Přítomnost dostatečného množství bilirubinu, aby bylo na kůži vidět žluté barvivo, se nazývá žloutenka. Žloutenka se vyskytuje asi u 60 % zdravých donošených novorozenců.
Odpověď doktora Greena:
Tento týden, když jsem rozvěšovala světýlka na sváteční výzdobu, jsem si pohmoždila ruku. Vzpomínám si, jak jsem jako malé dítě pozoroval, jak se modřiny proměňují řadou barev, než nakonec zmizely.
Co způsobuje žloutenku
Hemoglobin, červené barvivo v červených krvinkách, musí projít řadou změn, než se ho tělo zbaví. Každý krok provádějí specifické enzymy z našeho velkého zpracovatelského centra, jater. Bilirubin, žluté barvivo způsobující žloutenku, je normální součástí rozkladu hemoglobinu. Dospělí často žloutnou, když mají hepatitidu, protože jejich játra nejsou schopna bilirubin zpracovat.
Každý den zaniká asi 1 % našich červených krvinek, aby byly nahrazeny čerstvými, mladými, připravenými přenášet kyslík a zásobovat tak tělo. Naše životní krev je každé 4 měsíce nová.
V rámci tohoto procesu koluje v našem těle nízká hladina bilirubinu (asi 1 mg/dl). Tato koncentrace je příliš slabá na to, aby byla viditelná.
Ještě před narozením dětí probíhá tato obnova krve. Placenta odnáší bilirubin, který se tvoří, do jater matky, kde se zpracovává. Po narození dětí nastává přechodné období, kdy tuto odpovědnost začínají přebírat jejich játra. Jejich nezralá játra často nestíhají.
Přítomnost dostatečného množství bilirubinu, aby bylo žluté barvivo viditelné, se nazývá žloutenka. Žloutenka se vyskytuje asi u 60 % zdravých donošených dětí a u 80 % předčasně narozených. Pokud koncentrace bilirubinu stoupne na přibližně 5 mg/dl, obličej získá žlutý vzhled. Pokud hladina dosáhne přibližně 15 mg/dl, je žlutý nádech viditelný od hlavy až do poloviny břicha. Při hladině 20 mg/dl jsou žlutá i chodidla nohou (poznámka: jedná se o přibližné hodnoty a pro zjištění skutečné hladiny bilirubinu je nutné provést krevní test).
Bilirubin se nachází v celém těle, nejen v kůži. Za určitých podmínek jsou vysoké koncentrace bilirubinu toxické pro dětský mozek. To je velmi vzácné, pokud je koncentrace nižší než 25 mg/dl, ale při vyšších koncentracích existuje zvýšené riziko trvalé ztráty sluchu, mentální retardace, spastické kvadruplegie nebo dokonce smrti.
Příčiny zvyšující se hladiny bilirubinu
Vše, co zvyšuje počet ubývajících červených krvinek brzy po narození, zvyšuje pravděpodobnost žloutenky. Může jít například o otlaky, které děti dostávají při těžkých porodech (někdy vypadají jako malí zápasníci), nebo o hematomy na hlavě způsobené porody za pomoci vakua (jedno z mých dětí vypadalo jako dokonalá šišatá hlava!). Někdy jsou nadbytečné červené krvinky žádající o sociální dávky důsledkem neslučitelnosti krevních skupin, opožděného zavinování pupečníku, vrozené anémie nebo infekce.
K žloutence může vést také cokoli, co nezralým játrům ztěžuje zpracování bilirubinu, včetně nedonošenosti, nedostatku kyslíku, špatného krmení, nedostatku štítné žlázy, genetického nedostatku enzymů nebo jater, která jsou jinak zaměstnána řešením infekce.
Pitocin, lék běžně používaný k vyvolání porodu, je také spojován se zvýšenou hladinou bilirubinu.
Fyziologická žloutenka
Nejčastějším typem žloutenky je tzv. fyziologická žloutenka, normální zvýšená hladina bilirubinu u dětí, jejichž játra nedokážou zcela zvládnout mírně zvýšenou zátěž červených krvinek. Ta se obvykle projeví 2. nebo 3. den a vrcholí někdy mezi 2. a 4. dnem, kdy játra získávají kontrolu nad situací. Hladina bilirubinu obvykle výrazně klesá do 7. dne. Někdy dosáhnou úrovně, při které je nutná léčba (>15 mg/dl do 48 hodin věku, >18 mg/dl do 72 hodin věku, >20 mg/dl kdykoli – u jinak zdravých donošených dětí). Přerušení kojení se u fyziologické žloutenky nedoporučuje, ačkoli doplnění výživy odsátým mateřským mlékem nebo umělou výživou může být užitečné.
Žloutenka při kojení
Existují dva typy žloutenky, které souvisejí s kojením. Nazývají se žloutenka z kojení a žloutenka z mateřského mléka. Kojenecká žloutenka je běžná a jedná se o žloutenku, která se může objevit v prvním týdnu života u kojených dětí. Předpokládá se, že příčinou je snížený příjem mléka vedoucí k dehydrataci nebo nízký kalorický příjem. Výskyt kojenecké žloutenky lze snížit zvýšením frekvence krmení a upuštěním od používání vody jako náhrady mateřského mléka (Nelson Textbook of Pediatrics, WB Saunders, 2007).
Žloutenka z mateřského mléka
Žloutenka z mateřského mléka je mnohem méně častá, vyskytuje se asi u 2 % kojených donošených dětí. Zde se často projevuje až po týdnu věku dítěte a vrcholu pak dosahuje během druhého nebo třetího týdne. Přesný mechanismus, jakým mateřské mléko způsobuje žloutenku, je nejistý. Žloutenka z mateřského mléka může být způsobena enzymy v mateřském mléce, které umožňují zpětné vstřebávání bilirubinu ze střev do krve, nebo mastnými kyselinami v mateřském mléce, které dítě zpracovává přednostně před zpracováním bilirubinu. Nebo může jít o dosud neznámý mechanismus.
Ať už je příčina jakákoli, pokud matka pokračuje v kojení svého dítěte, žloutenka se sníží a sama zmizí, ale může to trvat 3 až 10 týdnů. Pokud matka přestane kojit na 1 nebo 2 dny a nahradí dítě umělou výživou, hladina bilirubinu rychle klesne. Po obnovení kojení se již nezvýší.
Trvalé poškození nebo špatné účinky žloutenky z mateřského mléka jsou velmi vzácné. Pokud je hladina bilirubinu vyšší než 20 mg/dl, lze použít fototerapii (světla používaná ke snížení bilirubinu). Při žloutence z mateřského mléka může přerušení podávání mateřského mléka na 1 až 2 dny pomoci hladině bilirubinu rychle klesnout. Pediatři a neonatologové se však obecně shodují, že většina dětí, které jsou dostatečně zdravé, může pokračovat v krmení mateřským mlékem. To platí i v případě, že je hladina bilirubinu natolik vysoká, že vyžaduje fototerapii.
I když píšu tento článek, moje tělo tiše pracuje na hojení modřiny na ruce. Stejně jistě jako tato modřina zmizí do nového roku, pokud má vaše dcera při kojení žloutenku, i ona se brzy sama postará o svůj „pigmentový problém“ – ať už si uděláte přestávku v kojení, nebo ne.
.