text písně Volare napsal jeden z nejvytíženějších textařů Mitchell Parish. Skladba byla přeložena také do ruštiny (název neznámý), španělštiny (En el azul del cielo), francouzštiny (Dans le bleu du ciel bleu), portugalštiny (Azul pintado de azul) a mnoha dalších jazyků. Odhaduje se, že píseň Nel blu dipinto di blu zazněla nejméně stokrát, a to od Barryho Whitea až po Luciana Pavarottiho. Claudio Baglioni, Francis Connie, Dean Martin, Engelbert Humperdinck, Frank Sinatra a Louis Armstrong jsou jedni z mnoha umělců, kteří Volare nahráli. Je to nejčastěji zpívaná píseň v italštině a pravděpodobně nejznámější po O sole mio.
Canto della terra – Andrea Bocelli
Tuto úžasnou píseň bych mohl poslouchat stále dokola. Canto della terra (Píseň země) je druhým singlem z Bocelliho mimořádně úspěšného alba Sogno. Autory písně jsou Lucio Quarantotto a Francesco Sartori. Tito dva neuvěřitelně talentovaní umělci napsali také Con te partirò (Čas rozloučit se), jeden z nejprodávanějších singlů všech dob.
Canto della terra, stejně jako Con te partirò, byla později nahrána jako duet Andrey Bocelliho a světově nejprodávanější sopranistky Sarah Brightman. jejich božské a silné hlasy se bez problémů prolínají. Andersenův citát „tam, kde selhávají slova, mluví hudba“, vystihuje podstatu tohoto živého vystoupení, při kterém mrazí v zádech.
Caruso – Lucio Dalla, Gigi Finizio, Gigi D’Alessio
Je léto roku 1986. Text písně popisuje imaginární setkání Lucia Dally s legendárním italským tenoristou Enricem Carusem v neapolském Sorrentu, „na staré terase u Sorrentského zálivu“, na stejném místě, „kde září moře a kvílí vítr“. Srdcervoucí a neuvěřitelně intenzivní píseň, skutečně vznešené umělecké dílo ožívá.
Píseň Caruso, kterou napsal mitico Luciao Dalla a jejíž coververze nazpívali Luciano Pavarotti, Andrea Bocelli, Julio Iglesias, Laura Pausini, Mina, Al Bano, Josh Groban a Lara Fabian, inspirovala největší světové hudebníky a zpěváky.
Dalla věnoval píseň Enricu Carusovi – tenoristovi, který měl v Itálii velmi komplikovaný a nešťastný život jak v osobní, tak v profesní rovině. Giacomo Puccini se Carusa při konkurzu do opery La Bohéme zeptal: „Kdo vás za mnou poslal? Sám Bůh.“ Přesto Caruso dosáhl větší slávy v Americe než v Itálii. Lucio Dalla tento aspekt rafinovaně vyzdvihuje v textu písně. Píseň Caruso byla Dallovým způsobem, jak romantizovat tenoristovy poslední dny v Sorrentu. Za písní se skrývá tento příběh: Luciu Dallovi se na cestách mezi Sorrentem a Capri porouchala loď a několik jeho přátel ho pozvalo, aby přespal u nich v hotelu. Byl to stejný hotel, ve kterém zemřel Enrico Caruso, hotel Vesuvio. Lucio Dalla se rozhodl strávit v Sorrentu několik dní, aby zjistil více o životě tohoto tenora. Podle majitele hotelu strávil velmi nemocný Caruso mnoho ze svých posledních dnů v tomto hotelu, kde dával lekce kanta a zpěvu krásné mladé ženě. Možná do ní byl zamilovaný, to však nikdo s jistotou neví. Není také jisté, zda žena, kterou Lucio Dalla v Carusovi popisuje, je tenoristova dcera, nebo mladá žena, kterou učil canto. Celkově však píseň Caruso byla a stále zůstává hudebním mistrovským dílem. Tato píseň se dotkla tolika srdcí, tolika lidí na celém světě.
Další články, které by se vám mohly líbit